6 Tdo 202/2023 — Nejvyšší soud

6 Tdo 202/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 4. 2023 Spisová značka:6 Tdo 202/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:6.TDO.202.2023.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zákonný soudce Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. čl. 38 odst. 1 předpisu č. 2/1993 Sb. § 41-45 předpisu č. 6/2002 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 7. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 202/2023-9052 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 4. 2023 o dovolání, které podal obviněný M. M., nar. XY, bytem XY, XY, Slovenská republika, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 3 To 45/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 2/2019, takto: I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se ohledně obviněného M. M. a s přiměřeným užitím § 261 tr. ř. také ohledně obviněných D. E. a V. M. zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 3 To 45/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 56 T 2/2019 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný M. M. uznán vinným pokračujícím zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, za použití § 116 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jehož se podle zjištění jmenovaného soudu dopustil spolu s dalšími spoluobviněnými skutkem popsaným pod body 1) – 7), 9) – 13), 15) – 16), 18) – 22), 24) – 27) a 30) – 32) ve skutkové větě výroku o vině tohoto rozsudku. 2. Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku trest vyhoštění z území České republiky na dobu deseti roků a podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to částky 16.445 EUR. Současně byl uvedeným rozsudkem zproštěn podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 2. 2019, sp. zn. 1 KZV 215/2016, pro skutek popsaný v ní pod bodem 28). 3. Předmětným rozsudkem bylo rozhodnuto rovněž o vině a trestu obviněných D. E., V. M. a M. Š., oproti tomu obvinění P. A., K. J., S. L., J. P. byli podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 2. 2019, sp. zn. 1 KZV 215/2016, pro skutky v ní popsané, obviněný D. E. byl zproštěn pro skutky ad 1, 3b, 4b, 5, 6b, 7a, 9a,10, 12, 13c, 19c, 21. 4. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný M. M. a spoluobvinění D. E. a V. M. odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 3 To 45/2021. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl, ohledně dalších obviněných napadený rozsudek zrušil pouze ve výrocích o trestech a v tomto směru znovu rozhodl, když obviněnému D. E. uložil podmíněně odložený trest a obviněnému M. nikoli trest souhrnný, ale samostatný. V ostatních výrocích ponechal napadený rozsudek nezměněný. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 3 To 45/2021, podal obviněný dne 8. 2. 2022 dovolání, v němž, byť je nevyjádřil explicitně citací příslušných zákonných ustanovení, uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), písm. g) tr. ř., v dalším podání, jímž dovolání doplnil a v označení roku nesprávně datoval 1. 3. 2021, ale podle potvrzení o dodání do datové schránky soudu bylo učiněno ze dne 2. 3. 2022, uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a), písm. l) tr. ř. 6. Obviněný předně namítl, že odvolací soud závažným způsobem porušil jeho právo na spravedlivý proces a řádnou obhajobu tím, že nebylo vyhověno jeho žádosti o odročení veřejného zasedání ze dne 29. 11. 2021. Povinná karanténa dovolatele v jeho bydlišti na Slovensku, které se s ohledem na jím doložený kontakt s osobou pozitivní na onemocnění covid-19 musel podrobit, účast neumožňovala a soud byl současně řádně a včas vyrozuměn, že se chce veřejného zasedání účastnit. V té souvislosti poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2000, sp. zn. 26 Cdo 1414/2000. Dále namítl, že přestože odvolací soud nařídil veřejné zasedání na dny 29. 11. 2021 a 3. 