5 Tdo 1412/2009 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1412/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 12. 2009 Spisová značka:5 Tdo 1412/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:5.TDO.1412.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1412/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. prosince 2009 o dovolání, které podal obviněný Ing. J. J. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 2. 2009, sp. zn. 2 To 25/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 108/2008, t a k t o : Z podnětu dovolání obviněného Ing. J. J. se podle § 265k odst. 1 tr. řádu z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 2. 2009, sp. zn. 2 To 25/2009, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 24. 10. 2008, sp. zn. 2 T 108/2008. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu s e p ř i k a z u j e Okresnímu soudu v Šumperku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Obviněný Ing. J. J. byl rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 24. 10. 2008, sp. zn. 2 T 108/2008, uznán vinným trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 tr. zák. (správně mělo být uvedeno ve znění účinném do 31. 12. 2007), kterého se dopustil skutkem podrobně popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 126 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. K odvolání obviněného Ing. J. J. a státního zástupce, který podal odvolání v neprospěch obviněného, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. 2. 2009, sp. zn. 2 To 25/2009, podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. řádu zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Šumperku v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu pak odvolací soud znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2007), kterého se obviněný dopustil tím, že v době od rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 25 K 27/2007, kterým byl prohlášen konkurs na majetek úpadce – obchodní společnosti F., s. r. o., v likvidaci, jako její likvidátor přes opakované výzvy nepředal správci konkursní podstaty Mgr. Ivo Šotkovi kompletní účetnictví uvedené obchodní společnosti za období let 2002 až 2004 a přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1. 1. 2007 do 25. 4. 2007, tedy podklady nezbytné pro účely konkursního řízení. Popsaným jednáním obviněný porušil svou povinnost poskytnout správci konkursní podstaty potřebnou součinnost ke zjištění majetkové podstaty vyplývající z ustanovení § 17 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. 12. 2007, neboť správce konkursní podstaty byl při soupisu konkursní podstaty nucen zajistit rekonstrukci účetnictví a neměl též možnost ověřit oprávněnost pohledávek konkursních věřitelů. Za to byl obviněný Ing. J. J. odsouzen podle § 126 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Obviněný Ing. J. J. podal dne 7. 7. 2009 proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. a), e) a g) tr. řádu. Obviněný bez výslovného odkazu na konkrétní dovolací důvody, které uplatnil ve svém dovolání, především zpochybňuje naplnění objektivní stránky trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2007). V této souvislosti obviněný vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně posoudil znak objektivní stránky zmíněného trestného činu spočívající v ohrožení úplného a správného zjištění majetku patřícího do konkursní podstaty. Podle názoru obviněného jedinou osobou, jež měla vliv na majetek úpadce, byl správce konkursní podstaty Mgr. Ivo Šotek, který přitom před svým jmenováním do této funkce působil u téhož úpadce jako správce podniku, a v této pozici měl tedy k dispozici všechny účetní doklady, které následně požadoval k předložení a z nichž mohl zjistit stav majetku v konkursní podstatě. Navíc podle obviněného měl správce konkursní podstaty možnost ověřit uvedený stav majetku ze znaleckého posudku z roku 2006. Obviněný je tudíž přesvědčen, že nemohlo dojít k ohrožení zjištění majetku úpadce. Obviněný Ing. J. J. dále vytýká odvolacímu soudu porušení ustanovení § 9 odst. 1 tr. řádu, protože ten odmítl posoudit zákonnost rozhodnutí konkursního soudu o prohlášení konkursu na majetek obchodní společnosti F., s. r. o., v likvidaci. Toto rozhodnutí konkursního soudu přitom obviněný považuje za nicotné, neboť podle jeho názoru nebyly dodrženy procesní podmínky pro vydání takového rozhodnutí a nebylo ani prokázáno, že majetek jmenované obchodní společnosti nedostačoval na úhradu všech jejích závazků. Obviněný výslovně poukazuje na porušení ustanovení § 17a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ho měl konkursní soud vyzvat k prohlášení o majetku a poučit o následcích nedodržení takové výzvy. Bez použití citovaného ustanovení přitom podle obviněného nelze dospět k závěru o jeho trestní odpovědnosti za trestný čin podle § 126 odst. 1 tr. zák., jímž byl uznán vinným. V popsaném postupu soudu obviněný spatřuje rovněž porušení některých svých ústavních práv. Obviněný dále zpochybnil příslušnost odvolacího soudu k projednání věci, přičemž uvádí, že se jeho obdobnou námitkou tento soud vůbec nezabýval. Závěrem svého dovolání obviněný Ing. J. J. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu v jeho výroku pod bodem II., aniž současně navrhl další způsob rozhodnutí v posuzované věci. Nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřila k dovolání obviněného Ing. J. J. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru se námitky obviněného ohledně nepříslušnosti soudu netýkají věcné příslušnosti soudu prvního stupně, ale jsou zaměřeny výhradně proti místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soudu odvolacího v této trestní věci. Proto podle státního zástupce nelze uvedené námitky podřadit pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) tr. řádu, který se týká toliko věcné nepříslušnosti soudu. Pokud jde o další dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. řádu, státní zástupce upozorňuje, že obviněný ho neopřel o konkrétní argumentaci zakládající nepřípustnost trestního stíhání z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 tr. řádu ani o žádný jiný důvod. K námitkám obviněného Ing. J. J., které se týkají dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, státní zástupce především poznamenává, že soudy obou stupňů byly v posuzované věci vázány předchozím pravomocným rozhodnutím konkursního soudu, které bylo vydáno před spácháním trestného činu obviněného a nijak s ním přímo nesouviselo. Proto podle státního zástupce nemohla být uvedená okolnost posouzena ve smyslu § 9 odst. 1 tr. řádu, neboť by tím docházelo k nepřípustnému rozšiřování okruhu otázek, které musí orgány činné v trestní řízení posuzovat jako otázky předběžné. Jak dále státní zástupce s poukazem na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu zdůraznil, obviněný byl pravomocně odsouzen nikoliv za to, že by „mařil“ výkon funkce správce konkursní podstaty, nýbrž za to, že „hrubě ztěžoval“ výkon funkce správce konkursní podstaty, tedy vytvářel podmínky, v důsledku nichž bylo třeba vynaložit podstatně více energie, času a prostředků k výkonu zmíněné funkce, než by jinak bylo zapotřebí. Podle názoru státního zástupce ani znalecký posudek, který byl zpracován v posuzované věci k rozsahu majetku úpadce v době před spácháním trestného činu, neobsahoval všechny relevantní údaje, z nichž by bylo možné zjistit výši dlužné částky a věřitele úpadce. V této souvislosti státní zástupce poukázal na závěry odvolacího soudu obsažené v odůvodnění napadeného rozsudku, podle nichž účetní doklady bylo třeba dodat mimo jiné i za následující období, tedy po vypracování znaleckého posudku, přičemž šlo zejména o účetní doklady za rok 200