5 Tdo 121/2024 — Nejvyšší soud

5 Tdo 121/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 2. 2024 Spisová značka:5 Tdo 121/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:5.TDO.121.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:23. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 121/2024-156 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2024 o dovolání, které podala obviněná K. H. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, sp. zn. 13 To 186/2023, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 2 Nt 1851/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné K. H. odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Usnesením ze dne 4. 2. 2022, sp. zn. 2 ZT 176/2021, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. zastavila trestní stíhání obviněné K. H. pro zločin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), neboť obviněná nebyla v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědná. 2. Uvedeného skutku se obviněná měla dopustit ve stručnosti tím, že dne 20. 7. 2021 v době od 14:30 hodin do 14:53 hodin v čekárně policejní stanice Obvodního oddělení Policie ČR XY, XY XY, XY, okres XY, při jednání s J. P., když žádala o vystavení dalšího náhradního dokladu za občanský průkaz, vystupovala agresivně a poté, co P. vešel do dveří čekárny a vyzval ji, aby nevhodného jednání zanechala, uchopila dveře čekárny a mrštila jimi proti němu, proto se P. rozhodl ji zajistit, čemuž kladla aktivní odpor a pokusila se ho třikrát uhodit rukou do hlavy, dále vzala do levé ruky propisovací tužku, kterou se jej pokusila udeřit do obličeje, což se jí nepodařilo, avšak z obličeje mu strhla dioptrické brýle, které se při incidentu rozbily. 3. Na základě návrhu státní zástupkyně ze dne 25. 2. 2022 na uložení ochranného psychiatrického léčení v ambulantní formě obviněné rozhodl Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 1. 6. 2023, sp. zn. 2 Nt 1851/2022, o uložení obviněné tohoto ochranného opatření podle § 99 odst. 1, 4 tr. zákoníku. 4. Proti citovanému usnesení podala obviněná prostřednictvím svého obhájce stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Praze jako soud stížnostní usnesením ze dne 25. 7. 2023, sp. zn. 13 To 186/2023, tak, že podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněné jako nedůvodnou zamítl. II. Dovolání obviněné 5. Proti usnesení stížnostního soudu podala obviněná K. H. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d) a h) tr. ř. 6. V rámci uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněná namítla, že soud prvního stupně jednal ve veřejném zasedání dne 1. 6. 2023 bez její přítomnosti. Tím bylo podle obviněné porušeno ustanovení § 234 odst. 1 a 2 tr. ř. o přítomnosti obviněné u veřejného zasedání, z něhož podle ní vyplývá, že účast obviněné u takového veřejného zasedání je nutná. Při zjištění, že se nedostavila, měl soud prvního stupně podle jejího názoru veřejné zasedání odročit a učinit potřebná opatření k zajištění její účasti u veřejného zasedání, včetně jejího případného předvedení. Obviněná rovněž upozornila na závěry znaleckého posudku z oboru psychiatrie znalkyně MUDr. Lucie Závěšické, Ph.D., podle něhož obviněná není pro psychiatrické onemocnění schopna účasti u veřejného zasedání. Do kontrastu s těmito závěry obviněná postavila postup soudu prvního stupně, který jí i přesto předvolal k veřejnému zasedání a veřejné zasedání kvůli její neúčasti několikrát odročil. Podle mínění obviněné jí soud prvního stupně odepřel účast u veřejného zasedání v němž bylo vyhlášeno rozhodnutí, čímž došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces, neboť se nemohla hájit. 7. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněná znovu zdůraznila, že odepřením její účasti u veřejného zasedání dne 1. 6. 2023, v němž bylo rozhodováno o uložení ochranného opatření, jí bylo znemožněno se řádně v řízení hájit. Postup soudu prvního stupně je tak podle obviněné v rozporu s čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, v rozporu se zásadami spravedlivého procesu a došlo tak i k nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotněprávnímu posouzení. 8. Dále v rámci tohoto dovolacího důvodu obviněná uvedla, že skutek, pro který byla stíhána, se vůbec nestal, resp. se stal jinak. Z kamerového záznamu z místa činu podle názoru obviněné nevyplývá, že by její jednání mohlo být posouzeno jako jednání jinak trestné. Podle jejího přesvědčení toto její jednání vůbec trestné nebylo. Soudy nižších stupňů chybně její jednání posoudily, ačkoli nenaplnilo znaky trestného činu, pro který byla stíhána. Chybný je podle obviněné i závěr o její nebezpečnosti pro společnost, pro své okolí i pro sebe, což je podmínkou pro uložení ochranného léčení. Závěr o její nebezpečnosti vyplývající ze znaleckého posudku z oboru psychiatrie je vyvrácen skutečností, že nikdy neměla obdobné potíže a nebyla řešena pro závadové jednání. Tuto skutečnost potvrdily i další provedené důkazy. Závěr soudů nižších stupňů, že je nutno jí uložit ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě má obviněná za vadný, učiněný v rozporu s provedenými důkazy. Pro uložení ochranného léčení nejsou podle ní splněny zákonné důvody. 9. Rozhodnutí stížnostního soudu má obviněná za nepřezkoumatelné, neboť se nezabýval jejími námitkami obsaženými v doplnění její stížnosti a neuvedl, proč jsou její námitky nedůvodné, ačkoli její argumentaci v odůvodnění svého rozhodnutí obsáhle citoval. V takovém opomenutí je nutno podle obviněné spatřovat porušení jejího práva na spravedlivý proces. 10. Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení stížnostního soudu a vrátil tomuto soudu věc k dalšímu řízení. III. Vyjádření k dovolání 11. K dovolání obviněné se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Podle názoru státního zástupce jsou dovolací námitky obviněné zjevně nedůvodné. 12. Z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. označil jako bezpředmětné námitky obviněné týkající se její nepřítomnosti u veřejného zasedání soudu prvního stupně. K nápravě takových procesních vad slouží dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. a nelze ani s odkazem na porušení práva na spravedlivý proces namítat takové vady v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Stejně tak jsou v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. irelevantní námitky obviněné, že se stížnostní soud nezabýval argumentací uvedenou v její stížnosti. Námitky o nesplnění přezkumné povinnosti soudu druhého stupně lze podle státního zástupce uplatnit pouze v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., který obviněná vůbec neuplatnila. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nelze podle jeho názoru podřadit ani dovolací námitky obviněné směřující proti uložení ochranného opatření, neboť tyto spadají pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., který obviněná rovněž neuplatnila. 13. V rámci obviněnou uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nelze vytýkat nesprávnost nebo neúplnost skutkových zjištění, resp. nesprávnost hodnocení důkazů soudy, což obviněná učinila námitkou, že se skutek nestal nebo se stal jinak, a v této souvislosti prováděla vlastní hodnocení obsahu kamerového záznamu. Námitky obviněné spočívající pouze v paušálním a nekonkrétním odmítnutí skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů a ve vlastním hodnocení jednoho z provedených důkazů by ani nemohly podle státního zástupce odůvodnit závěr o existenci zjevného rozporu rozhodných skutkových zjištění s provedenými důkazy, jakožto jedné z vad důkazního řízení uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 14. S jistou dávkou tolerance by podle státního zástupce bylo možné podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. námitku obviněné, že není nebezpečná pro společnost. V této souvislosti poukázal na závěry znaleckého posudku zpracovaného v projednávané věci, podle kterého byla u obviněné diagnostikována duševní porucha v pravém slova smyslu, a to trvalá porucha s bludy, přičemž v době činu jednala pod vlivem systematické paranoidně persekuční bludné produkce. Pod vlivem bludů