6 Tdo 618/2024 — Nejvyšší soud

6 Tdo 618/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 10. 2024 Spisová značka:6 Tdo 618/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:6.TDO.618.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Podvod Přičitatelnost činu právnické osobě Subsidiarita trestní represe Dotčené předpisy:§ 2 odst. 6 tr. ř. § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku § 8 odst. 2 písm. b) t.o.p.o. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 12. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 22.01.2025 03.02.2025I.ÚS 216/25 II.ÚS 353/25 Dita Řepková Veronika Křesťanová odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost<br/>odmítnuto pro nepříslušnost21. 5. 2025 5. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 618/2024- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2024 o dovoláních, která podali obvinění A. M. P., a Jihoměstská sociální a.s., IČ: 28461835, se sídlem Ocelíkova 672/1, 149 41 Praha 4 - Háje, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 2 To 51/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 2/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obou obviněných odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 1. 2023, sp. zn. 4 T 2/2022, uznal obviněné A. M. P. a Jihoměstskou sociální a.s. (dále také jen „JMS a.s.“) vinnými ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Obviněného A. M. P. za to podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku ve spojení s § 58 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti roků. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku obviněnému dále uložil peněžitý trest ve výměře čtyři sta denních sazeb s výší denní sazby 250 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému také uložil trest zákazu činnosti spočívající v poskytování poradenství, konzultační činnosti při vykazování výkonů zdravotní péče vůči zdravotním pojišťovnám ze systému veřejného zdravotního pojištění na dobu pěti roků. Obviněnou JMS a.s. podle § 18 odst. 1, odst. 2 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „t. o. p. o.“), a § 68 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku odsoudil k peněžitému trestu ve výměře tři sta denních sazeb s výší denní sazby 1 000 Kč. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněným uložil povinnost společně a nerozdílně uhradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky (dále jen „VZP ČR“) škodu ve výši 6 439 947,71 Kč. Poškozenou Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Skutku popsaného v rozsudku soudu prvního stupně se obvinění dopustili tím (zestručněně uvedeno), že obviněný A. M. P. se záměrem neoprávněně ve prospěch obžalované JMS a.s. získat finanční prostředky z veřejného zdravotního pojištění, za součinnosti zaměstnankyň obžalované působících na pozici zdravotních sester pověřených vykazováním úkonů zdravotní péče vůči zdravotním pojišťovnám k úhradě z veřejného zdravotního pojištění, konkrétně I. S., M. J. a G. N., o jejichž vině nebylo zákonným způsobem rozhodnuto, nejméně od ledna roku 2012 nejméně do března roku 2015, kdy obviněný působil jako poradce a odborný garant na základě smlouvy o poskytnutí služeb pro zpracování analýz optimalizace vykazovaných výkonů VZP ČR a dalších činností pro zařízení ve správě JMS a.s., smlouvy o poradenské činnosti, zpracovávání analýz optimalizace vykazovaných výkonů zdravotním pojišťovnám a kontrole vykazovaných výkonů a smlouvy o narovnání, vytvořil plán péče označovaný v rámci komunikace se zdravotnickým personálem zařízení jako tzv. „had“, který obsahoval jména klientů, hrazené zdravotní úkony s časovým rozpětím a jejich konkrétním rozdělením mezi jednotlivé zdravotní sestry, řídil činnost zdravotních sester ve vedení ošetřovatelské dokumentace tak, aby byl zajištěn její soulad s tiskopisy ORP (ošetřovatelská a rehabilitační péče poskytovaná v pobytových zařízeních sociálních služeb), formuloval znění údajů, které následně zdravotní sestry vědomě nepravdivě vyplňovaly do tiskopisů ORP pro účely vykazování úkonů zdravotní péče, které