6 Tdo 200/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 200/2025-447 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 4. 2025 o dovolání, které podal obviněný Zdeněk Vávra, trvale bytem Prasek 112, okres Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 2024, č. j. 3 To 238/2024-399, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 T 29/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě (dále též „soud prvního stupně“ nebo jen „soud“) ze dne 3. 6. 2024, č. j. 3 T 29/2023-353, byl obviněný Zdeněk Vávra (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 2. Obviněný byl za tento přečin odsouzen podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti ESOS Ostrava, s.r.o., IČO: 25868781, částku 41 500 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla jmenovaná poškozená odkázána se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 9. 2024, č. j. 3 To 238/2024–399, tak, že jej podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. e), písm. f) tr. ř. zrušil v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 písm. a), písm. b) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchal tím, že dne 20. 5. 2022 v Ostravě – Moravské Ostravě na ulici Výstavní č. 3224/51 v sídle obchodní korporace ESOS Ostrava, s.r.o., od jejích zaměstnanců převzal tomuto subjektu náležející filtrační jednotku zn. Europafilter EF 2115SV sériového čísla XY včetně připojovacích hadic, kterou si takto na základě předchozí dohody s jejím jednatelem Ing. Petrem Lysákem přebral k dočasnému užívání (nájmu) na dobu do 20. 6. 2022 obchodní korporací BESTCODE s.r.o., IČ: 08468231, jejímž byl tehdy jediným jednatelem i společníkem a kterou takto zastupoval, za což tato společnost zaplatila tentýž den jeho prostřednictvím částku 30 250 Kč, načež ke dni 21. 6. 2022 ani jindy zmíněnou filtrační jednotku přes žádosti a výzvy jejího výše specifikovaného vlastníka nevrátil, ničeho dalšího za ni neuhradil, tuto si ponechal pro sebe a naložil s ní přesně nezjištěným způsobem, kdy posléze s účinností ke dni 25. 8. 2022 prodal svůj obchodní podíl v BESTCODE s.r.o. Vladěně Emlerové, jež se zároveň ke stejnému datu stala namísto něj jedinou jednatelkou dané společnosti, avšak filtrační jednotku jí nepředal ani jmenované o ní vůbec nic nesdělil, takže tímto protiprávním chováním způsobil poškozené ESOS OSTRAVA, s.r.o., IČ: 25868781, škodu ve výši 23 600 Kč. 4. Za tento přečin odsoudil obviněného podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti ESOS Ostrava, s.r.o., IČO: 25868781, částku 23 600 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. tuto poškozenou odkázal se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti citovanému rozsudku krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Obviněný namítl, že z výpovědi svědka Lysáka je zřejmé, že nešlo o výpůjčku (bezúplatné zapůjčení věci), ale mohlo jít o zápůjčku s následnou koupí věci. Tomu také odpovídá odsouzeným Vávrou složená částka 30 000 Kč, když tato v podstatě představuje celou kupní cenu za filtrační jednotku Europafilter EF 2215SV, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Že nešlo o pouhou zápůjčku filtrační jednotky také podporuje i skutečnost, že v případě zápůjčky by byla zákazníkovi účtována částka někde kolem 6 500 Kč za měsíc. Z výpovědi uvedeného svědka dále vyplynulo, že poškozená stejně jako obviněný zastupující společnost BESTCODE s.r.o. (dále jen „BESTCODE“) měly zájem uzavřít obchod, a to tak, že filtrační jednotka bude převedena do vlastnictví spol. BESTCODE za předběžně dohodnutou částku, kterou však následně poškozená změnila a navýšila na nepřijatelnou sumu. 6. Odvolací soud chybně posoudil celý závazkový vztah mezi spol. BESTCODE zastoupenou obviněným a poškozenou, který měl být správně posouzen jako nájem věci s jejím následným odkupem. Dovolatel očekával, že pokud by se s poškozenou nedohodli na ceně za odkup filtrační jednotky dojde k vypořádání závazkového vztahu mezi oběma společnostmi s tím, že spol. BESTCODE bude vyplacena zbývající částka po odečtení jednoměsíčního nájmu ze strany poškozené. Výsledná finanční částka vyplacená spol. BESTCODE by tak činila 25 000 Kč. K filtrační jednotce tak spol. BESTCODE uplatnila zadržovací právo. Odvolací soud se vůbec nevypořádal se skutečností, že poškozená nikdy nevyúčtovala a nevrátila spol. BESTCODE přeplatek za jednoměsíční nájem zařízení, a to, že by částka přeplatku z vyúčtovaní měla být v rámci kalkulace škody na majetku poškozené společnosti zohledněna, odmítl. Soud tak popřel právní definici škody jako majetkové újmy vyjádřitelné v penězích spočívající ve zničení, ztrátě, zmenšení, či znehodnocení majetku poškozeného. U poškozené došlo v souvislosti se zapůjčením filtrační jednotky jak ke zmenšení majetku ztrátou filtrační jednotky, tak k navýšení majetku o částku přeplatku vzniklého z nenaplněné smlouvy o nájmu s následným odkupem tohoto zařízení. 7. Soudy odmítly i zpracování znaleckého posudku, který by odrážel skutečnou hodnotu zařízení přesto, že znalkyně ustanovená PČR ve svém odborném vyjádření neměla k dispozici nic než fakturu o koupi zařízení. Takové skutečnosti jako kolikrát byla filtrační jednotka již dříve zapůjčena, na jak dlouhou dobu a v jakém stavu byla vůbec vrácena a následně zapůjčena spol. BESTCODE soudy odmítly zkoumat. Staří a opotřebení zařízení nevzaly v potaz. Znalkyně tedy určila hodnotu filtrační jednotky na částku 41 500 Kč, zatímco ve znaleckém posudku Ing. Orálka zohledňujícím stáří a možné opotřebení zařízení, byla její hodnota stanovena na částku 31 450 Kč, a bez filtru na částku 23 600 Kč. Dokumenty prokazující skutečné stáří filtrační jednotky přitom bylo možné vyžádat od poškozené. Vzhledem k tomu, že výše způsobené škody jako škody nikoliv nepatrné je znakem skutkové podstaty přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, a tomu, že odvolací soud neučinil správné zjištění o skutečné škodě, je zjevné že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. 8. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 3 To 238/2024-399 ze dne 12. 9. 2024, dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, vyjádřil dovolatel i pro tento případ souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]. 9. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ten uvádí, že soudy obou stupňů v dané věci řádně zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř. Zároveň řádně provedené důkazy pečlivě hodnotily a přihlížely ke všem skutečnostem jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemných souvislostech a v souladu s pravidly formální logiky, tj. zcela v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, jak stanoví § 2 odst. 6 tr. ř. K námitkám obviněného v tomto směru tedy nepovažuje za nutné se dále vyjadřovat a postačí odkázat na skutková zjištění soudů. 10. Dovolatel namítá absenci subjektivní i objektivní stránky přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku. I tyto námitky však zakládá na zpochybňování učiněných skutkových zjištěních soudů obou stupňů. Navíc se z podstatné části jedná o zcela totožné námitky, které obviněný uplatňoval již v rámci řízení před soudy obou stupňů, přičemž soudy se těmito námitkami podrobně zabývaly a v odůvodnění svých rozhodnutí se s nimi vypořádaly. Nesprávné vyčíslení škody napravil soud druhého stupně. Pokud dovolatel opakuje svoje již dříve soudy vypořádané námitky je zpravidla na místě posoudit takové dovolání jako zjevně neopodstatněné. Pokud obviněný tvrdí, že měl od počá