4 Tdo 376/2022 — Nejvyšší soud

4 Tdo 376/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 8. 2022 Spisová značka:4 Tdo 376/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:4.TDO.376.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Obžalovací zásada Totožnost skutku Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 11. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 376/2022-904 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2022 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného L. S., nar. XY ve XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022 sp. zn. 6 To 37/2021, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 1/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2021 sp. zn. 45 T 1/2021 byl obviněný L. S. uznán vinným zločiny zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečiny neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a ohrožování (správně ohrožení) utajované informace podle § 317 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb, kdy denní sazba činí 500 Kč, tedy celkem ve výměře 200.000 Kč. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného O. J., nar. XY. Citovaný rozsudek napadl obviněný L. S. odvoláním, z jehož podnětu jej Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 1. 2022 sp. zn. 6 To 37/2021 podle § 258 odst. 1 písm. a), d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to v celém rozsahu ohledně obviněného L. S. Podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že jej uznal vinným pro skutek spočívající v tom, že: v postavení vrchního inspektora KŘ XY, Obvodního ředitelství pro XY, zařazeného k výkonu služby u 2. oddělení hospodářské kriminality, SKPV, Obvodního ředitelství pro XY, Policie ČR, se sídlem XY (dále jen „2. oddělení hospodářské kriminality, SKPV, OŘP XY, Policie ČR“), poté, co se v souladu s plněním služebních úkolů a povinností podílel na provádění úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu v trestní věci vedené na 2. oddělení hospodářské kriminality, SKPV, OŘP XY, Policie ČR, pod č. j. KRPA-34362/TČ-2018-00129, s krycím názvem „Viagra“, v rámci prověřování skutkových okolností nasvědčujících tomu, že ze strany osob: - A. R., nar. XY, trvale bytem XY, - M. Š., nar. XY, trvale bytem XY, - M. Š., nar. XY, trvale bytem XY, - D. P., nar. XY, trvale bytem XY, - M. P., nar. XY, trvale bytem XY, - S. K., nar. XY, trvale bytem XY, a - J. H., nar. XY, trvale bytem XY, mohlo dojít ke spáchání trestných činů ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 trestního zákoníku, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku, a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku, tak v přesně nezjištěných dnech, v průběhu nejméně dvou schůzek uskutečněných v období listopadu a prosince roku 2018 v místní části XY, poblíž vysokoškolských kolejí, ve vozidle obžalovaného O. J., značky Mazda, neoprávněně úmyslně obžalovanému O. J., o němž věděl, že se osobně zná s podezřelým A. R., sdělil neveřejné informace představované tím, že Policie ČR, oddělení, na němž je služebně zařazen, prověřuje podezření ze spáchání trestných činů v souvislosti s nelegálním obchodováním s Viagrou, jichž se měly dopustit mj. A. R. a M. Š., a dále O. J. prozradil, že v rámci prověřování podezření z předmětné trestné činnosti bylo vůči podezřelým osobám, nejméně proti M. Š., využito odposlechu jimi užívaných telefonních stanic, nařízeného podle § 88 odst. 2 trestního řádu, ačkoli věděl, že informace o nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byla vedena v režimu stupně utajení „vyhrazené“ podle § 139 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, s odkazem na nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, a poté, s cílem získat pro sebe majetkový prospěch, vyzval obžalovaného O. J., aby kontaktoval A. R. a předal mu informace o tom, které osoby jsou prověřované a taktéž informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 odst. 2 trestního řádu, když na další schůzce obžalovaný L. S. obžalovanému O. J. prozradil detailní informace zjištěné z probíhajícího odposlechu účastnické stanice užívané M. Š., a poté, s cílem získat pro sebe majetkový prospěch, se slovy, že „za 300 000 Kč řekne víc“, nabídl prostřednictvím O. J. A. R. předání dalších neveřejných interních informací z trestního spisu vedeného pod č .j. KRPA-34362/TČ-2018-00129, s krycím názvem „Viagra“, přičemž A. R. bezprostředně poté, co získal informaci o prověřování jeho osoby a nařízených odposleších, přestal používat mobilní telefony, přestal komunikovat s rodinou, komunikaci s jinými osobami maximálně omezil a s cílem vyhnout se trestnímu stíhání se před policejním orgánem ukryl, avšak A. R. pobídku obžalovaného L. S. neakceptoval a ničeho nezaplatil, přičemž takového jednání se obžalovaný L. S. dopustil přesto, že byl poučen o nakládání s informacemi vedenými ve stupni utajení „vyhrazené“ podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, a ustanoveními § 65 odst. 2 a § 66 odst. 1 citovaného zákona, mu tak byla zvlášť uložena ochrana utajované informace, když z titulu svého služebního zařazení byl srozuměn s tím, že informace o nařízených opatřeních podle § 88 trestního řádu je v souladu s ust. § 139 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, s odkazem na nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, utajovanou informací vedenou v režimu utajení „vyhrazené“, a současně tímto svým jednáním porušil jednak ust. § 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, dle kterého Policie ČR slouží veřejnosti, jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, jednak ust. § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle nichž je příslušník povinen dodržovat služební kázeň, spočívající v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby, zejména zneužívat ve prospěch vlastní nebo prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a jednak také ust. § 115 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, dle kterých je policista povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie, nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tím spáchal zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečiny zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl v souladu s § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 300 denních sazeb, kdy denní sazba činí 1 000 Kč, tedy celkem ve výměře 300.000 Kč. Tento rozsudek soudu druhého stupně napadl dovoláním nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného L. S. s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. neboť napadené rozhodnutí podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmot