4 Tdo 1025/2023 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1025/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 11. 2023 Spisová značka:4 Tdo 1025/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.1025.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vražda Dotčené předpisy:§ 140 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 1. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1025/2023-773 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 11. 2023 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněné K. D., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 8 To 19/2023, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 52/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 3 T 52/2022, byla obviněná K. D. uznána vinnou ze spáchání zločinu vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustila tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): „dne 27. 4. 2022 v přesněji nezjištěné době kolem 18:50 hodin v přízemním bytě situovaném v bytovém domě č.p. XY na XY v obci XY, okres XY, po předchozím slovním střetu s poškozeným J. K., narozeným XY, vzala v kuchyni bytu tam uložený nůž s čepelí dlouhou 20 centimetrů a širokou 4,5 centimetru a jím s úmyslem usmrtit takovým útokem jmenovaného poškozeného jej velkou silou bodla do levého podžebří, čímž mu způsobila bodnou ránu ve zmíněném místě s bodným kanálem probíhajícím zpředu zleva šikmo doprava a dozadu širokým 3,8 centimetru a hlubokým nejméně 11 centimetrů s bodným poraněním jater a protětím stěny břišní srdečnice vedoucím k zakrvácení břišní dutiny, což bylo příčinou úmrtí poškozeného, k němuž došlo během několika minut po takovém zranění.“. 2. Za uvedené jednání byla obviněná K. D. odsouzena podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. 3. Podle § 99 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zákoníku bylo obviněné uloženo ochranné léčení protitoxikomanické v ústavní formě. 4. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit majetkovou škodu: poškozené Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, IČO 47672234, se sídlem Jeremenkova 161/11, Ostrava-Vítkovice, v částce 15 089 Kč, · poškozené J. K., narozené XY, bytem XY, XY, v částce 162 140 Kč. 5. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné dále uložena povinnost nahradit nemajetkovou újmu v penězích: · poškozené J. K., narozené XY a poškozenému J. K., narozenému XY, oba bytem XY, XY, každému v částce 750 000 Kč, · poškozeným A. K., narozené XY, N. K., narozené XY a D. K., narozenému XY, všichni bytem XY, XY, každému v částce 550 000 Kč, · poškozeným J. F., narozené XY a M. F., narozenému XY, oba bytem XY, XY, každému v částce 250 000 Kč. 6. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození J. K., J. K., A. K., N. K., D. K., J. F. a M. F., odkázáni se zbytkem svého uplatněného nároku nemajetkové újmy v penězích na řízení ve věcech občanskoprávních. 7. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 3 T 52/2022, podala obviněná K. D., státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze a poškození J. K., J. K., A. K., N. K., D. K., J. F. a M. F. odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 8 To 19/2023, tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání zamítl. 8. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 8 To 19/2023, podal následně nejvyšší státní zástupce podle § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. jako osoba oprávněná, včas a za splnění všech dalších zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí dovolání v neprospěch obviněné K. D., ve kterém uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože v řízení mu předcházejícím byl obviněné soudem prvního stupně uložen trest mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byla uznána vinnou. 