5 Tdo 620/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 620/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 6. 2019 Spisová značka:5 Tdo 620/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.620.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Krádež Podvod Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku § 247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 9. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 5.9.2019III.ÚS 2915/19 III.ÚS 2915/19 I.ÚS 3173/19 prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 620/2019-5065 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 6. 2019 o dovolání, která podali obvinění M. K., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, a J. L., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. 4 To 36/2018, který rozhodoval jako soud druhého stupně v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 T 3/2012, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného M. K. odmítá. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněné J. L. odmítá.OdůvodněníI. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu Ostravě ze dne 24. 10. 2017, sp. zn. 54 T 3/2012, byl obviněný M. K. uznán vinným (v bodech I./1 až 20, II./1 až 3, a III.) pokračujícím zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), dále (v bodě IV./ 1 až 4) trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zákon“), a (v bodě V.) přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea třetí tr. zákoníku. Spoluobviněná J. L. byla uznána vinnou (v bodě I./1 až 20) pokračujícím zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Krajský soud v Ostravě současně rozhodl o vině a trestu ohledně dalšího obviněného L. L. 2. Za uvedenou trestnou činnost soud prvního stupně obviněnému M. K. uložil podle § 209 odst. 5 za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti roků a tří měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu v souladu s § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu všech obchodních korporací na sedm roků. Obviněné J. L. soud prvního stupně uložil podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání pěti roků a dvou měsíců, pro jehož výkon ji zařadil podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. I této obviněné uložil soud podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodních korporací na pět roků. V adhezním řízení rozhodl soud podle § 228 odst. 1 tr. řádu tak, že obviněnému M. K. uložil povinnost nahradit škodu poškozeným konkrétně specifikovaným ve výroku odsuzujícího rozsudku, dále povinnost nahradit společně a nerozdílně s obviněnou J. L. dalším poškozeným, částečně též společně a nerozdílně též s obviněným L. L. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byli poškození J. V. a ČSOB Leasing, a. s., se zbytkem svých nároků na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Trestnou činnost popsanou v bodě I./ 1 až 20 spáchali společně spoluobvinění M. K. a J. L. ve stručnosti tak, že v období od ledna 2008 do 14. 5. 2009 v XY, XY, okres XY nebo jinde, za situace, kdy obviněná J. L. byla od 5. 11. 2007 zapsaná jako jednatelka a jediná společnice obchodní společnosti V, se sídlem XY, IČ: XY (dále též jen „V“), a obviněný M. K., nevlastní otec jmenované, vedený jako zaměstnanec této obchodní společnosti na podkladě plných mocí udělených jednatelkou obviněnou J. L. fakticky řídil veškerou činnost obchodní společnosti V, oba vědomi si jejího stavu insolvence, v úmyslu jménem V, vylákat dodávky zboží a služeb a řádně za ně smluvním partnerům nezaplatit, motivováni majetkovým profitem V, i prospěchem vlastním. Obviněná přitom věděla o uzavírání obchodních smluv obviněným M. K. s dodavateli vyjmenovanými v jednotlivých bodech této části výroku o vině, vykonávala pro tuto obchodní společnost administrativní práce v oblasti účetnictví, aktivně vystupovala v daňovém řízení a při majetkových převodech řízených