6 Tdo 349/2017 — Nejvyšší soud

6 Tdo 349/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 4. 2017 Spisová značka:6 Tdo 349/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:6.TDO.349.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 179 odst. 1 tr. zákoníku § 358 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 7. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 349/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. dubna 2017 o dovolání nejvyššího státního zástupce, které podal v neprospěch obviněného Z. P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 61 To 423/2016, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 135/2014, t a k t o: I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 61 To 423/2016, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. 2 T 135/2014. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í: 1) Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. 2 T 135/2014, bylo trestní stíhání obviněného, pro jednání, spočívající v tom, že dne 7. 9. 2014 v době kolem 18:10 hod. v P., na S. n., kde se v okolí pomníku J. H. konalo řádně oznámené shromáždění „P. Maidan“, pomalu projížděl mezi účastníky tohoto shromáždění s vozidlem tov. zn. ŠKODA Superb, reg. zn. ..., čímž je z daného prostoru vytlačoval a nutil ustupovat, dokud nebyl některými účastníky shromáždění donucen zastavit tím, že mu neustoupili z cesty, poté ovšem otevřel dveře vozidla a hodně nahlas spustil nahrávku husitského chorálu „Ktož jsú boží bojovníci“ a nahrávku české státní hymny, čímž průběh shromáždění úmyslně rušil, podle § 231 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř., zastaveno. 2) Stížnost státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podaná v neprospěch obviněného byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 61 To 423/2016 podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. 3) Nejvyšší soud připomíná, že v konkrétní věci rozhodoval již opakovaně, přičemž podstatou zjištěné vady předchozích rozhodnutí soudů nižších stupňů byla chybná aplikace zásady subsidiarity trestní represe. Nejprve z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. 6 Tdo 480/2015 podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušeno jak usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 61 To 22/2015, tak i jemu předcházející usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 11. 2014, sp. zn. 2 T 135/2014, jakož i všech dalších rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující a podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (zmíněným rozhodnutím soudu prvního stupně byla věc obviněného postoupena Obvodnímu úřadu Městské části Praha 1 k posouzení jako přestupek a stížnost stání zástupkyně proti uvedenému rozhodnutí byla soudem druhého stupně zamítnuta). Následně bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 6 Tdo 449/2016 zrušeno podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. jak usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. 61 To 320/2015, tak i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. 2 T 135/2014, jakož i všech dalších rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl (rozhodnuto bylo stejně jako v případě prvního rozhodnutí Obvodním soudem pro Prahu 1 ze dne 21. 11. 2014, sp. zn. 2 T 135/2014). 4) V aktuálně projednávané věci podal nejvyšší státní zástupce dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 61 To 423/2016, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s odkazem na § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. s námitkou nesprávnosti závěrů soudů nižších stupňů týkajících se zastavení trestního stíhání z důvodu bezvýznamnosti trestu, k němuž toto stíhání vedlo, vedle trestu, který byl pro jiný trestný čin již obviněnému uložen. Argumentace podporující uvedené tvrzení byla založena zejména na způsobu předmětného jednání obviněného, jakož i na skutečnosti, že souhrnný trest, který by měl být v konkrétním případě obviněnému uložen, by měl být citelně vyšší než trest v rámci souběhu trestných činů. Z obsahu dovolání nejvyššího státního zástupce vyplývá, že předmětné tvrzení je tedy podporováno nikoliv pouze rozdílem mezi trestními sazbami trestu odnětí svobody za trestný čin, kterým byl obviněný uznán vinným a trestnými činy aktuálně projednávanými, ale také kriminální minulostí obviněného, způsobem provedení činu atd. Závěrem dovolání nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínek uvedených v § 265p odst. 1 tr. ř. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 61 To 423/2016, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. 2 T 135/2014 a všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Taktéž byl vysloven souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. 5) Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. c) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. 6) Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda dovolatelem vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 7) Dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze uplatnit, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). 8) Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. spočívá, mimo jiné, v tom, že bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. 9) Nejvyšší soud shledal, že dovolací důvody byly uplatněny právně relevantně. 10) Podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestní stíhání zastavit, je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který byl pro jiný čin obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne. Judikaturou uplatňovaný výklad tohoto zákonného ustanovení opakovaně klade důraz na důkladné zhodnocení trestné činnosti, jež je předmětem podané obžaloby, a to z hlediska její povahy, četnosti útoků a také stupně škodlivosti činu. Nelze rovněž vycházet pouze z odkazu na výši již pravomocně uloženého trestu, ale je nutno do těchto úvah zahrnout i možnou výši reálně hrozícího trestu za trestnou činnost, která má být teprve projednána a poměr těchto trestů porovnat (srov. NS 11/2002 – T 282, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 800/2011, rozh. č. 36/1970 – I. Sb. rozh. tr., rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 524/03 a další). 11) Nejvyšší soud pak ve své rozhodovací praxi k uvedeným otázkám zastává názor, že k takovému závěru zásadně nepostačuje pouhé srovnání trestních sazeb u jednotlivých trestných činů, ale je vždy nezbytné porovnávat trest, který buď již byl anebo by měl být z hledisek § 39 a násl. trestního zákoníku za jiný trestný čin uložen, ve vztahu k trestu, který lze podle stejných hledisek očekávat za čin, jehož se má zastavení trestního stíhání týkat. K výše uvedené zásadě však přistupuje ještě další významné kritérium spočívající v tom, že při rozhodování o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř