6 Tdo 427/2011 — Nejvyšší soud

6 Tdo 427/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:29. 6. 2011 Spisová značka:6 Tdo 427/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:6.TDO.427.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 10. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 427/2011-31 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. června 2011 o dovolání, které podal obviněný D. J ., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 67 To 303/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 6 T 30/2010, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. 6 T 30/2010, byl obviněný D.J. (dále jen „obviněný“) uznán vinným [v bodě 1.) a 2.)] pokračujícím přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že „1.) dne 2. 6. 2010 kolem 15:28 hodin v P., jako řidič taxislužby AAA Taxi s.r.o. (dnes XX Taxi s.r.o.) řídil osobní motorové vozidlo značky Škoda Roomster, barvy žluté, a to z rohu ulic S. n. a K. S. do ulice O., kde byl kontrolován hlídkou Policie ČR, přičemž vykonal předraženou placenou jízdu ve výše 755,- Kč, tedy účtoval jízdné v hodnotě více než 200,- Kč za kilometr, na které pasažérům nevydal stvrzenku, a to přesto, že si byl vědom skutečnosti, že již na základě rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy č.j. MHMP 143622/2009/DOP-T/Do ze dne 24. 2. 2009, které nabylo právní moci ve spojení s rozhodnutím Ministerstva dopravy č.j.: 46P/2009-190-TAXI/3 dne 12. 5. 2009 a kterým byl mu současně s uložením pokuty odebrán průkaz řidiče taxislužby na dobu 2 let, se stal osobou nespolehlivou ve smyslu § 9 odst. 3 písm. e) zákona č. 111/94 Sb., o silniční dopravě, čímž ztratil jednu ze čtyř základních podmínek pro výkon práce řidiče taxislužby podle § 9 odst. 2 písm. e) zák. č. 111/94 Sb. a dále na základě ztráty spolehlivosti obviněného byl společnosti AAA Taxi s.r.o. (dnes XX Taxi s.r.o.) rozhodnutím Městského úřadu B. n.L. – S. B., odboru dopravy, ze dne 15. 2. 2010, č.j. 150/33972/2009, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu S. kraje, odboru dopravy, ze dne 16. 4. 2010 sp. zn. 007898/2010/KUSK/4, který nabyl právní moci dne 4. 5. 2010, odebrán průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby znějící na jméno D. J., 2.) dne 10. 6. 2010 v době okolo 14.24 hod., v P., v křižovatce ulic S. n. a K.S., jako řidič taxislužby AAA Taxi s.r.o. (dnes XX Taxi s.r.o.) řídil osobní motorové vozidlo značky Škoda Roomster, žluté barvy, zde naložil pasažéra a následně vykonal placenou jízdu do ulice V C., P., za kterou mu byla pasažérem vyplacena částka ve výši 130,- Kč s jednotnou cenou 40 Kč za 1 km, a to přesto, že si byl vědom skutečnosti, že již na základě rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy č.j. MHMP 143622/2009/DOP-T/Do ze dne 24. 2. 2009, které nabylo právní moci ve spojení s rozhodnutím Ministerstva dopravy č.j.: 46P/2009-190-TAXI/3 dne 12. 5. 2009 a kterým byl mu současně s uložením pokuty odebrán průkaz řidiče taxislužby na dobu 2 let, se stal osobou nespolehlivou ve smyslu § 9 odst. 3 písm. e) zákona č. 111/94 Sb., o silniční dopravě, čímž ztratil jednu ze čtyř základních podmínek pro výkon práce řidiče taxislužby podle § 9 odst. 2 písm. e) zák. č. 111/94 Sb. a dále na základě ztráty spolehlivosti obviněného byl společnosti AAA Taxi s.r.o. (dnes XX Taxi s.r.o.) rozhodnutím Městského úřadu B. n. L. – S.B., odboru dopravy, ze dne 15. 2. 2010, č.j. 150/33972/2009, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu S.kraje, odboru dopravy, ze dne 16. 4. 2010 sp. zn. 007898/2010/KUSK/4, který nabyl právní moci dne 4. 5. 