4 Tdo 178/2024 — Nejvyšší soud

4 Tdo 178/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 3. 2024 Spisová značka:4 Tdo 178/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:4.TDO.178.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bezbrannost Dítě Dokazování In dubio pro reo Pohlavní zneužití (zneužívání) Těžká újma na zdraví Znásilnění Dotčené předpisy:§ 185 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku § 185 odst. 3 písm. a, c) tr. zákoníku § 187 odst. 1 tr. zákoníku § 187 odst. 2, 3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:26. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 178/2024-566 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 3. 2024 o dovolání obviněného R. N., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 11. 2023, sp. zn. 10 To 90/2023, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni sp. zn. 3 T 6/2021, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 8. 2023, sp. zn. 3 T 6/2021 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“, popř. „rozsudek nalézacího soudu“), byl obviněný R. N. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 3 písm. a), písm. c) tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění nalézacího soudu se trestné činnosti dopustil tím, že: v přesně nezjištěné dny v období let 2012 až 2016 v různých částech bytu na adrese XY, který užíval po navázání partnerského vztahu s M. Z. a kde žil společně i s její nezletilou dcerou AAAAA (pseudonym), na jejíž výchově se podílel a která ho také musela poslouchat, neboť vůči ní vystupoval v obdobném postavení jako otec, nejméně v šesti případech, když společně leželi v posteli a dívali se na pohádky, když se koupala ve vaně a když ležela na masážním lehátku, kam ji předtím položil, aby jí namazáním břicha léčivou mastí zmírnil bolesti břicha, přestože znal věk poškozené AAAAA a věděl, že ještě nedovršila patnácti let, v úmyslu uspokojit svůj pohlavní pud nezletilou poškozenou osahával na prsou a obnaženém přirození, nejméně ve třech případech z toho ještě vzal její ruku a třel si s ní svůj obnažený penis a varlata, a takto jednal přesto, že poškozená nebyla schopna vzhledem ke svému věku posoudit smysl a význam jednání obžalovaného, a nebyla tedy ani schopna plnohodnotně chápat význam odporu proti tomuto jednání, a také za využití strachu poškozené, že ji jinak zbije, pokud by se mu aktivněji bránila či se mu nepodvolila, kdy v důsledku tohoto jednání poškozená utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu, která se projevuje mimo jiné znovuvybavováním si traumatizujících událostí, tendencí vyhýbat se situacím, které by jí situaci připomínaly, sporadicky mívá děsivé sny s traumatizujícím obsahem, často zažívá stavy úzkosti, napětí, místy až pod obrazem panických atak, dochází u ní k sociální izolaci, psychosexuální vývoj je významně narušen, chování obžalovaného mělo vliv i na vznik závislosti na alkoholu, která byla poškozené diagnostikována, když tímto způsobem se poškozená snažila potlačovat stavy úzkosti, napětí, strachu, nejistoty, a mělo i podíl na vzniku panické poruchy, v důsledku čehož byla poškozená AAAAA v době od 3. 9. 2020 do 15. 12. 2020 hospitalizovaná v Psychiatrické nemocnici v XY. 2. Za uvedený zvlášť závažný zločin uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 6,5 (šest a půl) roku. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku jej soud pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které směřoval do výroku o vině i trestu. O podaném odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 21. 11. 