4 Tdo 866/2018 – Nejvyšší soud

4 Tdo 866/2018-55 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 9. 2018 o dovolání obviněného Z.  Š.,  proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 8 To 48/2018, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 96/2017, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 9 T 96/2017, byl obviněný Z.   Š. (dále jen obviněný, popř. dovolatel) uznán vinným ze spáchání přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že: v době od 28. 10. 2015, poté, kdy mu jako kupujícímu na základě uzavřené kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej nákladního vozidla tov. zn. AVIA 31K-S,  bylo předáno toto vozidlo společně s úředně vystaveným duplikátem, Osvědčení o registraci vozidla - část II. (technický průkaz) evidenčního čísla ,  týkající se zmíněného vozidla AVIA 31K-S,, nejdéle do 30. 3. 2017, na přesně nezjištěném místě a přesně nezjištěným způsobem, opatřil toto osvědčení padělaným razítkem technické kontroly STK Královo Pole, s. r. o., Sladkovského 7 v Brně, jakož i padělanými údaji spočívajícími ve vyznačení absolvování a platnosti technické kontroly, v části „osvědčení o technické způsobilosti vozidla“, kdy zmíněného dne 30. 3. 2017 v B., poblíž Městské policie v B.  na ulici K., takto padělaný doklad předložil a vydával za pravý v rámci šetření dopravní nehody ze dne 3. 2. 2017 v obci T., okr. B.-v. Za uvedený přečin a sbíhající přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl obviněný uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2017, č. j. 2 T 171/2016-265, uložil Městský soud v Brně obviněnému podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu obviněnému podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 48 měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 18 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2017, č. j. 2 T 171/2016-265, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 9 T 96/2017, podal obviněný odvolání do výroku o vině a uložených trestech. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 8 To 48/2018, tak, že ho podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 8 To 48/2018, podal obviněný dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., neboť ve věci došlo k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení skutku nebo jinému hmotněprávnímu posouzení a byl mu uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští. Obviněný zdůrazňuje, že již v rámci odvolání namítal, že jde o souzení „vraždy bez mrtvoly“. Soudy totiž neměly k dispozici originál údajně zfalšované veřejné listiny, ale pouze kopii technického průkazu, o které v řízení tvrdil, že byla pořízena z kopie duplikátu. Namítá, že domácí kopie není veřejnou listinou. Jedná se sice o námitku nesprávného hodnocení provedených důkazů, což není v dovolání obecně přípustné. Podle jeho názoru ovšem musí popis skutku obsahovat údaje, ze kterých lze dovodit, že se skutečně jednalo o veřejnou listinu. V popisu skutku hovoří soud o tom, že se jedná o úředně vystavený duplikát, aniž by ovšem uvedl, kým byl vystaven, když ani v odůvodnění neuvádí, kdo duplikát vystavil. V tom spočívá nesprávné hmotněprávní posouzení, že se jedná o veřejnou listinu. Dále namítá, že svědek S.  si nevzpomněl, proč byl vystaven duplikát technického průkazu a svědek Z.  připustil, že znaky pravosti technického průkazu nekontroloval a jejich absence si nevšiml. Protože nikdo z OČTŘ padělanou a pozměněnou listinu neviděl, nabízí se možnost, že listina pozměněna nebyla. Namítané skutečnosti zakládají extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy a mohou zakládat zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dále uvádí, že nebylo prokázáno, že by falešné razítko na předmětný duplikát listiny opatřil on. V tomto směru neexistuje žádný přímý důkaz. I tato skutečnost zakládá existenci extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a zjištěným skutkovým stavem. Ohledně naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. zdůrazňuje, že spáchaný přečin padělání a pozměnění veřejné listiny nemá žádnou přímou souvislost s řízením motorových vozidel a proto mu neměl být uložen uvedený trest zákazu činnosti. Vyjadřuje přesvědčení, že mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští. Uložením trestu zákazu činnosti došlo k nahrazení činnosti správního orgánu v dopravě. Poukazuje na skutečnost, že za provozování vozidla bez platné STK mu Městský úřad v Židlochovicích uložil rozhodnutím ze dne 14. 