6 Tdo 1125/2024 – Nejvyšší soud

6 Tdo 1125/2024-4870 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. N., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 8. 2024, č. j. 10 To 103/2024-4786, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 12 T 61/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. N. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 27. 3. 2024, č. j. 12 T 61/2023-4673 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný M. N. uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil společně se spoluobviněnými NORTHEX TRADE s.r.o. a NOVORBEX LOGISTICS, s.r.o. (dále společně jako „spoluobviněné obchodní společnosti“), tím, že: prostřednictvím obchodních společností NORTHEX TRADE s.r.o. a NOVORBEX LOGISTICS, s.r.o., které fakticky ovládal, rozhodoval o jejich činnosti, nakládal s jejich penězi a dalším majetkem, přinejmenším k zastupování druhé uvedené společnosti mu byla její jednatelkou společnosti B. N., narozenou XY, vystavena 5. 2. 2019 plná moc, přičemž jedinou společnicí první uvedené společnosti byla v předmětném období společnost seychelského práva WESTEX TRADE LTD., jejímž byl obžalovaný jediným akcionářem, přičemž ta byla do 19. 2. 2019 rovněž jedinou společnicí společnosti NOVORBEX LOGISTICS, s.r.o., poté se jí stala právě společnost NORTHEX TRADE s.r.o., v XY a na dalších místech v České republice nejméně v době od 18. 4. 2019 do 10. 10. 2019 jménem společnosti NOVORBEX LOGISTICS, s.r.o., přijímal od objednatelů z České republiky i zahraničí zakázky na přepravu zboží, kdy objednané přepravy následně již jménem společnosti NORTHEX TRADE s.r.o. bez řádného a transparentního postoupení jednotlivých zakázek a jejich řádného účetního zaevidování mezi uvedenými společnostmi zadal k realizaci níže uvedeným přepravcům, od kterých po realizaci jednotlivých přeprav a obdržení dokladů o nich nechal vystavit za druhou uvedenou společnost faktury k jejich proplacení, určené pro jejich objednatele, kteří je následně hradili převážně bezhotovostně prostřednictvím faktoringových služeb poskytovaných společností 4Trans Factoring s.r.o., IČ 06760881, společnosti NOVORBEX LOGISTICS, s.r.o., kdy úhrady probíhaly tím způsobem, že společnost 4Trans Factoring s.r.o. obdržela od uvedené společnosti podklady týkající se již realizovaných přeprav, na základě kterých vyplatila společnosti NOVORBEX LOGISTICS, s.r.o., na korunový účet číslo XY nebo eurový účet číslo XY z vlastních prostředků 80 % z předpokládané platby za přepravu a po obdržení celé platby od objednatele vyplatila zbývající částku poníženou o svou provizi, kdy obžalovaný získané finanční prostředky z účtů průběžně v hotovosti vybíral, jejich část (ve výši nejméně 2.763.064 Kč) použil na úhradu realizovaných přeprav formou hotovostních vkladů na účty poškozených přepravců, aby je tak přiměl k další spolupráci a přesvědčil k přijímání dalších zakázek, kdy hradil v jednom vkladu i více realizovaných přeprav, vše za účelem zastření identifikace jednotlivých plateb, zbývající finanční hotovost si ponechal pro svou potřebu (přičemž na účtech společnosti NOVORBEX LOGISTICS, s.r.o., zůstaly a byly zajištěny toliko částky 10.144 Kč a 190 EUR) a neuhradil níže uvedené přepravy, čímž níže uvedeným poškozeným způsobil celkovou škodu ve výši 3.887.704,83 Kč, a takto činil, dokud poškození nezačali odmítat další přepravy nebo je nebyli schopni realizovat, a takto si počínal, ačkoliv již byl rozsudkem Okresního soudu v Šumperku z 20. 3. 2017, č. j. 1 T 135/2016-2960, pravomocným 21. 4. 2017, uznán vinným zločinem podvodu dle § 209 odstavce 1, odstavce 4 písmene d) trestního zákoníku a byl odsouzen ke společnému souhrnnému trestu (ve vztahu k odsouzení rozsudkem Městského soudu v Brně z 18. 3. 2015, číslo jednací 89 T 266/2014-1625, pravomocným 20. 3. 2015) odnětí svobody na 54 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn 11. 7. 2016, přičemž konkrétně neuhradil jednotlivým v rozsudku soudu prvního stupně uvedeným poškozeným faktury specifikované v témže rozsudku, čímž způsobil všem poškozeným celkovou škodu ve výši 3.887.704,83 Kč. 2. Za to byl obviněnému M. N. uložen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to flash disku značky Kingston žluté barvy. 