33 Cdo 79/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 79/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 1. 2025 Spisová značka:33 Cdo 79/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.79.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odstoupení od smlouvy Poctivost (o. z.) Spotřebitel Dotčené předpisy:§ 1753 o. z. § 1812 o. z. § 1818 o. z. § 1820 o. z. § 1829 o. z. § 1837 o. z. § 6 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:18. 2. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 79/2024-148 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobkyně M & M reality holding a. s., se sídlem v Praze 1, Nové Město, Krakovská 583/9, identifikační číslo osoby 27487768, zastoupené Mgr. Peterem Harmečko, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti žalovanému P. K., zastoupenému Mgr. Bc. Jaroslavem Luxem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, o 90 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 190/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2023, č. j. 8 Co 86/2023-109, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr., Bc. Jaroslava Luxe. Odůvodnění: Žalobkyně (společnost zabývající se realitním zprostředkováním, dále jen „RK“) se žalobou domáhala částky 90 000 Kč jako smluvní pokuty za porušení povinnosti žalovaného (zájemce o koupi) složit v dohodnuté lhůtě „blokační úhradu“ na koupi nemovitosti podle uzavřené smlouvy. Okresní soud ve Frýdku-Místku („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 10. 2. 2023, č. j. 16 C 190/2022-74, žalobu o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 11. 1. 2022 do zaplacení zamítl (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). Dovodil, že podle § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve zněním účinném do 5. 1. 2023, dále jen „o. z.“, nelze přihlížet k ujednání podle § 1837 písm. a) o. z. uvedenému v článku 14.2 větě druhé a třetí smlouvy z 27. 10. 2021, uzavřené mezi účastníky řízení a prodávající V. J., za naprosto nesouvisejícím prohlášením podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, neboť za situace, kdy v okamžiku uzavření smlouvy nebylo již co zprostředkovávat (jelikož příležitost byla obstarána již uzavřením smlouvy), právo na odstoupení od smlouvy nemohlo žalovanému ani vzniknout. To citované ustanovení nepřipouští. Žalovaný tak byl oprávněn odstoupit od smlouvy podle § 1829 o. z., což učinil dříve, než mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 7. 2023, č. j. 8 Co 86/2023-109, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). Dospěl k závěru o kombinovaném obsahu smlouvy sepsané žalobkyní (smlouvy o smlouvě budoucí a o „blokaci nemovitosti pro zájemce po dobu trvání smlouvy“). Na rozdíl od soudu prvního stupně však dospěl k závěru, že k ujednání v článku 14.2 smlouvy nelze přihlížet proto, že jde o skryté ujednání pod „Závěrečná ujednání dohody: …. A několik poučení a zákonných povinností na závěr….“, v odstavci nazvaném „Poučení:“, za údaj o tom, že zájemce není politicky exponovanou osobou ani osobou jí blízkou. Toto jednání žalobkyně považoval za nepoctivé ve smyslu § 6 odst. 1 o. z. Za nekalou praktiku žalobkyně, které nelze poskytnout ochranu, označil skutečnost, že v uzavřené smlouvě není uvedeno, jak s „blokační úhradou“ naloží. Dospěl proto k témuž závěru o možnosti žalovaného od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a k jeho včasnému odstoupení (4. 11. 2021) před vznikem povinnosti zaplatit smluvní pokutu (9. 11. 2021). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, kterým napadla rozsudek výslovně v celém rozsahu. Dovozuje, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny nebyly, a to, zda je část ujednání článku 14.2 smlouvy o nemožnosti odstoupení od smlouvy skrytá (překvapivá ve smyslu § 1753 o. z.), „byť se nachází v celém znění na téže listině smlouvy a kterou na téže straně spotřebitel podepsal“, zda lze v daném případě aplikovat § 6 odst. 1 o. z. na ujednání článku 14.2 smlouvy a nahlížet tak na jednání podnikatele jako na nepoctivé, a zda se podnikatel dopustil nekalé praktiky tím, že ve smlouvě neuvedl (kromě ujednání článku 6.1 smlouvy o vrácení blokační úhrady zájemci, pokud nedojde k uzavření smlouvy, vyjma článku 5 odst. 5.2) jiný způsob naložení s blokační úhradou. Podle žalobkyně judikatura ani doktrína přímo nevykládá, co znamená „skryté“ ujednání, a v daném případě nebylo ujednání skryté neboli překvapivé, neboť je uvedeno viditelně a přehledně na třetí straně smlouvy pod nadpisem poučení a je součástí smlouvy opatřené podpisy žalobkyně i žalovaného na téže straně. Není odkazem na další smlouvu ani na jinou listinu, neobsahuje neočekávatelnou povinnost a je obsaženo na místě, kde jej může osoba průměrného rozumu očekávat. Není obchodní podmínkou a jedná se o smluvní ujednání přímé. Odvolací soud měl na ujednání aplikovat test překvapivosti a zjistit představy spotřebitele o obsahu smlouvy, následně zjistit obsah sporného ujednání, porovnat zjištění a podřadit je pod překvapivá ustanovení. Nejedná-li se o skryté ujednání, nejedná se ani o nepoctivé jednání žalobkyně, neboť ta na nemožnost od smlouvy odstoupit upozornila přímo ve smlouvě. Žalobkyně také zpochybňuje, že by se dopustila nekalé praktiky. Ve smlouvě jasně uvedla, jak s blokační úhradou naloží (v bodu 5.2, z něhož jasně plyne, kdy si žalobkyně blokační úhradu ponechá). Neupravuje-li smlouva nějaké ujednání výslovně, bude se postupovat podle zákona. V ostatních případech by tedy blokační úhrada byla vrácena žalovanému. Žalovaný navrhl dovolání odmítnout, případně zamítnout. V řízení o dovolání Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se zabýval otázkou jeho přípustnosti. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace § 237 o. s. ř. (či jeho části). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání (§ 237 až § 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení § 241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně. Žalobkyně (RK), žalovaný (zájemce) a V. J. (prodávající) uzavřeli 27. 10. 2021 „dohodu o koupi nemovitosti“, v níž se prodávající a zájemce zavázali uzavřít kupní smlouvu ohledně označené nemovitosti za dohodnutou kupní cenu, včetně provize. Smluvní strany prohlásily, že uzavřením dohody jim RK obstarala příležitost k uzavření kupní smlouvy a vznikl jí nárok na provizi (bod 5.1) sjednanou s prodávající v dohodě o zprostředkování, a pokud k uzavření kupní smlouvy nedojde z důvodu na straně zájemce, příp. jeho vinou dojde k odstoupení prodávající či k jinému ukončení smlouvy, zavazuje se zájemce místo prodávající uhradit RK provizi za obstarání příležitosti k uzavření smlouvy s prodávající ve výši blokační úhrady (bod 5.2). Blokační úhrada ve výši 300 000 Kč, splatná do tří pracovních dnů na účet RK, slouží podle smlouvy k blokaci nemovitosti pro zájemce a RK ji vrátí zájemci, pokud nedojde k uzavření smlouvy, vyjma čl. 5 odst. 5.2 (bod 6.1). Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 30 % blokační úhrady pro případ prodlení s její úhradou déle než pět kalendářních dní (splatnou porušením povinnosti) s tím, že uplynutím této doby se dohoda ruší (bod 7). V bodech 8 až 12