6 Tdo 551/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 551/2025-343 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2025 o dovolání, které podal obviněný L. P. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 15. 1. 2025, č. j. 31 To 366/2024-275, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 14 T 42/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou (dále též „soud prvního stupně“ nebo jen „soud“) ze dne 7. 8. 2024, č. j. 14 T 42/2023-253, byl obviněný L. P. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným (přečinem) neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 2 písm. d), odst. 4 písm. e) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem popsaným ve výroku rozsudku. Obviněný byl za tento zločin odsouzen podle § 230 odst. 4 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Š. P. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 15. 1. 2025, č. j. 31 To 366/2024-275, jímž napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 2 písm. d), odst. 4 písm. e) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění (ve shodě se zjištěním soudu prvního stupně) dopustil tím, že v přesně nezjištěné době od 26. 10. 2022 15:00 hodin do 1. 11. 2022 12:30 hodin v kancelářských prostorách na adrese XY XY, XY, si přisvojil volně odložený externí disk Passport 1TB, černé barvy, v blíže nezjištěné hodnotě, v majetku poškozené Š. P., narozené XY, a dále z jejího počítače vyjmul interní harddisk nezjištěné značky a kapacity, v blíže nezjištěné hodnotě, který nahradil za jiný, v důsledku čehož poškozená přišla o veškerá data uložená v počítači na tomto disku, konkrétně o účetnictví celkem 47 firem, které následně musela rekonstruovat (znovu zanést do příslušného počítačového systému), což jí zabralo nejméně pět měsíců, kdy pracovala daleko nad rámec své běžné pracovní doby, a zejména po nocích, přičemž po tuto dobu jako podnikající fyzická osoba, IČO XY, nemohla dostát svým závazkům vyplývajícím z její profese účetní, když i přes vynaložené úsilí, se nejméně v jednom případě dostala se zpracováním účetnictví do prodlení. 3. Odvolací soud uložil obviněnému stejný trest jako soud prvního stupně, neboť ho podle § 230 odst. 4 tr. zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. poškozenou Š. P. odkázal s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný L. P. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Davida Ferfeckého dovolání, které opřel o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. 5. Obviněný zejména namítá, že soudy nesprávně hodnotily provedené důkazy a v rámci tohoto hodnocení postupovaly v jeho neprospěch. Soud prvního stupně k němu přistupoval jako ke zhrzenému manželovi a z toho dovozoval motiv spáchání trestného činu. Postupem soudů bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Obviněný předkládá stručnou genezi rozvodového řízení s poškozenou Š. P. a následně uvádí, že poškozená předložila počítač k expertíze se značnou časovou prodlevou. Navíc klíče od kanceláře měla k dispozici i její dcera, která se svým manželem pracuje v obchodní společnosti JABLOTRON CLOUD Services s.r.o. v oblasti informačních technologií. Počítač měla poškozená spustit dne 2. 11. 2022, forenzní analýza však zjistila, že tento byl naposledy spuštěn dne 19. 11. 2014, což svědčí o tom, že on pevný disk nemohl vyměnit. Pokud by chtěl daný přečin spáchat, použil by jednodušší a rychlejší postup spočívající ve vymontování pevného disku či v jeho zformátování. Za vadu řízení považuje to, že se orgány činné v trestním řízení nezabývaly tím, kde se původní pevný disk nachází. Poškozená stvrdila svým podpisem, že si dne 1. 11. 2022 odvezla všechny své věci z kanceláře, tedy včetně externího disku. Pochybením soudů je i to, že nezkoumaly přehled účetních operací, ze kterých by vyplývalo její pracovní nasazení vyvolané ztrátou účetních dat. Opomenuly i to, že ztrátou těchto dat způsobil sám sobě škodu a že poškozená odvolala souhlas s umístěním sídla obchodní společnosti PP Trading JBC s.r.o., v níž je jediným jednatelem a společníkem. Obviněný odkazuje na rozhodovací činnost Ústavního soudu a Nejvyššího soudu k otázce zjevného rozporu mezi skutkovými a právními závěry. 6. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný shledává především v neúplnosti, nepřesvědčivosti a nepřezkoumatelnosti odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, který podle obviněného převzal závěry soudu prvního stupně a postupoval v rozporu s judikaturou. 7. Závěrem dovolání proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 31 To 366/2024, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 7. 8. 2024, sp. zn. 14 T 42/2023, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. 8. Podáním ze dne 16. 4. 2025 doplnil obviněný svou argumentaci k důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nad rámec již podaného dovolání zejména uvádí, že poškozená byla dostatečně motivována tvrdit jeho trestnou činnost, neboť v rozhodné době probíhalo soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů. Za zásadní považuje i to, že to byla poškozená, kdo první vystěhoval věci druhého manžela ze společných prostor, a odmítala je vydat. Otázka rozvodu a majetkového vypořádání má podle obviněného vliv na věrohodnost poškozené. Obviněný také namítá, že nebyl zjištěn časový sled událostí, aby mohlo být vyloučeno spáchání činu jeho osobou. Soudy se nevypořádaly ani s tím, proč poškozená nehledala pevný disk již dne 1. 11. 2022. Staré a nepoužívané pevné disky byly také uloženy ve společné domácnosti a poškozená k nim měla přístup. Tvrdí, že nebylo prokázáno, že by předmětný disk měl ve své dispozici. Závěrem doplnění obviněný znovu zopakoval původní petit dovolání. 9. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve své vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že uplatněnému důvodu dovolání podle písmene g) námitky obviněného neodpovídají. Nevyjádřil jimi totiž zjevný rozpor skutkových zjištění soudů s obsahem provedených důkazů, ale prezentoval jen pro něj příznivější verze skutkového děje. Neuvedl však, proč obsah důkazů vůbec neposkytuje podklad pro skutková zjištění, k nimž soudy dospěly, proč je dokonce pravým opakem těchto zjištění, anebo proč obsah provedených důkazů nemůže být podkladem pro zmiňovaná skutková zjištění při žádném z logických způsobů jejich hodnocení. Tomuto důvodu dovolání neodpovídají ani námitky obviněného, jimiž se snažil zpochybnit věrohodnost poškozené, neboť ty se týkají procesu hodnocení důkazů. 10. Nelze přijmout ani námitku obviněného, jíž soudům nižších stupňů vytkl porušení pravidla in dubio pro reo. V napadeném rozhodnutí jsou závěry soudů nižších stupňů o průběhu skutkového děje opřeny o logické argumenty, které jsou podpořeny výsledky dokazování provedeného v řízení před soudem prvního stupně, jehož skutkové závěry akceptoval odvolací soud. V posuzované věci proto nedošlo k porušení zásady presumpce neviny a z ní vyplývajícího pravidla in dubio pro reo, jak namítl obviněný. 11. Pokud jde o námitku porušení práva na spravedlivý proces, nezakládá ani formálně existenci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podstatou všech dovolacích námitek obviněného je totiž nesouhlas se skutkovými zjištěními soudů obou stupňů, aniž by konkrétně odůvodnil existenci tvrzeného zjevného rozporu rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů. V této souvislosti lze uvést, že nikoli každá námitka stran porušení práva na spravedlivý proces musí být bez dalšího shledána důvodnou, neboť argumentaci uplatněnou v dovolání je třeba posuzovat zejména v kontextu navrhovaných a provedených důkazů, na jejich základě zjištěného skutkového stavu věci a přiléhavosti aplikovaných norem hmotného práva. 12. Trestn