5 Tdo 1435/2018 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1435/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 7. 2019 Spisová značka:5 Tdo 1435/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.1435.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Daňové trestné činy Ne bis in idem Spolupachatelství Subjekt Totožnost skutku Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1 tr. zákoníku ve znění do 30.06.2016 § 240 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve znění do 30.06.2016 § 240 odst. 3 tr. zákoníku ve znění do 30.06.2016 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:13. 10. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 3318/19 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1435/2018-115 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 7. 2019 o dovolání obviněných D. D., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Heřmanice, A. K., nar. XY v XY, bytem XY a R. N., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Rapotice, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 3. 2018, sp. zn. 6 To 77/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 T 6/2010, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných D. D., A. K. a R. N. odmítají. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Krajský soud v Ostravě uznal dne 7. 10. 2011, ve věci vedené pod sp. zn. 31 T 4/2008, pod body I. a II. rozsudku obviněného D. D. (pozn. společně s dalšími obviněnými) vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že: I. společně s již pravomocně odsouzeným J. J. v XY i na jiných místech, zejména v průběhu roku 2002 a počátkem roku 2003, pravomocně odsouzený J. J., jako jednatel společnosti Č., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „Č.“), a obviněný D. D., jako jednatel společnosti V., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „V.“), současně podnikající jako fyzická osoba D. D., IČ: XY, se sídlem podnikání XY, a zplnomocněný zástupce společnosti R., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „R.“), využili personální a ekonomické propojenosti uvedených podnikatelských subjektů ke zkrácení daňových povinností v rámci obchodů s vínem tím způsobem, že víno, které bylo dříve nakoupeno společností R., bylo poté dodáno společnosti V., která sycením vyrobila perlivé víno s názvem „M.“ a následně vyrobené perlivé víno taktéž vyskladnila a za účelem navýšení ceny, aniž došlo ke zdanitelnému plnění, přefakturovala 271 025 litrů syceného vína za celkovou částku 8 382 690,70 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, na základě faktur vydaných společností V. na odběratele společnost Č., která následně přefakturovala 263 540 litrů za celkovou částku 15 428 568,96 Kč na odběratele společnost R., a 756 litrů za částku 43 041,60 Kč na další obchodně a personálně provázanou obchodní společnost J., IČ: XY, se sídlem XY, kdy perlivé víno pak bylo, vyjma nevýznamné části dodané společnosti JULIUS MEINL, a. s., dne 12. 12. 2002. a 20. 12. 2002 za celkovou částku 1 222 074 Kč dne 27. 12. 2002 přefakturováno zpět společností R. na společnost V. a fyzickou osobu podnikatele D. D., přičemž daňová přiznání ke spotřební dani na částku 4 320 843 Kč a daňové přiznání k dani z přidané hodnoty na částku 1 250 958 Kč podala dne 27. 1. 2003 správci daně Finančnímu úřadu v Brně III společnost Č., ačkoliv tyto daňové povinnosti měl přiznat za příslušná zdaňovací období a poté uhradit správci daně Finančnímu úřadu Ostrava II výrobce perlivého vína, tedy společnost V., když takto přiznané daňové povinnosti společností Č. nebyly ve shodě s původním záměrem obviněných uhrazeny a finanční částka ve výši 8 000 000 Kč, téměř odpovídající celkovému účelovému navýšení ceny zboží u této obchodní společnosti, byla vyvedena dne 16. 1. 2003 z účtu této obchodní společnosti a dne 20. 1. 