33 Cdo 3339/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 3339/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 2. 2026 Spisová značka:33 Cdo 3339/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:33.CDO.3339.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:19. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3339/2024-648 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Prvního národního družstva, družstva, se sídlem Praha 10, Strašnice, Ve Stínu 167/3, identifikační číslo osoby 24245071, zastoupeného Mgr. et Mgr. Veronikou Kubrychtovou, advokátkou, se sídlem Praha 1, Pařížská 1075/5, proti žalované A MODUL architects s.r.o., se sídlem Praha 9, Hloubětín, Nademlejnská 600/1, identifikační číslo osoby 03080374, zastoupené Mgr. Jakubem Vavříkem, advokátem, se sídlem Praha 8, Sokolovská 438/45, o zaplacení 261 450 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení 165 770 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 52 C 196/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2024, č. j. 68 Co 118/2024-613, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 487,20 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokátky Mgr. et Mgr. Veroniky Kubrychtové. Odůvodnění: (podle § 243f odst. 3 o. s. ř.) 1. Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 10. 2023, č. j. 52 C 196/2021-577, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 261 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 20. 10. 2020 do zaplacení (výrok I.), zamítl vzájemný návrh žalované (výrok II.), rozhodl o náhradě nákladů řízení za žalobu (výrok III.), rozhodl o náhradě nákladů řízení za vzájemný návrh (výrok IV.), a uložil žalované povinnost nahradit náklady řízení státu (výrok V.). 2. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. 5. 2024, č. j. 68 Co 118/2024-613, rozsudek soudu prvního stupně v obou výrocích o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení státu potvrdil, s výjimkou změny výše náhrad potvrdil i oba výroky o náhradě nákladů řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). 3. Odvolací soud při rozhodnutí ve věci samé vyšel z následujícího skutkového stavu (jež se neliší od skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně). Žalobce (jakožto objednatel) a žalovaná (jakožto zhotovitel) uzavřeli v říjnu roku 2019 ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování dokumentace pro povolení stavby s vyřízením stavebního povolení včetně komunikace s dotčenými orgány státní správy (dále jen jako „DSP“), vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby, společně s technickou specifikací stavby včetně technických a uživatelských standardů (dále jen jako „DPS“) a vypracování výkazu výměr spolu se „slepým“ rozpočtem pro výběr stavební společnosti ve vztahu k rodinnému domu č. p. XY, XY. Žalovaná zaslala dne 18. 12. 2019 žalobci písemný návrh smlouvy o dílo, ve kterém navrhla termín pro odevzdání DSP do 31. 3. 2020 a DPS do 30. 6. 2020. V návrhu smlouvy o dílo bylo uvedeno, že celková cena za dílo činí 592 900 Kč vč. DPH a dále byly v návrhu konkretizovány platební podmínky. Žalobce návrh smlouvy o dílo podepsal a zaslal zpět žalované, která jej však nepodepsala. Následně žalobce (v souladu s návrhem smlouvy o dílo) uhradil dvě faktury v celkové výši 296 450 Kč (jež tvořila polovinu ceny díla) a žalovaná uvedené plnění přijala. Žalovaná dne 19. 12. 2019 zajistila protokol o stanovení radonového indexu a dne 31. 12. 2019 zajistila inženýrsko-geologický průzkum, dále na předmět díla neplnila ničeho. V březnu roku 2020 se strany dohodly na změně obsahu smlouvy o dílo, když tentýž dům měl být projektován jako „inteligentní“. Žalobce zvolil jako subdodavatele společnost S-Power Energies s. r. o., se sídlem Praha 5, Jeremiášova 2581/2, identifikační číslo osoby 051 92 242 (dále jen „S-Power Energies“). Dne 7. 10. 2020 odstoupil žalobce od smlouvy o dílo, a to z důvodu prodlení žalované. Následně dne 15. 3. 2021 a opakovaně dne 15. 9. 