Co znamená „Vyšetření duševního stavu“ podle zákona?
Klíčová fakta
- Právní základ: § 116 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 116 odkazuje 183 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 23. 4. 2026
- Týká se: obviněný, soud, státní zástupce
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 116 trestního řádu upravuje postup, jakým se zjišťuje duševní stav obviněného v trestním řízení, přičemž vždy vyžaduje účast znalce z oboru psychiatrie a za určitých podmínek umožňuje i pozorování obviněného ve zdravotnickém zařízení.
V praxi
- Jestliže není možné duševní stav obviněného zjistit jiným způsobem, může soud (nebo v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce) nařídit, aby byl obviněný pozorován ve zdravotnickém ústavu. Pokud je obviněný ve vazbě, může být pozorován i ve zvláštním oddělení nápravného zařízení.
- Proti rozhodnutí o pozorování ve zdravotnickém ústavu nebo nápravném zařízení může obviněný podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nebude vykonáno, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
- Pokud znalec zjistí, že obviněný má příznaky, které naznačují nepříčetnost (úplnou neschopnost rozpoznat protiprávnost jednání nebo ovládat své jednání) nebo zmenšenou příčetnost (výrazné snížení této schopnosti), musí se zároveň vyjádřit k tomu, zda je pobyt obviněného na svobodě nebezpečný.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 116
Nutnost zpracování znaleckého posudku je podle státního zástupce dána pouze tehdy, pokud skutkový podklad, tj. konkrétní okolnosti zjištěné v průběhu dokazování, odůvodňují potřebu získání odborných závěrů z psychiatrických či jiných vědních oborů ve smyslu § 105 odst. 1 či § 116 tr. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. 6 Tdo 921/2014).
Návrh na opatření znaleckého posudku z oboru psychologie nadto považoval odvolací soud za návrh „poněkud kuriózní“, neboť předchozí znalecké zkoumání své osoby dovolatel odmítal do té míry, že jeho duševní stav bylo možno zkoumat psychiatry pouze pozorováním ve zdravotnickém ústavu podle § 116 odst. 2 tr. ř. S poukazem na jím zmíněný názor nauky o restriktivním výkladu důvodů pro umístění obviněného do zdravotnického zařízení by se opatření dovolatelem navrhovaného psychologického znaleckého posudku jevilo jako ryzí obstrukce, neboť dovolatel ani ve …
Nutnost zpracování znaleckého posudku je dána pouze tehdy, pokud skutkový podklad, tj. konkrétní okolnosti zjištěné v průběhu dokazování, odůvodňují potřebu získání odborných závěrů z psychiatrických či jiných vědních oborů ve smyslu § 105 odst. 1 či § 116 tr. ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. 6 Tdo 921/2014).
Co říká § 116 – Trestní řád
§ 116 Vyšetření duševního stavu
(1) Je-li třeba vyšetřit duševní stav obviněného, přibere se k tomu vždy znalec z oboru psychiatrie.
(2) Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit, aby obviněný byl pozorován ve zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazbě, též ve zvláštním oddělení nápravného zařízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(3) Shledá-li znalec u obviněného příznaky nasvědčující jeho nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, vysloví se zároveň o tom, zda je jeho pobyt na svobodě nebezpečný.
Související otázky
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky