4 Tz 97/2017 – Nejvyšší soud

4 Tz 97/2017 citace  Název judikátu:Trestní příkaz Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 12. 2017 Spisová značka:4 Tz 97/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:4.TZ.97.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Trestní příkaz Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř. § 314e odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:19. 2. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 97/2017-14ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 6. 12. 2017 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. Ď., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 2 T 72/2016, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 2 T 72/2016, byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 1 tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Ď. Napadený trestní příkaz se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu Praha-západ se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Trestním příkazem Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 2 T 72/2016, byl obviněný M. Ď. uznán vinným jednak přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku a jednak přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se měl dopustit tím, že „v době od 20:00 hodin do 21:00 hodin dne 4. 4. 2016 v k.o. B. –O., okr. P. –z., v ulici N. T., po předchozí slovní a fyzické rozepři s P. K., na pozemku své rekr. chaty, neuzamčenými vrátky neoprávněně vstoupil na oplocený pozemek sousední rekr. chaty, obývané P. K., kde následně cihlou poškodil přední kapotu osobního automobilu tov. zn. Škoda Felicia, modré barvy a dále cihlou a kamenem rozbil skleněné výplně okna kuchyně a vstupních dveří u uvedené rekr. chaty, čímž způsobil P. K., poškozením škodu v celkové výši 6.600 Kč.“ Za to byl obviněnému M. Ď. uložen podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 7 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 18 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému M. Ď. uložena povinnost zaplatit poškozenému P. K. škodu ve výši 5.500 Kč. Vzhledem k tomu, že proti trestnímu příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 2 T 72/2016, nepodali obviněný M. Ď. ani státní zástupce odpor, nabylo toto rozhodnutí právní moci dnem 26. 5. 2016. Proti trestnímu příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 2 T 72/2016, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. Ď. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 178 odst. 1 tr. zákoníku, § 228 odst. 1 tr. zákoníku a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 1, odst. 5, odst. 6 tr. ř. a v § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 314e odst. 1 tr. ř. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že samosoudce při vydávání trestního příkazu nerespektoval ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a ustanovení § 314e odst. 1 tr. ř. a vydal trestní příkaz, aniž byl spolehlivě zjištěn skutkový stav věci. Z obsahu spisu je zřejmé, že samosoudce učinil uvedené rozhodnutí na základě trestního spisu a důkazů v něm obsažených, vztahujících se k trestnímu řízení vedenému proti jiné osobě pro jiné trestné činy, neboť důkazy obsažené v trestním spise nedokumentují trestnou činnost M. Ď., ale předmětný spis byl veden proti podezřelému P. K., jemuž bylo sděleno podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku. V předmětné věci tedy nebyly splněny zákonné podmínky, které samosoudci umožňují bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, neboť skutkový stav nebyl opatřenými důkazy spolehlivě prokázán. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 2 T 72/2016 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. Ď. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl. Podle § 314e odst. 1 tr. ř. platí, že samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že základní podmínkou pro vydání trestního příkazu je spolehlivé prokázání skutkového stavu opatřenými důkazy. Samosoudce musí hodnotit předložené důkazy spolu s podanou obžalobou, resp. návrhem na potrestání, v tom směru, zda jimi je prokázán skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro vydání trestního příkazu. Samosoudce je omezen ve svých úvahách tím, že důkazy nebyly před soudem provedeny při zachování základních zásad trestního řízení, a proto musí zvláště pečlivě zvažovat, zda opatřené důkazy skutečně spolehlivě prokazují skutkový stav a zda tedy bez projednání věci v hlavním líčení může vydat trestní příkaz, jež má povahu a účinky odsuzujícího rozsudku. Jestliže nedojde v tomto smyslu k pozitivnímu závěru o vině obviněného, trestní příkaz vydat nesmí, i když by jinak byly dány ostatní formální podmínky, a pokud neučiní některé z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 tr. ř., je povinen projednat věc v hlavním líčení. V projednávané trestní věci zjistil Nejvyšší soud z obsahu trestního spisu, že ze spisového materiálu nevyplývají žádné důkazy týkající se přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, a to jak ve vztahu k M. Ď., tak ve vztahu k jiné osobě. Co se týká přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, spisový materiál sice dokumentuje tento přečin, avšak nikoli ve vztahu k obviněnému M. Ď., ale ohledně podezřelého P. K. (který v předmětném trestním příkazu vystupuje v procesním postavení poškozeného). Z obsahu trestního spisu však lze dále zjistit, že po provedení zkráceného přípravného řízení vedeného proti podezřelému P. K. předložil policejní orgán dne 5. 5. 2016 spisový materiál (č. j. KRPS-127519-23/TČ-2016-011413-BAR) na Okresní státní zastupitelství Praha-západ se zprávou o výsledku zkráceného přípravného řízení ve smyslu § 179c odst. 1 tr. ř., přičemž označení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu i popis skutku v této zprávě se plně shoduje s popisem uvedeným v záznamu o sdělení podezření, když jako podezřelý ze spáchání trestného činu byl označen P. K. a jako poškozený M. Ď. Dne 6. 5. 2016 byl spis předložen Okresnímu soudu Praha-západ spolu s návrhem státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Praha-západ na potrestání podle § 179c odst. 2 písm. a) tr. ř., avšak tento návrh na potrestání byl podán na osobu M. Ď., pro přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Z obsahu návrhu na potrestání a v něm uvedených důkazů lze dospět k závěru, že se jednalo o zřejmou nesprávnost a pochybení, neboť evidentně není shoda ani v osobě podezřelého ani v odkazech na čísla listů trestního spisu uvedených v návrhu na potrestání, na kterých by měly být založeny navrhované důkazy. Přes tyto relevantní skutečnosti však samosoudce Okresního soudu Praha-západ vydal dne 9. 5. 2016 pod sp. zn. 2 T 72/2016 trestní příkaz, kterým byl obviněný M. Ď. (v souladu s návrhem na potrestání) uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se měl dopustit skutkem popsaným v návrhu na potrestání. K vytýkanému pochybení nepochybně došlo v důsledku toho, že se samosoudce Okresního soudu Praha-západ řádně nesezná