2010, odebrán průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby znějící na jméno D.J.,“. Za tento přečin byl obviněný podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze. Rozsudkem ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 67 To 303/2010, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu zákazu činnosti a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného při nezměněném výroku o vině přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a o trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců podmíněně odloženého na zkušební dobu v trvání jednoho roku z napadeného rozsudku obviněného odsoudil podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti práce řidiče taxislužby v trvání dvou let. Proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Ve svém mimořádném opravném prostředku namítl, že předmětný skutek byl nesprávně podřazen pod skutkovou podstatu přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Prohlásil, že výrok rozsudků soudů obou stupňů je v extrémním nesouladu s provedenými důkazy a se zjištěným skutkovým stavem, neboť z něho (a ani z odůvodnění rozhodnutí) nelze zjistit skutkový závěr o tom, z jakých konkrétních důvodů a důkazů soudy určily jeho vinu. Podle něho jsou též skutková zjištění soudů dříve ve věci činných v extrémním nesouladu s provedeným dokazováním. Nalézacímu soudu vytkl, že ve svých hodnotících úvahách neodrazil výpovědi svědků P. J. a M.Š., resp. že se bez řádného odůvodnění rozhodl z nich nevycházet s poukazem na údajnou nevěrohodnost svědků. Argumentoval, že soud v rozporu s právní zásadou co není zakázáno, je dovoleno uvedl, že spolupráce dvou provozovatelů taxislužby využívajících služeb jednoho řidiče se zdá být podezřelá, že se jí autodopravci pokoušejí obejít zákon, když by ze zákona spolupracující autodopravci museli služby svých řidičů vykonávané ve prospěch druhého provozovatele vzájemně odměňovat finančními plněními. K tomu podotkl, že soud nepřihlédl k možnosti, že vzájemná prospěšnost obchodních subjektů se může odrazit i v jiné formě, než v poskytnutí úplaty, a to např. ve formě přenechávání zakázek či zákazníků v závislosti na vytíženosti jednotlivých provozovatelů, aniž by taková forma odměny musela být zakotvena např. v písemné smlouvě o spolupráci uzavřené podle obchodního zákoníku. Upozornil, že svědek P. J. potvrdil, že mu umožnil provozovat činnost s vozidlem AAA TAXI s.r.o. proto, že měl vydán průkaz způsobilosti řidiče taxislužby na jiného provozovatele, resp. potvrdil i autenticitu listinného důkazu „Potvrzení“, z něhož mj. vyplývá, že vykonával činnost řidiče taxislužby s platným průkazem o způsobilosti řidiče taxislužby vydaným dopravním úřadem B. Odsuzující rozsudek a zejména uložený trest se podle jeho slov jeví jako exemplární zúčtování s taxikáři a výstraha, než jako výsledek po právu provedeného trestního řízení. Poté shledal, že ačkoliv z odůvodnění rozsudku nalézacího soudu vyplývá, že soud si byl vědom úpravy v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle jehož § 9 odst. 2 písm. e) odpovídá podnikatel (provozovatel taxislužby) za to, že řidič taxislužby je osobou spolehlivou ve smyslu tohoto zákona, přesto vyvodil jeho trestní odpovědnost za tvrzené porušení tohoto ustanovení namísto subjektu, jemuž je zmíněná norma adresována a jenž by za její porušení mohl případně nést odpovědnost správně právní. Vyzdvihl, že podstatou přečinu podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je, že pachatel vykonává činnost, která mu byla zakázána, nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění. Zdůraznil, že subjektem, který byl postižen odebráním průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby znějícího na jméno D. J., byla společnost AAA Taxi, s.r.o., nikoliv on. Navíc šlo pouze o odebrání průkazu, nikoliv o odebrání průkazu vydaného Městským úřadem B., odborem dopravy, který je stále platný a nebyl nikdy odebrán. Shledal, že jelikož mu správními orgány nebylo odňato oprávnění k činnosti řidiče a ani mu tato činnost nebyla zakázána, nemohl naplnit skutkovou podstatu přečinu podle