4 Tdo 1621/2018 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1621/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 3. 2019 Spisová značka:4 Tdo 1621/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.1621.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Loupež Dotčené předpisy:§ 173 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:12. 6. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1621/2018-34 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 3. 2019 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněných A. J. W., nar. XY, státní příslušnost Velká Británie, trvale bytem XY, XY, Brno-venkov, s adresou pro účely doručování XY, XY, a E. N., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Pankrác, a o dovolaní obviněného E. N., nar. XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 9 To 137/2018, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 5 T 122/2017,  takto:   I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018 sp. zn. 9 To 137/2018 v části týkající se obviněného A. J. W. a to v bodě 1) výroku o vině a ve výroku o trestu. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují i další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc  v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. I. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce v neprospěch obviněného E. N. odmítá.           II. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného E. N. odmítá. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 5 T 122/2017, uznal obviněného A. J. W. (za jednání popsaná bod body 1 a 2) vinným pokračujícím zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, spáchaný dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem samostatně a obviněného E. N. (za jednání popsané pod bodem 1) vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku jichž se dopustili tím, že 1)  A. J. W. a E. N. dne 21. 3. 2017 ve večerních hodinách v Praze 1, ulici XY č. p. XY, v irské restauraci O. poté, co od odpoledních hodin seděli s poškozeným J. S., nar. XY, u baru a obviněný W. vyvíjel nátlak na poškozeného J. S., aby na něj a obviněného N. převedl vlastnictví části baru O., přičemž tento bar je ve vlastnictví společnosti H., IČO: XY, ve které je poškozený jediným společníkem a jednatelem, což poškozený odmítal, a následně se na pokyn obviněného W. přemístil poškozený J. S. a obviněný W. za dveře vedoucí k toaletám a obviněný N. na pokyn obviněného W. zůstal v prostoru baru, následně obviněný W. z těchto prostor vyšel a po domluvě s obviněným N. se vydali do prostoru pánských toalet, kde právě vykonával poškozený J. S. potřebu, přičemž k poškozenému nejprve přistoupil obviněný A. W., chytil ho za vlasy zepředu a několikrát mu udeřil hlavou o zeď, zatímco obviněný E. N. stál u dveří, které držel, aby zabránil dalším osobám ve vstupu na toalety, poté obviněný A. W. udeřil poškozeného opakovaně sevřenou dlaní v pěst do břicha a žeber, načež se poškozený opřel o zeď a bránil si tělo, zatímco mu obviněný A. W. řekl, že na něj má poškozený převést 30% podíl z baru O. a na obviněného E. N. 10% podíl z baru O., následně k poškozenému přistoupil obviněný E. N. a udeřil ho otevřenou dlaní do obličeje, poté ho však obviněný A. W. upozornil, že nemá bít poškozeného do obličeje, obviněný A. W. v průběhu jejich fyzického útoku na poškozeného rovněž pohrozil poškozenému, že pokud jednání jeho a obviněného E. N. nahlásí na Policii ČR, ublíží jeho rodině, přičemž dodal, že policie se v České republice o cizince nezajímá, načež se obvinění i poškozený vrátili k baru, kde obviněný A. W. řekl poškozenému, že jestli neudělá, co po něm žádá, odvede ho zpět na toalety, 2) obviněný A. J. W. v přesně nezjištěné době v období od srpna roku 2016 do února roku 2017 opakovaně naléhal na poškozeného F. J. H., nar. XY, státního příslušníka Irska, aby na něho převedl podíl v obchodní společnosti A. p.., IČO: XY, ve které je poškozený jediným společníkem, nebo aby mu umožnil provozovat kavárnu Café B., která je ve vlastnictví společnosti A. p. a to přesto, že poškozený jeho nabídku od počátku odmítal, neboť s ním podnikat nechtěl, a i přes to obviněný W. v nátlaku pokračoval, a využíval při tom nejen svého robustního vzhledu, ale i své pověsti muže násilné povahy a muže, kterému se bojí kdokoliv odporovat, a v poškozeném tak vzbudil důvodnou obavu o jeho zdraví a život a o zdraví a život jeho rodiny, a poté, co poškozený definitivně odmítl převést na obviněného podíl v obchodní společnosti nebo mu umožnit provozovat kavárnu, zaslal mu dne 22. 2. 2017 prostřednictvím mobilní aplikace What´s up několik pornografických videí a dne 24. 2. 2017 mu zaslal vulgární textovou zprávu s tím, aby se mu poškozený na dva měsíce klidil z cesty. Za to soud prvního stupně uložil obviněnému A. J. W. podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku mu též uložil peněžitý trest ve výši 500 denních sazeb se stanovením denní sazby ve výši 1.000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku pro případ, že by nebyl peněžitý trest ve stanovené lhůtě vykonán, soud prvního stupně stanovil obviněnému náhradní trest odnětí svobody ve výměře šesti měsíců. Obviněnému E. N. uložil podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněného pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. Citovaný rozsudek soudu prvního stupně napadli oba obvinění odvoláními, na jejichž podkladě Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 9 To 137/2018, podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že v bodech 1) a 2) obviněné uznal vinným totožným jednáním, jak to před ním učinil soud prvního stupně, v němž ale spatřoval u obviněného A. J. W. přečin vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaný dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem samostatně, a u obviněného E. N. přečin vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to obviněnému A. J. W. podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku obviněnému uložil též peněžitý trest ve výši 250 denních sazeb, se stanovením denní sazby ve výši 1.000 Kč, celkem tedy 250.000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, soud obviněnému stanovil náhradní trest odnětí svobody ve výměře tří měsíců. Obviněnému E. N. uložil podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku jej pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. Tento rozsudek soudu druhého stupně napadli dovoláními nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných A. J. W. a E. N., přičemž je opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a taktéž obviněný E. N. z téhož dovolacího důvodu [podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. Nejvyšší státní zástupce v dovolání namítl, že se není možno ztotožnit s argumentací Městského soudu v Praze týkající se právní kvalifikace jednání popsaného pod bodem 1) výroku o vině ohledně obou obviněných. [Tzn., že jeho dovolání nesměřuje proti jednání popsaného v bodě 2) předmětného výroku o vině, který je dílčím útokem pokračujícího trestného činu vydírání spáchaného obviněným W.].   Nejvyšší státní zástupce k bodu 1) výroku o vině zdůrazňuje, že ochrana svědka podle § 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku není vázána na jeho procesní postavení založené teprve např. aktem předvolání orgánem veřejné moci, který koná formální řízení, v němž má být svědek vyslechnut. Předmětné ustanovení poskytuje ochranu každému, kdo se stal svědkem ve smyslu materiálním, tedy každému jednotlivci, kterému je něco známo o skutkových ok