4 Tdo 62/2023 — Nejvyšší soud

4 Tdo 62/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:15. 2. 2023 Spisová značka:4 Tdo 62/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.62.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Doručování Legalizace výnosů z trestné činnosti Mezinárodní právní pomoc Uprchlý Dotčené předpisy:§ 216 odst. 1 písm. a) alinea první tr. zákoníku § 216 odst. 3 písm. d) tr. zákoníku § 302 tr. ř. § 306 tr. ř. § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř. § 305 tr. ř. § 265k odst. 1 tr. ř. § 265k odst. 2 tr. zákoníku § 265l odst. 1 tr. ř. § 193 odst. 3 předpisu č. 104/2013 Sb. § 79 odst. 2 písm. a), c) předpisu č. 104/2013 Sb. § 193 odst. 2 písm. a) předpisu č. 104/2013 Sb. § 189 předpisu č. 104/2013 Sb. Kategorie rozhodnutí:D EU Zveřejněno na webu:31. 5. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 62/2023-470 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 2. 2023 o dovolání obviněné J. T., nar. XY v XY, XY, bytem XY, XY, XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2022, sp. zn. 44 To 235/2022, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 44 T 53/2022, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2022, sp. zn. 44 To 235/2022, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 44 T 53/2022, včetně řízení, které jejich vydání předcházelo. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 44 T 53/2022 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byla obviněná J. T. (dále jen „obviněná“, popř. „dovolatelka“) uznána vinnou zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle 216 odst. 1 alinea první písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku účinného do 31. 1. 2019. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustila tím, že: dne 6. 10. 2016 v XY, XY, na pobočce bankovní instituce Fio banka a. s. založila bankovní účet č. XY, ke kterému měla jako jediná dispoziční oprávnění a na který nebyla až do dne 27. 10. 2016 připsána žádná platba, přičemž dne 27. 10. 2016 byla připsána platba ve výši 111.390,03 EUR (tj. 3.009.758,61 Kč) z bankovního účtu č. XY vedeného pro americkou společnost International Coffee & Tea, LLC, ač jako skutečný příjemce byla označena společnost Haicof Limited PLC., a dne 31. 10. 2016 a 2. 11. 2016 se pokusila o převedení této částky na další bankovní účty, čemuž bylo bankovní institucí zabráněno [ve znění opravného usnesení], přičemž americká společnost International Coffee & Tea, LLC, platbu realizovala na základě podvodného jednání neznámého pachatele a z okolností přijetí platby, tedy že bankovní účet obviněná jako státní příslušník Velké Británie, která k České republice nemá žádný vztah, založila čistě za účelem přijetí zahraniční platby ze Spojených států amerických, která byla adresována jinému subjektu, a tuto se obratem pokusila zaslat na další bankovní účet, tedy že se odesílatel platby, místo pobytu obžalované a místo založení bankovního účtu každý nachází v jiném státě a obžalovaná neměla k založení bankovního účtu v České republice žádný legitimní důvod, je zřejmé, že bankovní účet založila s cílem přijmout finanční prostředky, u nichž je třeba zastřít jejich původ, tedy u nichž je zřejmé, že pochází z trestné činnosti. 2. Za uvedený zločin uložil soud prvního stupně obviněné podle § 216 odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 1. 2019 trest odnětí svobody v trvání 3 (tři) let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku obviněné výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu ve výměře 5 (pěti) let. Dále obviněné podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložil trest vyhoštění z území ČR na dobu 5 (pěti) let. 3. Proti rozsudku nalézacího soudu ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 44 T 53/2022, podal obhájce obviněné odvolání (ve věci bylo vedeno řízení proti uprchlé), které směřoval do výroku o vině a trestu. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) usnesením ze dne 19. 9. 2022, sp. zn. 44 To 235/2022, tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněné zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení soudu druhého stupně ze dne 19. 9. 2022, sp. zn. 44 To 235/2022, podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. d), g), h) tr. ř. do výroku o vině a trestu. 5. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obhájce obviněné spatřuje v tom, že proti obviněné bylo vedeno řízení proti uprchlému, přestože pro tento postup nebyly od počátku splněny podmínky podle § 302 an. tr. ř. V důsledku takto vadného postupu byla obviněné znemožněna účast u hlavního líčení, ale i u veřejného zasedání o projednání jejího odvolání. Tímto byla zkrácena na svém právu, aby její věc byla projednána v její přítomnosti, a aby se mohla vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Dovolatelka namítá, že v projednávané trestní věci dosud nebyl zjištěn její motiv vyhýbat se trestnímu řízení. Z trestního spisu totiž vyplývá pouze skutečnost, že se má zdržovat ve Velké Británii, tedy ve státě, jehož je státním občanem. Tuto skutečnost nelze bez dalšího považovat za akt, jímž by se měla vyhýbat trestnímu řízení ve smyslu § 302 tr. ř. Argumentuje tím, že pro rozhodnutí o tom, že se koná řízení proti uprchlému, nestačí pouhé zjištění skutečnosti, že se daná osoba nachází v zahraničí, nýbrž je nutné, aby byl zjištěn motiv dané osoby vyhýbat se trestnímu řízení. Závěr o splnění podmínek vedení řízení proti uprchlému nelze vyvodit z bezúspěšného doručování obžaloby, předvolání k hlavnímu líčení a vyrozumění o konání veřejného zasedání k projednání odvolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2022, sp. zn. 4 Tdo 73/2022). Obviněná rovněž akcentuje skutečnost, že námitku proti vedení řízení proti uprchlému uplatňuje po celé trestní řízení, avšak orgány činné v trestním řízení se s ní nikterak nevypořádaly. Ve spise dále chybí záznam dozorujícího státního zástupce podle § 303 odst. 2 tr. ř. o vedení řízení proti obviněné jako proti uprchlé, ze kterého by bylo zřejmé, od kterého dne je proti obviněné konáno řízení proti uprchlému. 6. Stran dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněná namítá extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Tvrdí, že v trestním řízení nebyl prokázán nelegální původ finančních prostředků, jejichž původ měla zastírat. Má za to, že prokázání nelegálního původu finančních prostředků je přitom podmínkou uplatnění trestní odpovědnosti za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti. Nestačí pouhé zjištění, že věc byla získána trestným činem, nýbrž musí být zjištěno jakým konkrétním trestným činem se tak stalo a nepostačuje pouhé podezření ze spáchání blíže nekonkretizované trestné činnosti. Dovolatelka tedy zdůrazňuje, že pro učinění závěru o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti není dostatečným konstatování, že věc byla získána nějakým blíže neurčeným majetkovým trestným činem. Soudu prvního i druhého stupně vytýká, že dovodily její trestní odpovědnost za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, přestože žádným z provedených důkazů v trestním řízení nebylo zjištěno, z jakého konkrétního trestného činu finanční prostředky pocházejí, jak byl takový trestný čin právně kvalifikován a kdo je jeho pachatelem. Proto dospívá k závěru, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. 7. Dovolatelka dále namítá nesprávné hmotněprávní posouzení skutku s ohledem na argumentaci v bodě V. dovolání. Prokázání kriminálního původu věci čili de facto prokázání hlavního trestného činu považuje za podmínku uplatnění trestní odpovědnosti za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 tr. zákoníku. Za situace, v níž v trestním řízení nebyla prokázána existence hlavního trestného činu, nebyla zjištěna jeho právní kvalifikace a osoba pachatele hlavního trestného činu, nelze podle názoru obviněné dovozovat její trestní odpovědnost za spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Obviněná proto spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.