obviněným M. K., přičemž obviněný M. K. v obchodních vztazích jménem V, využíval skutečnosti, že se mělo jednat převážně o subdodávky pro významného developera v regionu, a to obchodní společnost CTP Invest, s. r. o., při výstavbě průmyslové zóny v XY, poté, co bylo poskytnuto sjednané plnění ze strany smluvních partnerů a následně fakturována jeho cena, tuto obvinění neuhradili buď vůbec, anebo pouze částečně po lhůtě splatnosti faktur, čímž poškozeným způsobili škodu v celkové výši 11 464 631,12 Kč. V případě jednání popsaného v bodě II./ 1 až 3 tzv. skutkové věty výroku o vině obviněný M. K. poté, co dne 14. 5. 2009 převedl na svoji osobu obchodní podíl ve V, a stal se tak jejím jediným jednatelem, až do 15. 9. 2009 v XY nebo jinde, ačkoli věděl, že se V, nachází ve stavu insolvence, v úmyslu vylákat dodávky zboží či služeb a řádně za ně nezaplatit, proto aby získal majetkové výhody pro V, i pro sebe, jménem této obchodní společnosti v podstatě pokračoval stejným způsobem v objednávání materiálu a služeb vědom si neschopnosti objednatele za ně uhradit smluvenou cenu, čímž poškozeným obchodním subjektům způsobil škodu 352 067,80 Kč. Skutek pod bodem III. výroku o vině spáchal obviněný M. K. společně se spoluobviněným L. L., na něhož poté, co se obviněný M. K. stal jediným jednatelem V, převedl dne 15. 9. 2009 obchodní podíl v této obchodní společnosti a po vzájemné dohodě a za vzájemné součinnosti při odběru věcí v úmyslu jejich nevrácení a s cílem vlastního obohacení dne 16. 9. 2009 v XY obvinění společně navštívili půjčovnu strojů a nářadí QT Technik, s. r. o., kde pod nepravdivou záminkou zapůjčení, resp. pronájmu věcí L. L. podepsal za V, nájemní smlouvu a obviněný M. K. následně zapůjčené stroje a nářadí odvezl s tím, že nebudou řádně vráceny, čímž obchodní společnost QT Technik, s. r. o., utrpěla škodu ve výši 299 839,54 Kč. Jednání pod bodem IV./ 1 až 4 výroku o vině se dopustil sám obviněný M. K. v podstatě tím, že v XY nebo jinde, poté, co dne 15. 9. 2009 převedl obchodní podíl ve V, na tzv. bílého koně obviněného L. L., nepředal mu rypadlo – nakladač zn. Caterpillar v hodnotě 1 656 480 Kč, nákladní vozidlo LIAZ v hodnotě 196 350 Kč, osobní automobil Škoda Fabia v hodnotě 185 000 Kč a dodávkové vozidlo Peugeot Boxer v hodnotě 252 280 Kč, pouze si od obviněného L. L. vyžádal formální potvrzení o jejich převzetí, a věci si obviněný M. K. ponechal, čímž poškodil obchodní společnosti ČSOB Leasing, a. s., o částku 2 037 830 Kč a PSA Finance Česká republika, s. r. o., o částku 252 280 Kč. Skutku popsaného pod bodem V. výroku o vině se obviněný M. K. dopustil tím, že z pozice jediného jednatele a společníka V, jejíž nepříznivý ekonomický stav v podstatě zapříčinil svými předchozími obchodními aktivitami, s cílem vyhnout se odpovědnosti k jejím závazkům, poté co převedl obchodní podíl ve V, na obviněného L. L., u obchodní společnosti D., jež externě vedla až do dne 9. 9. 2009 účetnictví pro V, zorganizoval za osobní přítomnosti obviněného L. L. fyzické převzetí účetní dokumentace V, a to navzdory upozornění, že tím může být ohroženo zpracování daňového přiznání, přičemž obviněný L. L. podepsal převzetí účetních dokladů, avšak fakticky si je ponechal obviněný M. K., a naložil s nimi přesně nezjištěným způsobem, čímž znemožnil vyměření daně z přidané hodnoty a daně z příjmů V, příslušným finančním úřadem XY. 4. Rozsudek soudu prvního stupně napadli obvinění M. K. a J. L. odvoláními, o nichž Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. 4 To 36/2018, tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná. II. Dovolání a vyjádření k nim a) Dovolání obviněného M. K. 5. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný M. K. dovolání ve formě dvou podání zpracovaných jeho obhájci JUDr. Zdeňkou Doležílkovou a JUDr. Petrem Prokopiusem, které založil na dovolacích důvodech uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. 6. Podání předlo