4 Tdo 779/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 779/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 9. 2025 Spisová značka:4 Tdo 779/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.779.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vražda Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Doznání obviněného Dotčené předpisy:§ 140 odst. 1 tr. zákoníku § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 779/2025-747 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2025 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v neprospěch obviněné D. L., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha Ruzyně, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2025, sp. zn. 8 To 35/2025, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 7/2024, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyšší státní zástupkyně odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2025, sp. zn. 6 T 7/2024, byla obviněná D. L. uznána vinnou zvlášť závažným zločinem vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byla podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody na 10 let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 3 tr zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Soud prvního stupně rozhodoval také o náhradě škody Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a o náhradě nemajetkové újmy pozůstalým. 2. Soud prvního stupně přijal prohlášení viny obviněné, že „dne 14. 6. 2024 v době od 21.30 hod. do 22.00 hod. v blízkosti schodiště v horním patře domu na adrese XY, XY, Liberecký kraj, po slovní rozepři napadla s cílem usmrtit kuchyňským nožem v ruce svého druha poškozeného V. H., kterého jednou bodla do oblasti hrudníku a poté jej strčila, kdy tento upadl směrem dolů ze schodů, kdy tímto jednáním poškozenému V. H., způsobila jednu bodnou ránu o velikosti 1 cm x 2 cm v hrudníku zpředu, 4 cm nad levou prsní bradavkou s rozvojem masivního krvácení, kdy poškozený i přes rychle poskytnutou laickou a následně odbornou první pomoc zemřel“. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná D. L. odvolání, které směřovala proti výroku o trestu a proti výroku o náhradě nemajetkové újmy nezletilému AAAAA (pseudonym), jejímu synovi. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 5. 2025, sp. zn. 8 To 35/2025, podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil ve výroku o trestu a ve výroku, kterým byl nezletilý AAAAA podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán se zbytkem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. pak odvolací soud znovu rozhodl o trestu pro obviněnou. Podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku jí uložil trest odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců a pro jeho výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Zrušený adhezní výrok nenahradil jiným, protože akceptoval odvolací námitku obviněné, že za nezletilého se připojila s nárokem na náhradu nemajetkové újmy zmocněnkyně, která k tomu neměla oprávnění od jeho zákonného zástupce ani od soudem ustanovené kolizní opatrovnice. II. Dovolání nejvyšší státní zástupkyně 4. Rozsudek Vrchního soudu v Praze napadla nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněné dovoláním, které směřovala výlučně proti výroku. Mimořádný opravný prostředek opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. s tím, že obviněné byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoníku na trestný čin, kterým byla uznána vinnou. Naplnění citované alternativy uplatněného dovolacího důvodu spatřovala konkrétně v tom, že odvolací soud při ukládání trestu nezákonně aplikoval § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a ocitl se tak pod dolní hranicí zákonné trestní sazby stanovené za zločin vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku. 5. Nejvyšší státní zástupkyně připomněla, že v § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku jsou stanoveny tři podmínky, které musí být kumulativně splněny, aby soud mohl přistoupit k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby (pachatel prohlásil vinu, soud takové prohlášení přijal a nápravy pachatele lze vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti dosáhnout i trestem