samy opatřovaly razítkem a podpisem, resp. tzv. parafou příslušného ošetřujícího lékaře, přitom tyto se pokyny obviněného řídily na základě obecného pokynu ředitele JMS a.s. Bc. Jana Gabriela s obviněným spolupracovat v oblasti vykazování výkonů zdravotní péče, přičemž obviněný tak činil s vědomím toho, že úkony zdravotní péče vykazované v těchto tiskopisech byly nepravdivě v rozporu s § 18 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, uvedenými zaměstnankyněmi vykazovány bez předchozí indikace ošetřujícího lékaře, a to nejprve B. K. a posléze I. K. (dříve B.), přičemž uvedené tiskopisy, resp. údaje v nich uvedené byly obviněnou JMS a.s. předkládány zdravotním pojišťovnám, které tuto vykázanou, avšak nediagnostikovanou a ošetřujícím lékařem neindikovanou, nadto z určité části ani reálně neuskutečněnou péči hradily obviněné JMS a.s., kdy se jednalo o v rozsudku specifikovaných 135 případů neoprávněně vykázaných úkonů zdravotní péče, přitom obviněná JMS a.s. poté, co uzavřela zvláštní smlouvu s VZP ČR o poskytování a úhradě ošetřovatelské rehabilitační péče pojištěncům umístěným v zařízení sociálních služeb a pobytovými službami a zvláštní smlouvu s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou o poskytování a úhradě ošetřovatelské péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, v rámci své činnosti a ve svém zájmu prostřednictvím A. M. P., jako odborného garanta pro vykazování výkonů zdravotní péče zdravotním pojišťovnám, s nímž spolupracovala na základě výše citovaných smluv a prostřednictvím svých zaměstnankyň – zdravotních sester – I. S., M. J. a G. N., jejichž jednání lze obviněné ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) t. o. p. o. přičítat, jakož i v rozporu s § 18 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů, v období od ledna roku 2012 nejméně do března roku 2015 ve specifikovaných případech předkládala k úhradě z veřejného zdravotního pojištění zdravotním pojišťovnám údaje obsažené v ORP poukazech vyplněné těmito jejími zaměstnankyněmi, jež tyto údaje do tiskopisů ORP vyplňovaly bez vědomí a bez předchozí indikace příslušného ošetřujícího lékaře s doplněním jeho razítka a podpisu, a to podle plánu péče schváleného A. M. P., podle něhož zaměstnankyně obžalované v pozici zdravotních sester upravovaly taktéž znění ošetřovatelské dokumentace k zajištění jejího souladu s údaji obsaženými v tiskopisech ORP, aniž by ředitel a prokurista obžalované Bc. Jan Gabriel, jiný vedoucí pracovník, představenstvo či dozorčí rada obžalované provedli potřebnou kontrolu nad činností těchto svých zaměstnanců či učinili jiná opatření k zamezení jejich jednání, zejména neprovedli jednoznačné písemné poučení těchto zaměstnankyň o náležitostech a zákonných předpokladech vykazování úkonů zdravotní péče k úhradě z veřejného zdravotního pojištění, ani nevytvořili systém průběžné kontroly dodržování zákonnosti vykazování úkonů zdravotní péče ze systému veřejného zdravotního pojištění, a fakticky tato kontrola provedena nebyla, přičemž v důsledku toho poskytování a úhrada ošetřovatelské a rehabilitační péče pojištěncům umístěným v jejich zařízení (zařízení sociálních a pobytových služeb) nebyla v souladu s požadavky § 18 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a poškozené zdravotní pojišťovny na základě údajů předložených jim obviněnou uhrazovaly tuto neoprávněně vykázanou péči, a tímto jednáním se obviněná JMS a.s. neoprávněně obohatila, a zároveň společně s obviněným A. M. P. způsobili poškozené VZP ČR škodu ve výši nejméně 9 609 334,34 Kč a poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně škodu ve výši nejméně 2 470 653,54 Kč, tedy celkem škodu ve výši 12 079 987,88 Kč. 3. Tímtéž rozsudkem soud podle § 226 písm. c) tr. ř. zprostil obžaloby obviněného Bc. Jana Gabriela, neboť nebylo prokázáno, že popsaný skutek spáchal tento obviněný. Ve vztahu k tomuto obviněnému soud podle § 229 odst. 3 tr. ř. odkázal poškozené s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. O odvoláních obviněných a poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovny prot