2003 vložena na peněžní účet obchodní firmy D., se sídlem XY ve Slovenské republice a použita k financování dalších nákupů vína ze Slovenské republiky, se kterým pak bylo následně obchodováno prostřednictvím obchodně a personálně provázaných obchodních společností, a tímto jednáním obviněných došlo ke zkrácení daňové povinnosti na spotřební dani ve výši 4 444 810 Kč a zkrácení daně z přidané hodnoty ve výši 2 489 491 Kč, čímž způsobili českému státu celkovou škodu ve výši 6 934 301 Kč; II. společně s již pravomocně odsouzenými Z. B., R. N. a J. R. v XY a jinde, v období od měsíce listopadu 2001 do měsíce prosince 2002, za vzájemné součinnosti, po realizaci na sebe časově navazujících kroků, a se srozuměním se všemi rozhodnými fakty, organizovali obchody a obchodovali s nezdaněnými lihovinami, když zajišťovali dodávky lihovin od výrobců lihovin společností Adurst DIST., s. r. o., a SLOVLIKER ČR, s. r. o., do řetězce obchodně a personálně provázaných obchodních společností J., IČ: XY, se sídlem XY, B., IČ: XY, se sídlem XY, C., IČ: XY, se sídlem XY, P., IČ: XY, se sídlem XY, R., V. a podnikající fyzická osoba D. D., IČ: XY, prostřednictvím kterého předmětné lihoviny dále dodávali do obchodních řetězců Tesco Stores ČR, a. s., Kaufland Česká republika, v. o. s., AHOLD Czech republic, a. s., HRUŠKA, spol. s r. o., PLUS – DISCOUNT, spol. s r. o., SPAR Česká obchodní společnost, s. r. o., a v rámci těchto obchodů, se společným záměrem zkrátit daňové povinnosti, uvedli na trh lihoviny v celkovém objemu 155 458,96 litrů absolutního alkoholu (dále jen laa), označené jako výrobky obchodní firmy SLOVLIKER ČR, s. r. o., přičemž pouze 127,64 již zdaněných laa skutečně nakoupili od uvedené obchodní společnosti a zbylých 155 331,32 laa bylo nezdaněných lihovin nezjištěného původu a dále do obchodních řetězců dodali lihoviny v celkovém objemu 222 671 laa, označené jako výrobky likérky Adurst DIST., s. r. o., z toho nezdaněných lihovin nezjištěného původu činilo 207 230,375 laa, neboť pouze 15 440,625 zdaněných laa skutečně nakoupili od uvedené obchodní společnosti, tedy uvedli na trh celkem 362 561,695 laa nezjištěného původu a nezdaněných spotřební daní z lihu, což jim taktéž umožnilo prostřednictvím vstupní obchodní společnosti tohoto řetězce, jímž byla společnost J., uplatnit u příslušného Finančního úřadu ve Znojmě v rámci daňových přiznání k dani z přidané hodnoty na vstupu odpočet této daně přesto, že k uskutečnění zdanitelných plnění nedošlo, neboť řetězec uvedených subjektů byl vytvořen a použit v úmyslu ztížit orgánům finanční správy zjištění skutečného původu lihovin a také takto měla být zastřena skutečnost, že peněžní prostředky, získané tímto jednáním, byly po výběrech v hotovosti z bankovního účtu společnosti J., navráceny, mimo jiné, zpět pravomocně odsouzeným Z. B., J. R. a R. N., kteří obchod s lihovinami zorganizovali a řídili a na počátku také částečně financovali, když na této činnosti se podílel obviněný D. D. zejména tím, že zajišťoval distribuci předmětných lihovin do prodejních řetězců, zároveň pro odsouzené Z. B., J. R. a R. N. zajišťoval převzetí touto distribucí získaných peněžních prostředků a dále zajišťoval odvoz zboží od původních dodavatelů lihovin do skladů společností využitých v popsaném řetězci a následně zajišťoval odvoz zboží z těchto skladů do prodejních obchodních řetězců, a tímto jednáním obviněných došlo ke zkrácení daňové povinnosti na spotřební dani ve výši 84 839 436 Kč a zkrácení daně z přidané hodnoty ve výši 19 882 040 Kč, čímž způsobili českému státu celkovou škodu ve výši 104 721 476 Kč; 2. Z podnětu odvolání státního zástupce a D. D. (i dalších obviněných v dané věci) Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 6 To 37/2012, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil ve výroku o uložených trestech mimo jiné ve vztahu k D. D. a znovu rozhodl tak, že obviněnému D. D. za zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal výrok o vině v bodech I. a II. napadeného rozsudku nezměněn a za sbíhající se trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona (č. 140/1961 Sb.), jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 1 T 45/2004, uložil podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, souhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 (osmi) roků. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku obviněnému uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení mot