§ 1 trestní zákoník – Žádný trestný čin bez zákona
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf § 1 trestního zákoníku stanoví, že trestným činem může být pouze takové jednání, které bylo zákonem prohlášeno za trestné předtím, než k němu došlo. Nikdo nemůže být potrestán za čin, který v době jeho spáchání nebyl v zákoně definován jako trestný. (§ 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Žádný trestný čin bez zákona
- Judikatura: na § 1 odkazuje 87 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Žádný trestný čin bez zákona – co hrozí?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nikdo nemůže být potrestán za čin, který v době jeho spáchání nebyl v zákoně definován jako trestný.
- Zákonodárce nemůže zpětně prohlásit nějaké jednání za trestné a potrestat za něj osoby, které se ho dopustily před účinností takového zákona.
- Tento princip chrání občany před libovolným uplatňováním trestní moci státu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1
Jak soudy aplikují § 1
Není pak porušením zákazu retroaktivity v neprospěch pachatele (čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, § 1 tr. zákoníku), který se uplatní i ve vztahu k právnické osobě jako pachateli trestného činu (§ 1 odst. 2 TOPO), pokud byla právnická osoba odsouzena za trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku, jehož se dopustila tím, že jednáním uskutečněným až po nabytí účinnosti TOPO sebe nebo jiného obohatila ke škodě cizího majetku, jestliže k tomu záměrně fyzická osoba jednající …
Podle těchto pravidel proto platí i pro právnické osoby ve vztahu k zákazu retroaktivity zásada vyjádřená v § 1 odst. 1 tr. zákoníku, že čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.
Tato skutečnost je v ustanovení § 16 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku o nevědomé nedbalosti vyjádřena slovy „měl a mohl“ (předvídat způsobení následku významného z pohledu trestního práva), platí ovšem i pro vymezení vědomé nedbalosti, u které ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je třeba přiměřenost důvodů, pro které pachatel spoléhal, že nezpůsobí trestněprávní následek, posuzovat nejen z hlediska povinné míry opatrnosti, ale také z pohledu možné opatrnosti, tedy podle toho, jaké byly okolnosti případu, jak se mu jevila situace, v níž se v době …
Právní otázky
Související
§ 328 Odklad a přerušení výkonu trestu a upuštění o (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 15 Věcná příslušnost (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 15 Věcná příslušnost (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 41 Podmíněné propuštění (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 41 Podmíněné propuštění (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)