2. 2018 pokutu ve výši 20.000 Kč. Řízení o přestupku proti plynulosti a bezpečnosti silničního provozu bylo zastaveno, neboť mu nebylo prokázáno zavinění předmětné nehody. Pokud tedy soud uvádí, že uložení trestu zákazu činnosti vyžaduje způsobení dopravní nehody, tak podle správního rozhodnutí mu nebylo zavinění této dopravní nehody prokázáno. Vyslovuje názor, že za provozování vozidla bez platné STK byl dvakrát postižen, takže je to v rozporu se zásadou ne bis in idem. V závěru podaného dovolání žádá, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 8 To 48/2018 a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 9 T 96/2017, a vrátil věc soudu prvního stupně. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 20. 7. 2018, sp. zn. 1 NZO 606/2018 nejprve zrekapituloval řízení před soudy nižších stupňů a jaké uplatnil obviněný dovolací důvody a v jakých skutečnostech spatřuje jejich naplnění. Následně rozvádí předpoklady naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když tento důvod může být naplněn jen tehdy, jestliže dojde k nesprávné aplikaci hmotného práva, když připouští, že za určitých podmínek může zvolený dovolací důvod naplňovat i existence extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a zjištěným skutkovým stavem. Přestože obviněný existenci extrémního rozporu namítá, tak podle státního zástupce tvrzený rozpor v dané věci není dán a lze vycházet ze skutkových závěrů soudu prvního stupně. Zdůrazňuje, že obviněný v podstatě opakuje námitky, které uplatnil v rámci podaného odvolání a soud druhého stupně se s nimi vypořádal. Z pohledu námitek obviněného pak odkazuje na zprávu Magistrátu města Brna a na výpověď svědka Z.  Byl to právě obviněný, který při ohledání vozidla předmětný duplikát při prošetřování dopravní nehody předložil příslušníkovi Policie ČR. Pokud pak obviněný namítá, že nebyl proveden důkaz originálem onoho duplikátu, tak zdůrazňuje, že to byl právě obviněný, který ho měl k dispozici a nepředložil ho, stejně tak jako v případě dalších tvrzení. Pokud se týká uloženého trestu zákazu činnosti, tak se nejedná o trest, který zákon nepřipouští. Ke spáchání trestné činnosti skutečně došlo v souvislosti s provozováním vozidla obviněným, který pokud by neměl zájem vozidlo do budoucna užívat a řídit, tak by si nemusel opatřovat TP s pozměněnými údaji. Nejednalo se ani o porušení zákazu dvojího postihu, když správní úřad obviněného postihnul za provozování vozidla bez technické kontroly dne 3. 2. 2017, kdy došlo k dopravní nehodě a orgány činné v trestním řízení za předložení pozměněné veřejné listiny dne 30. 3. 2017 v rámci prošetřování dopravní nehody. V závěru vyjádření státní zástupce uvedl, že námitky obviněného jsou zjevně neopodstatněné. Proto navrhl, aby podané dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl ve věci za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Obviněný prostřednictvím obhájkyně využil možnosti podat repliku k podanému vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedl, že s vyjádřením nesouhlasí a že trvá na podaném dovolání. Tvrzení o padělání duplikátu veřejné listiny, když nelze doložit originál takto padělané veřejné listiny, zakládá existenci extrémního rozporu. Ohledně argumentace státního zástupce týkající se nepředložení kopírované kopie jeho osobou, zdůrazňuje, že není jeho povinností prokazovat svoji nevinu. Ohledně uloženého trestu zákazu činnosti namítá, že tento mu byl uložen neprávem, když poukazuje i na vyjádření státního zástupce, který připustil, že se jedná o hraniční případ. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obvi