odnětí svobody kratšího trvání). Zdůraznila, že při úvahách o aplikaci § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku je nutné respektovat zákonnými podmínkami limitovaný charakter tohoto ustanovení a použít ho ke zmírnění zákonné trestní sazby jen v těch mimořádných případech, kdy lze přesvědčivě dovodit splnění všech v něm uvedených předpokladů. K naplnění podmínek podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku vedle požadavku na prohlášení viny akceptovaného soudem zásadně nepostačí existence některých polehčujících okolností ani běžně se vyskytující negativní dopad odsouzení na rodinný život pachatele. Mělo by se jednat o okolnosti, které jsou z hlediska řešené trestné činnosti natolik specifické, že z pohledu povahy trestné činnosti a poměrů pachatele dosáhly takového významu, který nasvědčuje budoucí nápravě pachatele prostřednictvím trestu kratšího trvání, než který zná příslušná trestní sazba. Ve věci obviněné D. L. podle nejvyšší státní zástupkyně odvolací soud žádné takové specifické okolnosti v napadeném rozhodnutí neidentifikoval. 6. K povaze trestné činnosti spáchané obviněnou odvolací soud poukázal jen na to, že obviněná poškozeného bodla pouze jednou v rámci vystupňované hádky. Ohledně jediného bodnutí ale nelze přehlédnout, že poškozený se již po první ráně svalil ze schodů a že již tato jediná rána byla smrtící a obviněná jí dosáhla svého cíle. Existence hádky nebyla ničím specifickým či pozitivním, neboť jde o běžný průvodní jev násilných trestných činů. 7. Následně se nejvyšší státní zástupkyně vyjádřila kriticky k závěru odvolacího soudu o vnějších a vnitřních faktorech projednávané trestné činnosti. Osobnostní rysy obviněné jako emoční nestabilita, impulzivnost, či sklon k agresivitě v afektu nelze u pachatelů násilné trestné činnosti v domácím prostředí považovat za jakkoli nestandardní. A pokud odvolací soud zdůrazňuje, že obviněná byla poškozeným napadána a ponižována, přehlíží, že vzájemné soužití obviněné a poškozeného bylo dlouhodobě konfliktní a bouřlivé, vyznačovalo se oboustranným verbálním i fyzickým napadáním, přičemž rovněž útoky obviněné vůči poškozenému byly relativně intenzivní. 8. K možnosti dosažení nápravy trestem kratšího trvání nejvyšší státní zástupkyně poukázala na průměrnou prognózu resocializace obviněné a připomněla, že to bylo právě osobnostní nastavení obviněné, které vedlo ke vzájemně konfliktnímu vztahu, který byl jednou z příčin spáchání inkriminovaného činu. 9. V další části dovolací argumentace nejvyšší státní zástupkyně zdůraznila, že ani poměry obviněné nejsou takového rázu, aby kumulativně s povahou trestné činnosti odůvodnily závěr o možnosti nápravy trestem kratšího trvání. Situace, kdy je pachatel jediným rodičem nezletilého dítěte, není totiž ničím specifická. Navíc v této věci to byla právě obviněná, která vlastnoručně usmrtila druhého z rodičů. Další okolnosti případu, kterými jsou omluva pozůstalým, zaujetí sebekritického postoje a předchozí řádná péče o nezletilého jsou způsobilé ovlivnit konkrétní výměru trestu v rámci zákonné trestní sazby, nicméně nejsou takového charakteru, aby samy o sobě mohly odůvodnit aplikaci moderačního ustanovení podle § 58 tr. zákoníku. 10. Následně se nejvyšší státní zástupkyně vyjádřila k polehčujícím okolnostem, na které odvolací soud v napadeném rozsudku poukázal. Uvedla, že souhlasí jen s existencí polehčujících okolností podle § 41 písm. b), o) tr. zákoníku, tj. že obviněná čin spáchala v silném rozrušení a upřímně svého činu litovala. Avšak polehčující okolnosti podle § 41 písm. f), j) a p) tr. zákoníku podle jejího úsudku naplněny nebyly. Obviněná v době spáchání činu nebyla ve věku blízkém mladistvým, nepřičinila se o odškodnění pozůstalých a před spácháním činu nevedla příkladný život, o čemž svědčí fakt, že byla opakovaně postižena pro přestupek a její soužití s poškozeným bylo oboustranně konfliktní. Polehčující okolnost podle § 41 písm. b), o) tr. zákoníku samostatně a ani ve spojení s ostatními rozhodnými skutečnostmi nebyly takové kvality, aby vedly k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. 11. Pro aplikaci § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku tak podle nejvyšší státní zástupkyně zůstala sp