2022 odstoupila od smlouvy o dílo i žalovaná, která tvrdila, že žalobce nebyl oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit, jelikož provádění a dokončení díla znemožnil, žalované neposkytoval náležitou součinnost a prodlení způsobil taktéž tím, že požadoval projektování „inteligentního“ domu; rovněž prosazovala, že se účastníci na datu zhotovení díla v smlouvě nedohodli, a proto se nemohla dostat do prodlení. Ve věci byl dne 8. 6. 2023 vypracován znalecký posudek znalcem Ing. Zdeňkem Němcem, který uvedl, že žalovaná nemohla v provádění sjednaného díla řádné pokračovat bez předchozího dodání projektu inteligentních technologií domu zpracovaných společnosti S-Power Energies, avšak společnost S-Power Energies nemohla potřebné práce zahájit, jelikož žalovaná pro ni neměla připraveny nezbytné projektové podklady. 4. Odvolací soud přisvědčil právnímu názoru soudu prvního stupně, že účastníci v říjnu roku 2020 uzavřeli ústně smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž ohledně jejich vůle je možné v souladu s § 1756 o. z. vycházet z písemného návrhu smlouvy o dílo vyhotoveného žalovanou, jímž se strany po dobu trvání právního vztahu řídily. Jestliže žalovaná pro žalobce nezajistila do 31. 3. 2020 DSP a do 30. 6. 2020 DPS, dostala se do prodlení s plněním díla. Odstoupení žalobce od smlouvy dne 7. 10. 2020 bylo důvodné, účinné a platné. K námitce žalované, že odstoupení od smlouvy nebylo učiněno bez zbytečného odkladu, odvolací soud upozornil, že jde o nepřípustnou novotu, ale současně uvedl, že s ohledem na skutkové okolnosti dané věci (učiněná zjištění ohledně průběhu jednání mezi účastníky zejména v období, kdy mělo dojít k předání díla a k odstoupení od smlouvy) nelze dobu, ve které žalobce od smlouvy odstoupil považovat za nepřiměřenou, neboť v poměrech této konkrétní věci nešlo o zbytečný odklad realizace tohoto práva. Ve vztahu k vzájemnému návrhu (jenž posuzoval ustanovením § 2613 o. z.) dospěl odvolací soud k závěru, že jestliže v řízení bylo prokázáno, že žalovaná nedokončila předmět díla ve sjednaných termínech (kdy z tohoto důvodu řádně žalobce odstoupil od smlouvy o dílo) a nebylo-li prokázáno, že by žalobce zmařil provedení díla z důvodu neposkytnutí součinnosti, je vzájemný návrh nedůvodný. 5. Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně v celém rozsahu) podala žalovaná (dále též jako „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek zejména procesního práva, při jejíchž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož zejména pak Ústavního soudu. 6. Žalovaná v dovolání formuluje celkem šest právních otázek: 1) Zda se v rámci nedostatečného hodnocení skutkového děje dopustil odvolací soud tzv. omylu vedoucího k zásadnímu rozporu mezi provedeným dokazováním a skutkovými závěry, a zda respektoval povinnost a dosavadní judikaturní praxi při zkoumání vůle stran, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2319/11, či rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4290/2007, neboť se nijak nezabýval námitkami dovolatelky, jež směřovaly vůči hodnocení důkazů soudem prvního stupně, který vycházel z nesprávných termínů pro provedení díla a pominul nepochybné skutečnosti, zejména zapojení S-Power Energies a její vliv na termín provedení díla. Následně má žalovaná za to, že odvolací soud nerespektoval povinnost řádného výkladu vůle stran, jestliže nelogicky uzavřel, že došlo ke změně obsahu smlouvy o dílo, avšak termíny zůstaly stejné, čímž se odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. 24 Cdo 3798/2019. 2) Zda měla žalobkyně již soudem prvého stupně být poučena o právním názoru soudu na právní hodnocení jednání stran v tom směru, že soud považuje za smluvené termíny provedení díla termín do 30.3.2020 a do 30.6.2020 a dále poučení, že žalovaná případně neunáší břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu změny smlouvy o dílo v tom směru, že došlo ke změnám termínů pro provedení díla. 3) Zda odvolací soud v rámci napadeného rozsudku je povinen se vypořádat, byť stručně, s každou odvolací námitkou žalované a vysvětlit, jakým způsobem posoudil hodnocení důkazů ze strany soudu prvého stupně a případně jakým způsobem tyto důkazy sám hodnotí a jaké právní závěry činí ze skutkových zjištění. 4) Zda se jedná o rozhodnutí překvapivé