9. Nejvyšší státní zástupce namítl, že odvolací vrchní soud nevzal dostatečně v úvahu, že výše zákonné trestní sazby vyjadřuje význam zájmu chráněného v § 140 tr. zákoníku, a to zájmu na ochraně lidského života. Výše konkrétního trestu by tak měla odrážet zejména fatální následek způsobený vražedným útokem. Státní zástupce poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 780/2016, v němž je zdůrazněno, že okolnosti případu nebo poměry pachatele musí být alespoň v nějakém směru neobvyklé a výjimečné do té míry, že ani trest uložený na samé spodní hranici stanovené trestní sazby, kterou je pachatel ohrožen, není způsobilý vyjádřit jejich význam. Použití mimořádného snížení trestu odnětí svobody proto nemůže odůvodnit jen samotné doznání pachatele k trestnému činu, lítost nad jeho spácháním, náhrada způsobené škody, vedení řádného života a podobně. V nyní předkládané věci byla pozornost obou soudů soustředěna na osobní poměry pachatelky, resp. v podstatě na jedinou jejich součást, tedy na nízký věk obviněné. Nijak však nebyl z hlediska povahy a závažnosti trestného činu zohledněn také věk oběti – poškozeného, kterému bylo v době smrti pouze 23 let. Úvaha odvolacího vrchního soudu poukazující na malý časový odstup od doby, v níž by byl obviněné ukládán trest jako mladistvé, se jeví podle názoru státního zástupce jako nepatřičná. Soud prvního stupně zohlednil u obviněné přitěžující okolnost dle § 42 písm. h) tr. zákoníku, neboť spáchala trestný čin ke škodě osoby blízké, tedy svého partnera, se kterým žila ve společné domácnosti. Okolností polehčujících je na straně obviněné nepochybně více. Je skutečně nezbytné jí přičíst polehčující okolnost dle § 41 písm. f) tr. zákoníku, neboť spáchala trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých. Soud prvního stupně dále u obviněné shledal polehčující okolnosti dle § 41 písm. l) a o) tr. zákoníku, když své jednání v plném rozsahu doznala, a to včetně subjektivní stránky svého jednání, neboť připustila, že v dané situaci svého partnera skutečně napadla a byla si vědoma, že jej může usmrtit. Svého skutku také dle názoru soudu upřímně litovala. Dle názoru soudu prvního stupně obviněné svědčí i polehčující okolnost ve smyslu § 41 písm. p) tr. zákoníku, tedy že vedla před spácháním skutku řádný život. Nelze však přehlédnout poněkud neukotvený způsob, jakým vedla svůj život a plánovala, či spíše neplánovala budoucnost, a také skutečnost, že zjevně zneužívala návykové látky. 10. Nejvyšší státní zástupce má dále za to, že soud prvního stupně nedostatečně hodnotil otázku povahy trestné činnosti spáchané obviněnou, která je přitom jedním ze dvou základních hledisek pro užití § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Obviněná útočila proti nejcennějšímu zájmu chráněnému trestním zákoníkem a následkem jejího útoku bylo bezprostřední úmrtí poškozeného. Zmíněný útok byl vyvolán relativně běžnou konfliktní situací, jejímuž průběhu zcela zjevně neodpovídala prudkost reakce obviněné v podobě vražedného útoku vůči poškozenému. Na vzniku této situace se poškozený nijak významně nepodílel, jak je patrné z výpovědi obviněné, podle níž si před incidentem jen slovně vyměňovali názory a v době, kdy poškozeného smrtelně zranila, žádný názorový střet netrval. V této souvislosti je třeba ještě připomenout, že poškozený byl usmrcen prakticky jedinou ranou nožem. Pokud nalézací soud v souvislosti s hodnocením povahy trestné činnosti obviněné zmiňuje, že šlo o jeden v afektu „nešťastně vedený úder“, pak závažný smrtící útok nožem vedený velkou silou dosti nepřípadně bagatelizuje. Pokud jde o stav obviněné v době činu, lze poznamenat, že usmrcení jiného podobným násilným jednáním je v rámci situačních konfliktů zpravidla spojeno s afektivním jednáním, přičemž většina pachatelů obdobné trestné činnosti se v době jejího páchání nachází ve stavu prostého afektu, rovněž se tedy nejedná o okolnost nijak mimořádnou. Dodal, že oproti závěrům soudů nelze obviněné v rámci hodnocení poměrů pachatele a povahy jím spáchané trestné činnosti podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku relevantně přiznat polehčující okolnost podle § 41 písm. l) tr. zákoníku spočívající v jejím doznání, neboť doznání je již obsaženo v samotném prohlášení viny podle § 206c tr. ř. Tuto okolnost přitom není možné obviněnému přičíst v podstatě dvakrát, a