5 Tdo 1078/2008 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1078/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 10. 2008 Spisová značka:5 Tdo 1078/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:5.TDO.1078.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 255 odst. 2 tr. zák. Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1078/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. října 2008 o dovolání, které podal obviněný L. T. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 7 To 322/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 17 T 808/2005, t a k t o : Z podnětu dovolání obviněného L. T. s e podle § 265k odst. 1 tr. řádu z r u š u j e usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 7 To 322/2007. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Obviněný L. T. byl rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 15. 12. 2006, sp. zn. 17 T 808/2005, uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 1997), kterého se měl dopustit tím, že dne 5. 9. 1995 v 9.41 hod. v H. jako jednatel obchodní společnosti T., spol. s r. o. – T. C., se sídlem v H., K., převodním příkazem podepsaným společně s obviněným J. T., převedl z bankovního účtu této obchodní společnosti vedeného u Č. s., a. s., na svůj osobní bankovní účet, peněžní částku ve výši 3 000 000,- Kč, kterou následně v rozporu s povinnostmi statutárního orgánu jmenované obchodní společnosti podle § 66 odst. 2 a § 567 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ nebo ve zkratce „obch. zák.“), použil k úhradám plateb vlastním jménem dodavatelům na stavbě čerpací stanice pohonných hmot v M. N. V., kterou prováděla obchodní společnost H., s. r. o., se sídlem H. Dne 26. 9. 1995 pak obviněný tuto částku jako svůj dluh vůči obchodní společnosti T., spol. s r. o. – T. C., započetl se svou údajnou pohledávkou vůči téže obchodní společnosti, a tím způsobil obchodní společnosti T., spol. s r. o. – T. C., škodu ve výši 3 000 000,- Kč. Za uvedený trestný čin byl obviněný L. T. odsouzen podle § 255 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roky. Současně soud prvního stupně rozhodl o zproštění obviněného J. T. obžaloby pro skutek, v němž státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Hodoníně spatřoval trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. O odvoláních obviněného L. T. a státního zástupce, který podal odvolání v neprospěch tohoto obviněného a obviněného J. T., rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 7 To 322/2007, tak, že podle § 256 tr. řádu zamítl obě odvolání jako nedůvodná. Obviněný L. T. podal prostřednictvím svého obhájce dne 6. 6. 2008 proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. Podle názoru obviněného neobsahuje napadené usnesení odvolacího soudu žádné skutkové ani právní argumenty. Obviněný je přesvědčen, že jeho jednání není protiprávní, neboť nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu, jehož spácháním byl uznán vinným. Jak dále obviněný v této souvislosti zdůraznil, v posuzovaném případě byl oprávněn disponovat s předmětnou peněžní částkou, přičemž v inkriminované době neexistovalo žádné zákonné ustanovení, které by bránilo takovému postupu. Navíc se podle názoru obviněného jednalo o jeho vlastní peněžní prostředky, s nimiž mohl volně disponovat, takže nemohlo dojít ani ke způsobení škody, k níž dospěl ve svých skutkových zjištěních soud prvního stupně. Obviněný se domnívá, že z rozhodnutí soudů nižších stupňů není zřejmé, na základě jakého důvodu měla být příslušná peněžní částka vrácena obchodní společnosti T., spol. s r. o. – T. C., ani to, zda úmyslem obviněného bylo nevrátit tuto částku. Podle obviněného ke shora popsaným majetkovým dispozicím docházelo v souladu s vůlí jmenované obchodní společnosti, takže nemohlo nastat ani porušení povinností jejího statutárního orgánu ve smyslu § 567 obch. zák. Pokud jde o peněžní částku ve výši 3 000 000,- Kč, v níž soudy nižších stupňů spatřovaly škodu, obviněný namítá, že byl současně věřitelem obchodní společnosti T., spol. s r. o. – T. C., takže uvedenou částku mohl použít k úhradě své pohledávky. Závěrem svého dovolání obviněný L. T. navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 7 To 322/2007, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 15. 12. 2006, sp. zn. 17 T 808/2005, a aby podle § 265m odst. 1 tr. řádu sám ve věci rozhodl rozsudkem, kterým ho podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostí obžaloby. Nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřila k dovolání obviněného L. T. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru provedeným dokazováním nebyla vyvrácena obhajoba obviněného stran existence jeho pohledávky vůči obchodní společnosti T., spol. s r. o. – T. C. V této souvislosti státní zástupce zdůraznil, že pokud soudy nižších stupňů nekvalifikovaly jednání obviněného jako trestný čin zpronevěry podle § 248 tr. zák., svědčí to o jejich pochybnostech o existenci škody. S poukazem na skutková zjištění soudů obou stupňů státní zástupce dále uvádí, že i když obviněný prováděl příslušné platby prostřednictvím převodů z vlastního účtu, mohlo být sice jeho jednání v rozporu s povinnostmi statutárního orgánu obchodní společnosti podle § 66 odst. 2 obch. zák., avšak nelze současně přijmout závěr o naplnění subjektivní stránky trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 7 To 322/2007, jakož i rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 15. 12. 2006, sp. zn. 17 T 808/2005, a aby dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. řádu a přikázal Okresnímu soudu v Hodoníně, aby tuto věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že obviněný L. T. podal dovolání jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu], učinil tak prostřednictvím svého obhájce (§ 265d odst. 2 tr. řádu), včas a na správném místě (§ 265e tr. řádu), jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je dovolání obecně přípustné [§ 265a odst. 2 písm. h) tr. řádu], a podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. řádu). Pokud jde o dovolací důvody, obviněný L. T. opírá jejich existenci o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 1 písm. a) až g) tr. řádu, ačkoli v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Protože zmíněné dovolací námitky obviněného L. T. odpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu, Nejvyšší soud v rozsahu uvedeném v § 265i odst. 3 a 4 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení Krajského soudu v Brně, jakož i řízení, které mu předcházelo. Po přezkoumání dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného je důvodné. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který uplatnil obviněný L. T. ve svém dovolání, je naplněn tehdy, pokud skutek, pro který byl obviněný stíhán a odsouzen, vykazuje znaky jiného trestného činu, než jaký v něm spatřovaly soudy nižších stupňů, anebo nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Nesprávné právní posouzení skutku může spočívat i v tom, že rozhodná skutková zjištění neposkytují dostatečný podklad k závěru, zda je stíhaný skutek vůbec trestným činem, popřípadě o jaký trestný čin se jedná. Podobně to platí o jiném nesprávném hmotně právním posouzení, které lze dovodit za situace, jestliže byla určitá skutková okolnost posouzena podle jiného ustanovení hmotného práva, než jaké na ni dopadalo. Dovolacími námitkami, které odpovídají tomu