5 Tdo 95/2008 — Nejvyšší soud

5 Tdo 95/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 2. 2008 Spisová značka:5 Tdo 95/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:5.TDO.95.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 2416/08 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 95/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. února 2008 o dovoláních, která podali obvinění V. B. a P. J. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 13 To 216/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 15/2006, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu s e dovolání obviněných V. B. a P. J. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Obvinění V. B. a P. J. byli rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 3 T 15/2006, uznáni vinnými trestnými činy zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1, 3 tr. zák. a poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. zák., kterých se dopustili tím, že: 1. obviněný V. B. (společně s dalším obviněným Ing. J. V.) jako předseda představenstva obchodní společnosti P. P., a. s., neprovedl a nezajistil podle zakladatelské smlouvy o založení uvedené obchodní společnosti ze dne 7. 7. 1998 ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, k němuž došlo dne 23. 7. 1998, vklad do základního jmění (s účinností od 1. 1. 2001 jde o základní kapitál) této obchodní společnosti ve výši 1 000 000,- Kč. O splacení tohoto vkladu v uvedené částce však bylo již ke dni 31. 12. 1998 v účetnictví obchodní společnosti P. P., a. s., účtováno, přičemž vklad byl veden na účtu č. 211.200 – pokladna ve správě V. B. Poté, co se obchodní společnost P. P., a. s., dostala v měsíci dubnu roku 1999 do úpadku ve smyslu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. 12. 2007, obviněný si na základě rozhodnutí představenstva této obchodní společnosti ze dne 31. 12. 1999 nechal vyplatit odměnu odpovídající nesplacenému vkladu do základního jmění ve výši 530 545,- Kč (a obviněný Ing. J. V. odměnu ve výši 469 455,- Kč) a pokladní výdajové doklady ze dne 31. 12. 1999 zahrnul do účetnictví jmenované obchodní společnosti za rok 1999; 2. obviněný V. B. jako předseda představenstva obchodní společnosti P. P., a. s., a obviněný P. J. jako ředitel této obchodní společnosti a současně jako jednatel obchodní společnosti S.-P., s. r. o., uzavřeli dne 11. 10. 1999 dohodu o spolupráci mezi těmito obchodními společnostmi, jejímž předmětem bylo mimo různých forem spolupráce v oblasti podnikatelských aktivit i zřízení, vedení a správa bankovního účtu, který zřídil obviněný P. J. ve prospěch obchodní společnosti S.-P., s. r. o., u K. b., a. s. Na zmíněný účet pak obvinění nechali poukazovat veškeré úhrady pohledávek obchodní společnosti P. P., a. s., za jejími věřiteli, neboť této obchodní společnosti bezprostředně hrozil výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky věřitele z jejího účtu, jímž byla Okresní správa sociálního zabezpečení v Pardubicích. Obvinění popsaným jednáním jednak podle znaleckého posudku učinili účetnictví obchodní společnosti P. P., a. s., obtížně průhledným s tím, že došlo i k nesprávnému vedení účetních údajů sloužících k přehledu o stavu hospodaření a jmění nebo k jejich kontrole, jednak zmařili, byť i částečně, uspokojení věřitelů jmenované obchodní společnosti. Tímto jednáním totiž obvinění vyvolali stav, kdy věřitelé blíže označení ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně nemohli v důsledku převodu úhrad peněžních částek za pohledávky obchodní společnosti P. P., a. s., na shora uvedený bankovní účet obchodní společnosti S.-P., s. r. o., ani částečně uspokojit své pohledávky, ač by toho jinak dosáhli, neboť zmíněný převod peněžních částek vedl ke zmenšení majetku obchodní společnosti P. P., a. s. Výše uvedeného jednání se navíc obvinění dopustili za situace, kdy se obchodní společnost P. P., a. s., nacházela ve stavu úpadku ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. 12. 2007, přičemž na základě dohody o spolupráci a po založení zmíněného účtu obchodní společnosti S.-P., s. r. o., došlo ode dne 11. 10. 1999 do dne 18. 12. 2000, kdy byl na majetek obchodní společnosti P. P., a. s., prohlášen konkurs, ve prospěch uvedeného účtu k připsání jednotlivých částek v celkové výši 10 481 463,01 Kč. Obvinění tak uvedli v účetnictví jmenované obchodní společnosti za rok 1999 až 2000 hrubě zkreslené údaje a současně poškodili věřitele blíže označené ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně, jejichž pohledávky nebyly uhrazeny, o částku ve výši 10 481 463,01 Kč. Citovaným rozsudkem byl obviněný P. J. rovněž uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., jehož se měl dopustit jednáním pod bodem II. ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně. Za tyto trestné činy byly obviněným uloženy následující tresty. Obviněný V. B. byl odsouzen podle § 256 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roky, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roky. Současně mu soud prvního stupně podle § 59 odst. 2 tr. zák. uložil, aby podle svých sil v průběhu zkušební doby nahradil škodu způsobenou trestným činem. Dále byl tomuto obviněnému uložen podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti či družstva na dobu 5 let. Obviněnému byl uložen podle § 53 odst. 2 písm. a) tr. zák. rovněž peněžitý trest ve výši 50 000,- Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. vyměřen náhradní trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Obviněný P. J. byl za sbíhající se trestné činy podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 5. 2006, sp. zn. 3 T 38/2006, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. 10 To 209/2006, za dvojnásobný trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. a § 250 odst. 1, 2 tr. zák., kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 12. 2005, sp. zn. 3 T 135/2005, a trestný činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 4. 10. 2005, sp. zn. 1 T 128/2005, s účinky doručení dne 6. 2. 2006, odsouzen podle § 256 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roky, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Tomuto obviněnému byl dále uložen podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti či družstva na dobu 5 let. Obviněnému byl uložen podle § 53 odst. 2 písm. a) tr. zák. rovněž peněžitý trest ve výši 50 000,- Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. vyměřen náhradní trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle § 35 odst. 2 věta druhá tr. zák. byl rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích zrušen výrok o trestu v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. 10 To 209/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného Ing. J. V. K odvolání všech obviněných rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 13 To 216/2007, tak, že odvolání obviněného V. B. zamítl podle § 256 tr. řádu, neboť ho shledal nedůvodným. O odvolání obviněného P. J. rozhodl odvolací soud tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině pod bodem II. a ve výroku o trestu uloženém tomuto obviněnému. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu pak Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích znovu rozhodl tak, že obviněnému P. J. uložil za trestné činy zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1, 3 tr. zák. a poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. zák., ohledně nichž zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nedotčen, a za sbíhajíc