3. Obviněnému M. N. byla dále podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit na náhradě škody v rozsudku uvedeným poškozeným tam určené finanční částky. Někteří, v rozsudku specifikovaní, poškození byli podle § 229 odst. 1 tr. ř. s nárokem na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Zmíněným rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu společnosti NORTHEX TRADE s.r.o. (dříve GULUTZAN TRADE, s.r.o.) a společnosti NOVORBEX LOGISTICS, s.r.o. (dříve Charolais Apros spol. s r.o.). 5. Proti shora citovanému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněný M. N. i obě spoluobviněné právnické osoby. O těchto odvoláních rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze 29. 8. 2024, č. j. 10 To 103/2024-4786, tak, že je všechna zamítl jako nedůvodná podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný M. N. (dále jen „dovolatel“ či „obviněný“) prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c), g) a h) tr. ř. Usnesení odvolacího soudu napadla podáním označeným jako dovolání i obviněná právnická osoba NORTHEX TRADE s.r.o., přičemž tak učinila prostřednictvím své opatrovnice. Takto označené podání opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 7. Dovolatel uvedl, že mu byl v přípravném řízení obhájce ustanoven později, než byli ustanoveni opatrovníci právnickým osobám. Ty tak měly právní ochranu zajištěnu téměř o rok déle než on. S ohledem na právní kvalifikaci však měl mít obhájce již v přípravném řízení, nikoliv až na jeho konci. Soudy nižších stupňů však tuto problematiku odváděly jiným směrem, a to ke stíhání dovolatele jako údajně uprchlého. 8. Mezi dovolatelem, resp. právnickou osobou, kde byl činný, došlo k uzavření příslušných obchodních smluv, jejichž součástí byly i obchodní podmínky, které byly dopravci podepisovány zvlášť před každou jízdou. Podpis a razítko na jejich vyhotovení byly podmínkou zařazení faktury do účetnictví, a tedy i řádného proplacení. V obchodních podmínkách bylo ustanovení o zachování mlčenlivosti stran obchodního vztahu, k čemuž patřily i příslušné smluvní pokuty pro případ porušení stanovených podmínek. Smluvními pokutami byla jištěna i další možná porušení smlouvy. Obchodní partneři tak byli obeznámeni s tím, co je čeká, pokud obchodní podmínky poruší, což platilo i o pozdních dodávkách. Z provedeného dokazování přitom nevyplynulo, že by dovolatel jakkoli vybočil z intencí těchto obchodních podmínek. Proti dodavatelům postupoval přesně podle ujednání, tedy tito nebyli uváděni v omyl. 9. Veškeré údaje, které se týkaly dotčených právních osob a byly uvedeny v obchodním rejstříku, odpovídaly skutečnosti a nebyly zastírány jakoukoliv činností obviněného. Dovolateli tedy nelze klást za vinu, že někoho uvedl v omyl nebo využil jeho omylu. Nad to je obviněný toho názoru, že „přenášet neseznámení se s obsahem veřejného rejstříku na trestní odpovědnost protistrany je schopno zásadním způsobem podlomit ekonomiku státu“. 10. Podle provedeného dokazování byla jednatelkou společností manželka dovolatele, pí N. Ona společně s paní R. vedla účetnictví a z titulu své funkce ovládala i datovou schránku. Dovolatel byl naopak pouhým zaměstnancem, a to bez ohledu „na údaje o seychelské společnosti“. Za daných okolností nebyl schopen společnosti efektivně ovládat. Právní záležitosti byly zajišťovány prostřednictvím objednávek u odborných subjektů, zejména advokátů. Nešlo o činnost samotného dovolatele. 11. Obviněný dále namítl, že z výslechu představitelů společnosti PeBo vyplynulo, že „byly případy pozdních příjezdů“. Za nekvalitní práci či za práci v rozporu se smlouvou se obvykle neplatí v plné výši a uplatňují se zákonné či smluvní postihy. Provedené dokazování tedy neodůvodňuje závěr o podvodném jednání dovolatele vůči této společnosti. Naopak její chování vedlo k zásadnímu poškození podnikatelského plánu manželů N. 12. Smluvní pokuty nebyly účtovány v jejich plné výši, ale pouze do výše dluhu vůči porušitelům smluvních podmínek, což nenasvědčuje tomu, že by měl obviněný podvodný úmysl. Společnost PeBo si stěžovala, že měla prostoje na úkor dopravy obviněných společností. Pokud by úmysl byl podvo