4 Tdo 345/2019 — Nejvyšší soud

4 Tdo 345/2019 citace  Název judikátu:Nebezpečné pronásledování Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 4. 2019 Spisová značka:4 Tdo 345/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.345.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nebezpečné pronásledování Dotčené předpisy:§ 354 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 7. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 345/2019-938 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 4. 2019 o dovolání obviněného J. K., nar. XY, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 6 To 163/2018, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 15 T 120/2017, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 15 T 120/2017, byl obviněný J. K. uznán vinným přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obviněný se tohoto trestného činu dopustil podle skutkových zjištění jmenovaného soudu tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „nejméně od listopadu 2016 do zadržení dne 28. 8. 2017, v P., zejména v obchodním centru A. F. v P., ulici V., ale i na jiných místech v P., dlouhodobě záměrně sledoval a vyhledával poškozenou Z. F., nar. XY, a to především v místě jejího zaměstnání v uvedeném obchodním centru a rovněž poblíž místa bydliště poškozené v hlavním městě, a to i přes její výslovný nesouhlas, opakovaně ji oslovoval jménem „M.“, jménem jiné poškozené, kterou v minulosti rovněž dlouhodobě pronásledoval a sledoval a přivodil ji svým jednáním těžkou újmu na zdraví, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3,5 roku, který vykonal, spolu s uloženým ochranným léčením ústavní formou, dne 28. 4. 2015 změněným na formu ambulantní, z něhož byl propuštěn rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 24 Nt 2010/2015, v právní moci dne 30. 1. 2016, vyčítal jí období, které údajně kvůli ní musel prožít tam, kde nikdo nechce být, natáčel ji kamerou a činil tak následujícím způsobem: 1. v době od listopadu 2016 nejprve poškozenou Z. F., nar. XY, sledoval v místě jejího pracoviště v prodejně šperků L. V., v Obchodním centru A. F. v P., V., a činil tak z prostor obchodního centra mimo uvedenou prodejnu, či jako údajný zákazník prodejny, následně ji dne 29. 7. 2017 v prodejně L. V. pozval na večeři, kterou odmítla a poté začal do prodejny docházet pravidelně, někdy i několikrát denně, předstíral zájem o zboží a poškozenou opakovaně oslovoval jménem „M.“, ačkoliv jej poškozená upozorňovala, že se M. nejmenuje a jeho chování ji velice obtěžuje; 2. dne 29. 7. 2017, kolem 19:30 hodin, v prodejně L. V. v obchodním centru A. F., v P., V., poškozené F. sdělil, že kvůli ní byl tam, kde nikdo nechce být 4 roky, poté přešel za prodejní pult, kam je vstup povolen pouze zaměstnancům prodejny, zde si ji prohlížel a následně sdělil: „Ty seš M., vypadáš jako ona, jsi stejně vysoká, lžeš, jsi M.“; přičemž poškozená se mu snažila vysvětlit, že toto nesmí dělat a následně odešla pro ostrahu, přičemž obžalovaný odešel pryč, avšak později téhož dne se do prodejny opět vrátil; 3. dne 3. 8. 2017, kolem 08:12 hodin, na autobusové zastávce H., ulice N. K., P., se nacházel v autobuse č. XY, ve směru do zastávky F., a bezprostředně poté, co do tohoto autobusu na poslední chvíli nastoupila zadními dveřmi poškozená a usadila se na sedadlo zcela vzadu ve voze, k poškozené přistoupil a vyčítal jí, že si s ní chce vyřešit to, že kvůli ní byl deset let tam, kde nikdo nechce být, načež poškozená si ze strachu chtěla přesednout jinam, v čemž jí bránil svou rukou zapřenou o opěradlo sedadla a poškozenou pustil až ve chvíli, kdy mu sdělila, že volá Policii ČR, následně si přesedla do přední části autobusu u řidiče, kam ji opět následoval a poslouchal s kým hovoří, přičemž posléze vystoupil na autobusové zastávce Ř.; 4. dne 3. 8. 