12. 2021, rozhodl již v prvý den a tímto postupem mu odepřel dne 3. 12. 2021 možnost obhajoby a porušil jeho právo na osobní účast u řízení. Bylo totiž možné, aby dovolatel po pěti dnech od posledního styku s osobou pozitivní na covid-19 absolvoval test na přítomnost viru a v případě jeho negativity mohl po sedmi dnech od styku s osobou pozitivní na covid-19 předčasně opustit domácí karanténu, a dne 3. 12. 2021 se veřejného zasedání účastnit. K dovolacímu důvodu uplatněnému podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. připomněl, že jeho návrh na dokazování listinnými důkazy byl soudem zamítnut, ačkoliv shodnému návrhu spoluobviněného bylo vyhověno. Poukázal tím na zjevný nepoměr možností v dokazování, neboť ačkoliv podal celou řadu námitek, nebyly ve veřejném zasedání dne 29. 11. 2021 za účasti jeho obhájce projednány a soud si ponechal část námitek až po vyhlášení rozsudku nebo až do jeho písemného vyhotovení. Dále namítl porušení § 263 odst. 5 věta druhá tr. ř., pokud odvolací soud nepřečetl v jeho nepřítomnosti podané písemné odvolání včetně jeho odůvodnění. Vytkl rovněž vadu tzv. opomenutých důkazů založenou neprovedením důkazů podle jeho návrhu, a to elektronické verze účetnictví a kamerových záznamů z provozovny ve společnosti dovolatele, výslechu svědků P. M., P. L., K. K., J. P. – P. a J. N., návrhů k prověření finanční správou tvrzených skutečností, výslechu pracovnice finančního úřadu a opatření revizního posudku z oboru ekonomie, čímž byla porušena zásada „rovnosti zbraní“. Současně namítl neprovedení listinných důkazů nalézacím soudem, který pouze přečetl názvy jednotlivých listin s čísly listů, ale stranám je k nahlédnutí nepředložil, což odvolací soud nenapravil. Obviněný dovodil porušení zásady presumpce neviny poukazem soudů na jeho účast na trestné činnosti jeho bratra a další osoby. Nesouhlasil s hodnocením svědecké výpovědi svědkyně P. A. ani se skutkovými zjištěními nalézacího soudu, což podrobně rozvedl. Vytkl vágní a nekonkrétní popis věcí v protokolech o domovních prohlídkách, nezabezpečení a nezapečetění pytlů s dokumenty, aby byla vyloučena případná manipulace s nimi, jakož i nepřítomnost osoby, u které se domovní prohlídka prováděla a absenci poučení. Důkazy zajištěné při domovní prohlídce byly podle jeho názoru obstarány na základě nezákonného postupu orgánu činných v trestním řízení, a proto jejich použití v soudním řízení je nezákonné. Namítl i procesní pochybení při vyhlašování rozsudku soudem prvního stupně. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek soudu druhého stupně zrušil, eventuálně věc vrátil k rozhodnutí soudu druhého stupně. 7. V doplnění dovolání doručeným dne 2. 3. 2022 a nazvaném „Podání dovolatele k věci rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dočasném odkladu výkonu rozhodnutí soudu prvního stupně – na žádost klienta“ obviněný namítl nově důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. s poukazem na to, že senát soudu druhého stupně nebyl náležitě podle rozvrhu práce obsazen k projednání a k rozhodnutí o odvolání. Uvedl, že soud druhého stupně konal veřejné zasedání o odvolání dne 29. 11. 2021 bez účasti čtvrtého člena senátu JUDr. Evy Brázdilové, tedy v neúplném složení, jak měl být senát původně k rozhodnutí o odvolání složen, navíc ve věci ten den rozhodl a nekonal již veřejné zasedání nařízené na den 3. 12. 2021. Poukázal na to, že podle rozvrhu práce byl senát soudu druhého stupně stanoven ve složení předseda senátu JUDr. Mgr. Stanislav Králík, JUDr. Helena Kutzlerová jakožto soudce zpravodaj, JUDr. Jiří Hnilica a JUDr. Eva Brázdilová jako další členové. Dne 29. 11. 2021 zasedal senát ve veřejném zasedání o odvolání k projednání věci ve složení předseda senátu JUDr. Mgr. Stanislav Králík, soudce zpravodaj JUDr. Helena Kutzlerová a soudce JUDr. Jiří Hnilica. Další členka senátu JUDr. Eva Brázdilová, určená jako soudce k pr