2023, sp. zn. 10 To 90/2023, tak, že podle § 258 odst. 1, písm. b), d) tr. ř. odvoláním napadený rozsudek zrušil. Podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. ve věci znovu rozhodl a uznal dovolatele vinným zvlášť závažným zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 alinea druhá, odst. 2, 3 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se trestné činnosti dopustil tím, že: v přesně nezjištěné dny v období let 2012 až 2016 v různých částech bytu na adrese XY, který užíval po navázání partnerského vztahu s M. Z. a kde žil společně i s její nezletilou dcerou AAAAA, na jejíž výchově se podílel a která ho také musela poslouchat, neboť vůči ní vystupoval v obdobném postavení jako otec, nejméně v šesti případech, když společně leželi v posteli a dívali se na pohádky, když se koupala ve vaně a když ležela na masážním lehátku, kam ji předtím položil, aby jí namazáním břicha léčivou mastí zmírnil bolesti břicha, přestože znal věk poškozené AAAAA a věděl, že ještě nedovršila patnácti let, v úmyslu uspokojit svůj pohlavní pud nezletilou poškozenou osahával na prsou a obnaženém přirození, nejméně ve třech případech z toho ještě vzal její ruku a třel si s ní svůj obnažený penis a varlata, přičemž v důsledku tohoto jednání poškozená utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu, která se projevuje mimo jiné znovuvybavováním si traumatizujících událostí, tendencí vyhýbat se situacím, které by jí situaci připomínaly, sporadicky mívá děsivé sny s traumatizujícím obsahem, často zažívá stavy úzkosti, napětí, místy až pod obrazem panických atak, dochází u ní k sociální izolaci, psychosexuální vývoj je významně narušen, chování obžalovaného mělo vliv i na vznik závislosti na alkoholu, která byla poškozené diagnostikována, když tímto způsobem se poškozená snažila potlačovat stavy úzkosti, napětí, strachu, nejistoty, a mělo i podíl na vzniku panické poruchy, v důsledku čehož byla poškozená AAAAA v době od 3. 9. 2020 do 15. 12. 2020 hospitalizovaná v Psychiatrické nemocnici v XY. 4. Za uvedený zvlášť závažný zločin uložil odvolací soud obviněnému podle § 187 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v délce 5 (pěti) roků. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněného pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně ze dne 21. 11. 2023, sp. zn. 10 To 90/2023, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Obviněný je přesvědčen o tom, že z provedeného dokazování nelze mít za prokázané, že se jednání, tak jak je mu kladeno za vinu, dopustil. Upozorňuje, že se jedná o situaci tvrzení proti tvrzení, přičemž o jeho vině existují značné pochybnosti. Namítá, že soudy neprovedly dostatečné dokazování, nezjistily skutkový stav daného případu a věc nesprávně právně posoudily. Ve věci je vycházeno z nepřesností, nepravdivých a zavádějících údajů, či z tvrzení, která nebyla svědky sdělena, případně tyto výpovědi jsou rozváděny, doplňovány a všechny provedené důkazy jsou hodnoceny v jeho neprospěch, což je v rozporu se zásadou in dubio pro reo. 6. Dovolatel je přesvědčen, že odvolací soud vycházel zcela ze závěrů a z hodnocení důkazů provedených soudem prvního stupně, přičemž se sám nevyrovnal se svými názory a pokyny, které uvedl ve svém předchozím usnesení ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 10 To 46/2022. Následně obviněný cituje pasáže z tohoto usnesení. S odkazem na tyto pasáže konstatuje, že tvrzené jednání nebylo žádným způsobem individualizováno, ačkoli podle prvotního názoru odvolacího soudu bylo toto stěžejní. Namítá taktéž, že nebyl proveden výslech poškozené před soudem, ačkoli z výslechu znalkyně Dokulilové nevyplývá, že by nemohl být proveden. Přitom je přesvědčen, že v kontextu citovaných závěrů odvolacího soudu se jedná o důkaz stěžejní. 7. Obviněný dále namítá, že taktéž nebyly ani odstraněny pochybnosti ohledně zdravotního stavu poškozené a příčiny tohoto stavu. Připouští, že ze znaleckých posudků vyplývá, že posttraumatická stresová porucha u poškozené mohla být způsobena jeho jednáním, jelikož jiný stresor se nepodařilo zjistit. Podotýká, že v tomto směru je vycházeno pouze z tvrzení poškozené a znalci tak měli fakticky nulovou možnost zjistit jiné stresory či příčinu zdravotního stavu poškozené. Proto nelze mít podle dovolatele v žádném případě závěry znaleckého posudku za prokázané. 8. Následně dovolatel poukazuje na skutečnost, že výpověď poškozené, kterou učinila po zahájení trestního stíhání před policejním orgánem, byla v rámci hlavního líčení přehrána jako audiozáznam, i přes to, že obhajoba navrhovala výslech poškozené při hlavním líčení, což nalézací soud odmítl. Obviněný však upozorňuje, že jakkoli její výpověď může působit spontánně a věrohodně, tak při jejím srovnání s dalšími