2017, kolem 19:36 hodin, po příchodu do prodejny L. V. v P., V., poté, kdy poškozená zůstala v prodejně osamocena, ji oslovil opět jako M., aby, pokud chce, na kameru řekla, že chce odejít od partnera, a když poškozená uváděla, že mu nerozumí, vyčítal jí, že hraje komedii a že jej poslala v minulosti na deset let jen tak, přičemž při tomto jednání na ni mířil růžovým fotoaparátem a natáčel si ji; 5. dne 7. 8. 2017, kolem 09:01 hodin, přišel k prodejně L. V. v obchodním centru A. F., v P., V., kterou poškozená právě otevírala, opět po ní požadoval, aby vše, co mu v minulosti udělala, řekla na kameru a zároveň jí sdělil, že za ní znovu přijde, načež po upozornění ostrahy objektu odešel; 6. dne 11. 8. 2017, kolem 15:50 hodin, přišel opět do prodejny L. V. v obchodním centru A. F., v P., V., přistoupil k poškozené a její kolegyni M. N., nar. XY, a začal poškozené opět říkat, že je M. a zmiňoval květinu, kterou jí měl dát a když viděl poškozenou volat na linku 158, tak z prodejny i obchodního centra odešel pryč, přičemž výše uvedené jednání bylo pro poškozenou psychicky vyčerpávající a dlouhodobě stresující, vyvolávalo u ní strach z chození do práce a obavu o zdraví a zdraví jejího syna“. Za uvedené jednání byl podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a pro výkon tohoto trestu byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to fotoaparátu Nikon COOLPIX růžové barvy s baterií zn. NIKON LION 20 a vloženou paměťovou kartou SDXC I. Rovněž mu bylo uloženo podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku ochranné léčení psychiatrické, a to v ústavní formě. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 15 T 120/2017 podal obviněný odvolání. O něm rozhodl Městský soud v Praze tak, že jej usnesením ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 6 To 163/2018, podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný uvedl, že je přesvědčen o naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť na základě dosud v řízení provedených důkazů nebylo podle něj prokázáno, že by svým jednáním naplnil zákonné znaky (subjektivní a objektivní stránku) přečinu nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, protože tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování, a bylo tak porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně byl podle jeho názoru naplněn uplatněný dovolací důvod, neboť právní závěry učiněné odvolacím soudem jsou v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními a dále jsou provedené důkazy v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními. Dále uvedl, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Podle jeho názoru nebyl naplněn zákonný znak, resp. skutková podstata trestného činu stalkingu, jelikož nebyl dán znak dlouhodobosti. Následně uvedl, že podle doktríny, „pokud jde o konkretizaci toho, co měl zákonodárce na mysli, když použil termín dlouhodobost, lze odkázat na ustálené chápání tohoto pojmu ve smyslu opakujícího se, zpravidla i systematicky a soustavně prováděného jednání (nejde tedy v žádném případě o to kriminalizovat náhodné nebo jen krátkodobé, byť v základní skutkové podstatě popsané, projevy chování). Z klinického hlediska jsou pod stalking zahrnovány jen takové způsoby pronásledování, které představují opakované, trvající nechtěné navazování kontaktů s obětí za použití násilí nebo jiných srovnatelných praktik (vydírání, útisk apod.), přičemž se zde opakováním rozumí více než 10 pokusů o kontakt, trvajícím období pak minimálně doba 4 týdnů.“ To v jeho věci nebylo splněno, neboť podle něj nebylo prokázáno, že by měl od listopadu 2016 poškozenou obtěžovat. Toto tvrzení je založeno pouze na jejím pocitu. Dodal, že je navíc toho názoru, že poškozená Z. F. ani svědkyně M. N. nerozumí dostatečně česky, ač prohlašovaly, že tlumočníka nepotřebují, a tedy jejich výpovědi nejsou věrohodné. Podle obviněného orgány činné v trestním řízení pochybily, když založily posouzení skutkového stavu na výpovědích poškozené a svědkyně M. N., které navzdory zjevným rozporům považovaly za pravdivé. Pokud jde o dílčí skutky popsané v rozmezí od 29. 7. 2017 do 11. 8. 2017, namítal, že s jejich pojetím