4 Tdo 1190/2019 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1190/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 10. 2019 Spisová značka:4 Tdo 1190/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.1190.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Mimořádné opravné prostředky Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 2 odst. 5 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:19. 1. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1190/2019-212 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 10. 2019 o dovolání obviněného L. V., nar. XY ve XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Oráčov, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 5 To 94/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 13 T 89/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21. 1. 2019, sp. zn. 13 T 89/2018, byl obviněný L. V. (dále jen obviněný, popř. dovolatel) uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že: 1) dne 14. 4. 2018 v 04:20 hodin v k. ú. obce XY, okres Uherské Hradiště, Zlínský kraj, po silnici č. 4983 ve směru od obce XY řídil osobní motorové vozidlo zn. Honda Civic, r. z. XY, v podnapilém stavu, kdy kontrolním přístrojem Dräger Alcotest 7510, výr. č. AREL-0035, bylo v jeho dechu zjištěno v 04:25 hodin 1,21 ‰ alkoholu a v 04:31 hodin 1,18 ‰ alkoholu, 2) dne 7. 5. 2018 v 19:50 hodin v obci XY, okres Uherské Hradiště, Zlínský kraj, na silnici III/4984, v kilometru 5,247, u domu č. p. XY, po předchozím požití alkoholu řídil osobní automobil tov. zn. VW Passat r. z. XY, nevěnoval se plně řízení vozidla a při průjezdu pravotočivou zatáčkou nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace, s vozidlem vyjel vlevo mimo komunikaci a narazil do oplocení domu č. p. XY, přičemž v souvislosti s tím pak spolujezdec ve vozidle M. P., nar. XY, utrpěl tržnou ránu na čele vlevo a zhmoždění zad, bez toho, aniž by byl citelně omezen v obvyklém způsobu života; následně bylo při kontrole policejní hlídkou zjištěno, že L. V. řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, když pomocí přístroje Dräger, výr. č. AREL-0035, bylo u něj ve 20:12 hodin naměřeno množství 1,45 ‰ alkoholu v dechu, ve 20:15 hodin stejného dne pak hodnota 1,51 ‰ alkoholu v dechu a ve 20:21 hodin naměřena hodnota množství 1,43 ‰ alkoholu v dechu. Za shora uvedený přečin uložil Okresní soud v Uherském Hradišti obviněnému podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku pro výkon uloženého trestu zařadil obviněného do věznice s ostrahou. Současně mu byl uložen podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, IČ 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, Praha 3, náhradu škody ve výši 15 445 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený M. P., nar. XY, bytem XY, okr. Uherské Hradiště, odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21. 1. 2019, sp. zn. 13 T 89/2018, podal obviněný odvolání do výroku o vině pod bodem 2) a do výroku o trestu a náhradě škody. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 5 To 94/2019, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. ř. napadaný rozsudek částečně zrušil ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. nově rozhodl tak, že podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku uložil obviněnému trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ho pro výkon uloženého trestu zařadil do věznice s ostrahou. Současně mu uložil podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 let. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 5 To 94/2019, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání do potvrzujícího výroku o vině a do nového výroku o trestu z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož rozhodnutí soudů nižších stupňů spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný nejprve rozebírá § 125 odst. 1 tr. ř. s ohledem na obsah odůvodnění rozsudku soudu druhého stupně. Obviněný uvádí, že se neztotožňuje se závěry soudu druhého stupně, že by rozsudek soudu prvního stupně nevykazoval žádné podstatné vady a že by postupem soudu prvního stupně nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces. Následně vyjadřuje nesouhlas s rozsahem provedeného dokazování, když toto nebylo provedeno v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř., podle něhož má být zjištěn takový skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti (porušení zásady zjištění objektivní pravdy). Podle jeho názoru nebyla zjištěna objektivní příčinná souvislost mezi nehodovým dějem a zraněním svědka M. P. K objasnění této skutečnosti měl být vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví a rovněž měl být vypracován znalecký posudek z oboru dopravy, jenž by se zabýval samotným nehodovým dějem a technickým zjištěním stavu bezpečnostních pásů a principu jejich fungování, zejména z toho pohledu, zda podmínkou jejich řádného fungování je skutečnost, že osoba musí být připoutána bezpečnostním pásem, především na sedadle spolujezdce. Teprve tímto znaleckým posudkem mohlo být objasněno, zda posádka vozidla byla v době nehody připoutána bezpečnostními pásy. Obviněný dále uvádí, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, jestliže nebyl vyslechnut řidič autobusu J. J., který by se mohl vyjádřit k osobě řidiče vozidla v době nehody. Ve vztahu k porušení § 2 odst. 5 tr. ř. konstatuje porušení práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když se nesprávná realizace důkazního řízení dostala do kolize s postuláty spravedlivého procesu. V posledním bodě dovolání se věnuje obviněný zásadě legitimního očekávání a postavení právního řádu ČR na principu jednoty práva, přičemž odkazuje na § 13 občanského zákoníku. Konstatuje, že si je vědom, že český právní řád není postaven na precedentech, avšak nelze pominout faktický význam rozhodovací praxe při nalézání konkrétního obsahu neurčitých pojmů. Odkazuje na odbornou literaturu, judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu i Nejvyššího správního soudu vč. dotváření právního řádu z pozice hmotného práva dle Ehrlichovy myšlenky (posuzování týchž nebo podobných rozhodnutí rozdílně není právo, nýbrž libovůle nebo rozmar). Současně se vyjadřuje k tzv. překvapivým rozhodnutím, k nimž musí být přistupováno zvláštním způsobem. Podle jeho názoru mohl legitimně očekávat, že jeho případ bude právně posouzen obdobně jako jiné typově shodné a již rozhodnuté právní případy. V závěru podaného dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 5 To 94/2019 podle § 265k odst. 1 tr. ř. a podle § 265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a aby Nejvyšší soud podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu druhého stupně, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 1 NZO 933/2019, nejprve shrnul průběh trestního řízení, uplatněný dovolací důvod a argumenty dovolatele. Ve vztahu k uplatněným dovolacím námitkám státní zástupce uvádí, že tyto pod vytýkaný a ani žádný jiný dovolací důvod podřadit nelze. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. totiž nelze napadat dokazování jako celek ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a rozporovat skutková zjištění na základě dokazování učiněná. Dle názoru státního zástupce se obviněný domáhá pouze provedení dalšího dokazování, když zpochybňuje skutkový závěr, že vozidlo v případě skutku pod bodem 2) řídil on. Za stěžejní otázku považuje státní zástupce osobu řidiče vozidla, když v tomto směru ovšem zdůrazňuje, že z provedených důkazů logicky vyplývá, že vozidlo řídil právě obviněný (výpověď poškozeného, obviněného, policistů; krevní stopy). Požadovaný výslech svědka J. J. by tak podle mínění státního zástupce