5 Tdo 358/2017 — Nejvyšší soud

5 Tdo 358/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 6. 2017 Spisová značka:5 Tdo 358/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.358.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poškozování věřitele Vražda Dotčené předpisy:§ 219 odst. 1 tr. zák. § 256 odst. 1 písm. a) tr. zák. § 256 odst. 4 tr. zák. § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 9. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 358/2017-88 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. června 2017 o dovoláních, která podali obvinění J. Š. a R. N. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 7 To 86/2016, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 7/2015, t a k t o : I. Z podnětu dovolání obviněného R. N. se podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu z r u š u j e rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 7 To 86/2016, v celém výroku o trestu, který byl uložen tomuto obviněnému. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušenou část rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Vrchnímu soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného J. Š. o d m í t á. O d ů v o d n ě n íI. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 56 T 7/2015, byl obviněný J. Š. pod bodem I. 1. výroku o vině uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“). Pod bodem I. 2. pak byli spoluobvinění J. Š. a R. N. uznáni vinnými zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Současně soud prvního stupně rozhodl o vině a trestu dalšího obviněného V. Š. za jednání uvedené pod bodem I. 3. výroku o vině kvalifikované jako pokračující přečin nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy a za zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2010, sp. zn. 48 T 7/2010, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2011, sp. zn. 6 To 2/2011, byl obviněnému J. Š. uložen podle § 219 odst. 1 a § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání patnácti roků, pro jehož výkon byl obviněný zařazen podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. do věznice se zvýšenou ostrahou. Rovněž mu byl uložen trest propadnutí věci, a to jednak podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zák. a jednak podle § 70 odst. 1 písm. b) tr. zák., a to věcí blíže specifikovaných v této části výroku o trestu. Městský soud současně zrušil výrok o trestu vyslovený rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2010, sp. zn. 48 T 7/2010, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2011, sp. zn. 6 To 2/2011, a to včetně všech dalších rozhodnutí obsahově navazujících na uvedený výrok o trestu, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo, pozbyla podkladu. Obviněnému byla dále uložena povinnost k náhradě nemajetkové újmy podle § 228 odst. 1 tr. řádu. Spoluobviněnému R. N. byl uložen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku. Dále mu soud uložil trest propadnutí náhradní hodnoty podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku, a to finančních částek 1 400 000 Kč a 900 Euro. Tímto rozsudkem byli současně obvinění J. Š. a K. Š. podle § 226 písm. b) tr. řádu (soud ve výroku neoznačil paragrafové znění tohoto ustanovení, pouze jeho slovní vyjádření) zproštěni obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 6. 2015, sp. zn. 1 KZV 245/2013, pro skutek kvalifikovaný jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, jehož se měli dopustit ve spolupachatelství podle § 23 odst. 1 tr. zákoníku. Obvinění J. Š. a spoluobviněný V. Š. byli dále zproštěni téže obžaloby podle § 226 písm. c) tr. řádu pro skutek kvalifikovaný v případě obviněného J. Š. jako trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. c), h) tr. zák. a v případě obviněného V. Š. jako trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák., jehož se měli dopustit ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. 2. Proti citovanému rozsudku podali obvinění J. Š., R. N., V. Š. a státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze odvolání. Vrchní soud v Praze o nich rozhodl rozsudkem ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 7 To 86/2016, tak, že napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil z podnětu obviněných J. Š. a R. N. podle § 258 odst. 2 tr. řádu z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. b), c), d) tr. řádu v části výroku o vině ohledně těchto dvou obviněných (bod I. 2.) a dále ve výroku, jimž jim byl uložen trest. Zároveň z podnětu spoluobviněného V. Š. odvolací soud částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně ohledně tohoto obviněného, a to ve výroku o trestu podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. řádu. Podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. řádu Vrchní soud v Praze znovu rozhodl o vině obviněných tak, že obviněného J. Š. uznal vinným pomocí k trestnému činu poškozování věřitele podle § 10 odst. 1 písm. c) a § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. zák., a obviněného R. N. trestným činem poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. zák. Za tento trestný čin, dále za trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák., výrok o němž zůstal tímto rozsudkem nezměněn, a dále za zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku, za nějž byl obviněný J. Š. odsouzen již shora citovanými rozsudky Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, mu odvolací soud uložil podle § 219 odst. 1 a § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání patnácti roků, pro jehož výkon jej zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. Dále soud zrušil výrok o trestu vyslovený rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2010, sp. zn. 48 T 7/2010, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2011, sp. zn. 6 To 2/2011, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně mu podle § 70 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. [správně § 70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku] uložil trest propadnutí věci. Obviněný R. N. byl odsouzen podle § 256 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř roků podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. Současně mu odvolací soud uložil podle § 56a odst. 1 tr. zák. trest propadnutí náhradní hodnoty, a to částek 1 400 000 Kč a 900 Euro. Dále bylo rozhodnuto o trestu spoluobviněného V. Š. Odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství Vrchní soud v Praze zamítl jako nedůvodné podle § 256 tr. řádu. 3. Trestného činu vraždy se obviněný J. Š. dopustil zjednodušeně řečeno tím, že dne 16. 1. 2003 v prostoru bytu v ulici R., v P., úmyslně vystřelil z přesně neurčené kulové střelné zbraně na hlavu poškozeného F. R., čímž poškozeného usmrtil. Poté jeho tělo za pomoci dosud neznámých spolupachatelů dopravili do objektu v obci Z., u M. K., kde tělo uložili do spacího pytle a igelitových pytlů včetně jeho osobních věcí, přičemž vše uložili v levé části stodoly, a to do vykopané jámy nejméně 170 cm hluboké, zakryli betonovou deskou a zasypali hlínou. Druhý z trestných činů kvalifikovaný soudem druhého stupně jako poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. zák. spáchal obviněný J. Š. jako pomocník po dohodě se spoluobviněným R. N. ve stručnosti tím, že obviněný R. N. jako jediný jednatel a společník R.N.H., s. r. o., dovezl během měsíců září a říjen 2008 celkem 300 494 litrů pohonných hmot, které na území České republiky prodal obchodní společnosti MV Plus, s. r. o. Poté navzdory tomu, že R.N.H., s. r. o., měla plnit příslušné daňové povinnosti z uskutečněných obchodních transakcí, převedl svůj obchodní podíl povinného subjektu na tzv. bílého koně, konkrétně M. S., kterou na základě jejich předchozí domluvy (z blíže nezjištěné doby před měsícem září 2008) zajistil obviněný J. Š. Obchodní společnost R.N.H., s. r. o., byla na poškozenou M. S. převedena včetně povinnosti uhradit daň z minerálních olejů za měsíce září a říjen