6 Tdo 723/2023 – Nejvyšší soud

6 Tdo 723/2023-522 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2023 o dovolání obviněného P. Š. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. 1 To 22/2023, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 T 1/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. Š. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 2. 2023, sp. zn. 39 T 1/2023, byl obviněný P. Š. (dále také „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle § 185 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věcí, a to - mobilního telefonu značky XIAOMI REDMI NOTE 7, včetně vložené SD karty, - notebooku značky Lenovo, výrobní číslo XY, - notebooku značky SONY, výr. číslo XY, včetně napájecího adaptéru, - notebooku značky ACER, výr. číslo XY , - disku (HD) WD, výr. číslo XY, sériové číslo XY, včetně napájecího adaptéru, - disku (HD)MODEL WD3200BEVT, výr. číslo XY, - externího HDD, velikost 320 GB, - disku (HD) SEAGATE, výr. číslo XY, HDD 320 GB, - disku (HD)MODEL NVD 411, výr. číslo XY, - NVR Partizán včetně napájecího kabelu, - videokamery značky LAMAX, MODEL W9.1, - průmyslové kamery včetně micro SD o vel. 2 GB. Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku mu bylo uloženo ochranné léčení sexuologické v ústavní formě. 2. Podle skutkové věty výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně se obviněný zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku dopustil tím, že od přesně nezjištěné doby, nejméně však od 12. 2. 2019 do 14. 7. 2022, v místě svého trvalého bydliště, v rodinném domě na adrese XY, XY, v úmyslu uspokojení vlastního sexuálního pudu vykonal opakovaně v přesně nezjištěném množství případů pohlavní styk se svou nezletilou dcerou AAAAA (pseudonym), která v důsledku svého nízkého věku a nízké fyzické a duševní vyspělosti nebyla schopna projevit svoji vůli a sexuálním praktikám se bránit, a to tím způsobem, že nezletilé prsty roztahoval stydké pysky, přikládal svůj ztopořený penis k její vagině a otíral se jím o ni a přesně nezjištěným způsobem manipuloval s přirozením dcery takovým způsobem, při kterém došlo k porušení hymenu, a z průběhu těchto sexuálních aktivit si pořizoval fotografie, které společně s fotografiemi zachycujícími detailně obnažené přirození nezletilé AAAAA uložil nejméně ve dnech 21. 6. 2022 a 22. 6. 2022 na svůj e-mailový účet XY@gmail.com do platformy pro osobní cloudové úložiště a sdílení souborů u společnosti Google, kdy fota byla pořízena nejméně ve dnech 12. 2. 2019, 28. 10. 2019, 13. 6. 2020, 11. 6. 2021, 3. 7. 2021, 18. 9. 2021, 7. 10. 2021, 3. 11. 2021, 13. 11. 2021, 4. 12. 2021, 20. 12. 2021, 6. 6. 2022. 3. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 2. 2023, sp. zn. 39 T 1/2023, resp. jeho výroku o trestu, podal obviněný odvolání. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. 1 To 22/2023, bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítnuto. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. 1 To 22/2023, podal obviněný P. Š. prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání opřené o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h), i), m) tr. ř. 5. Vytkl, že ze strany soudů došlo k nesprávnému právnímu posouzení ve vztahu k uloženému trestu, na který lze hledět jako na nepřiměřeně přísný. Jednoznačný soulad mezi skutkovým stavem zjištěným procesně zákonným způsobem a z něj vyvozenými právními závěry je nezbytnou podmínkou spravedlivého procesu, a to i v otázce ukládaného tretu. Toto však v předmětné věci nebylo naplněno a soudy porušily ustanovení § 38 odst. 1 a § 39 tr. zákoníku. Nalézací soud nedostatečně přihlédl k polehčujícím okolnostem, přičemž polemika odvolacího soudu, zda obviněný v rámci trestního řízení spolupracoval či nespolupracoval s orgány činnými v trestním řízení, je nesprávná, poněvadž obviněný zejména využil institutu prohlášení viny podle § 206c tr. ř. Dovolatel upozornil, že smyslem institutu podle § 206c tr. ř. je mj. preference ukládání trestů pod dolní hranici zákonné trestní sazby a tento úmysl zákonodárce vtělil do ustanovení § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Ve věci činné soudy tím, že neuložily trest pod zákonnou hranici trestní sazby, nesprávně aplikovaly právní normu, neboť okolnosti případu, osobní projev a poměry obviněného tento zákonný postup odůvodňovaly. 6. Dále zdůraznil, že u něj byly podstatně sníženy ovládací schopnosti, a to v důsledku heterosexuální pedofilie, kdy i tato skutečnost odůvodňuje uložení trestu pod spodní hranici zákonné trestní sazby ve smyslu ustanovení § 40 odst. 2 tr. zákoníku. K tomuto se odvolací soud vyjádřil toliko konstatováním, že uložený trest odnětí svobody mírně nad dolní hranicí trestní sazby má potřebné kvality, které obviněného povedou k žádoucí nápravě. Dovolatel sám sebe hodnotil jako osobu nemocnou a preferoval ústavní sexuologickou léčbu, nikoli ukládání výrazného trestu odnětí svobody, který naopak neguje její neprodlené podstoupení (i když aktuálně ve výkonu trestu požádal o započetí sexuologické léčby a nachází se ve Věznici Kuřim tomu uzpůsobené, nebylo mu vyhověno). S otázkou co nejefektivnější léčby obviněného souvisí i jeho další možné fungování v rámci rodiny, v níž budou pro poškozenou oba rodiče. 7. Pokud jde o uložený trest propadnutí věci, i v této části odvolací soud pochybil, když v plném rozsahu převzal (i po doplnění dokazování) verzi prvostupňového soudu, přičemž některé zajištěné věci nemají s předmětnou trestnou činností nic společného. Konkrétně neměly být do trestu propadnutí věci zahrnuty notebook značky Lenovo, výrobní číslo XY (používaný pouze manželkou), disk (HD) WD, výr. číslo XY, sériové číslo XY, včetně napájecího adaptéru (pouze zálohový disk, pokud na něm byly nalezeny problematické fotografie, tak se na něj dostaly pouze nevědomky jako záloha), NVR Partizán včetně napájecího kabelu (neměly by se na něm nacházet žádné problematické dokumenty), videokamera značky LAMAX, MODEL W9.1 (nemá žádnou souvislost s předmětnou trestní věcí), průmyslová kamera včetně micro SD o vel. 2 GB, (kamerový systém za účelem ostrahy domu, bez jakékoli souvislosti s předmětnou věcí). Dovolatel poukázal na shodný náhled státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci při veřejném zasedání konaném o podaném odvolání. Konstatování odvolacího soudu, že na všech těchto zajištěných věcech se nacházely stopy v souvislosti s předmětnou trestnou činností, neodráží faktický stav věci, kdy jako zcela absurdní se jeví například propadnutí kamerového systému sloužícího k ostraze domu. 8. Dovolatel závěrem vytkl odvolacímu soudu nedostatečné vypořádání s odvolací argumentací. Podle názoru dovolatele měl odvolací soud od začátku jasno, jak rozhodne, a jeho rozhodování tak vykazuje znaky libovůle a nerespektování řádného procesu s nerespektováním rovnosti stran trestního řízení. 9. Navrhl z výše uvedených důvodů, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. 1 To 22/2023, a věc přikázal soudu k novému projednání a rozhodnutí ve věci. 10. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve vyjádření k dovolání vyjádřila souhlas s tím, že již soud prvního stupně správně vycházel při ukládání úhrnného trestu odnětí svobody z trestní sazby podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku (od pěti do dvanácti let), a poukázala na to, že soud zaznamenal poměry obviněného, následně zdůraznil dlouhou dobu páchání trestné činnosti, četnost dílčích útoků, poškození dítěte výrazně mladšího patnácti let a spáchání více trestných činů. Na druhé straně zohlednil bezúhonnost obviněného, dosavadní řádný život, doznání ke spáchání činu, upřímnou lítost a snahu o nápravu ve spojení se sexuologickým léčením. S ohledem na povahu spáchaných trestných činů, možnost uložení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby, a to podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, neshledal. Státní zástupkyně upozornila, že trest uložený obviněnému je trestem při samé dolní hranici zákonné trestní sazby, kterou byl obviněný po spáchání trestné činnosti ohrožen. K eventuální aplikaci ustanovení § 40 odst. 2 tr