6 Tdo 768/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 768/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 9. 2025 Spisová značka:6 Tdo 768/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.768.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Vražda s rozmyslem Řízení o dovolání Dotčené předpisy:§ 140 odst. 2 tr. zákoníku § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 265d odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:30. 9. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 05.12.2025IV.ÚS 3611/25 Zdeněk Kühn Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 768/2025-1232 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 9. 2025 o dovolání, které podal obviněný L. D., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2025, č. j. 7 To 1/2025-981, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 49 T 10/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též „soud prvního stupně“ nebo jen „krajský soud“) ze dne 12. 11. 2024, č. j. 49 T 10/2024-936, byl obviněný L. D. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že v přesně nezjištěné době od 19:28 hodin dne 3. 9. 2021 do 10:30 hodin dne 4. 9. 2021 v XY ulice XY č.p. XY, v místě trvalého pobytu poškozené, v úmyslu tuto usmrtit, podal poškozené R. L., nar. XY, nejprve lék Zolpidem, navozující únavu až stav nevědomí, a následně přesně neurčené množství léku morfin, který přesně nezjištěným způsobem opatřil, a to ve formě tablet, které nejdříve rozdrtil a následně rozpustil v přesně nezjištěném nápoji ve sklenici nalézající se vedle postele, kde spala poškozená, kdy následkem požití léku Zolpidem došlo u poškozené k usnutí a následkem požití léku morfin rozředěného v nápoji došlo u poškozené k utlumení životně důležitých funkcí, a to zástavě dechu a následně k její smrti, kdy příčinou smrti byl otok mozku při intoxikace morfinem, přičemž poškozená měla v těle toxickou dávku léku morfin ve výši 0,20 mg/l a dále jeho metabolitu morfin 6-glukunorid v koncentraci 7,2 mg/l, kdy poškozená R. L. tak v příčinné souvislosti s požitím léku morfin v toxické dávce v ranních hodinách dne 4. 9. 2021 zemřela. 2. Obviněný byl za tento zvlášť závažný zločin odsouzen podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 13 let, pro jehož výkon mu byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozeným J. L. částku 836 040 Kč, R. L. částku 836 040 Kč, P. L. částku 696 700 Kč a AAAAA (pseudonym) částku 836 040 Kč. 3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 25. 3. 2025, č. j. 7 To 1/2025-981, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení vrchního soudu podal obviněný prostřednictvím svých obhájců dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. 5. V dovolání vyhotoveném JUDr. Dušanem Hebortem, Ph.D. (dále též „D-1“), opřeném o všechny tři výše označené dovolací důvody obviněný namítl, že nesprávné právní posouzení skutku a nesprávné zamítnutí odvolání [dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h), m) tr. ř.] je dáno nejasností o tom, „jak měl tablety s morfinem opatřit i konkrétně aplikovat do úst poškozené, aby je kompletně strávila v zažívacím traktu“. V tomto ohledu považuje právní posouzení o naplnění znaků nejen kvalifikované skutkové podstaty, ale i základní skutkové podstaty trestného činu vraždy za nesprávné. Právní kvalifikaci předchozího rozmyslu vraždit i úmysl vraždit je třeba podložit skutkovým zjištěním, jehož konkrétní projev našel odraz ve vnějším světě mimo mysl pachatele. Obviněný namítá, že zcela absentuje skutkové zjištění, na jehož základě by právní kvalifikace rozmyslu mohla být konkrétně podpořena. 6. Dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), m) tr. ř. mají být podle obviněného dány jednak tím, že skutková zjištění spočívají na nepřímých důkazech, které objektivně uzavřený řetězec netvoří [v následujících pasážích zmiňuje závěry obsažené v odůvodnění rozhodnutí obou soudů s úvahou, že jím uváděné skutečnosti nesvědčí o řádném naplněném životě matky (poškozené), která měla v péči malou dceru a neměla mít důvod k hraničnímu užívání drog nebo sebevraždě], jednak opomenutím důkazů – neprovedením výslechu svědkyně R. a nedoplněním znaleckého posudku z farmakologie. Samostatnou část věnuje dovolatel otázce jeho mlčení a následného písemného projevu ve vztahu k hodnotícím úvahám soudů. 7. Závěrem tohoto dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2025, č. j. 7 To 1/2025-981, i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 11. 2024, č. j. 49 T 10/2024-936, a vydal rozsudek, jímž jej v celém rozsahu zprostí obžaloby, event. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. 8. Dovolání (podání označeno jako „Doplnění dovolání“) vyhotovené JUDr. Lucií Kýčkovou (dále též „D-2“) je opřeno o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to o jeho první a třetí alternativu. Obviněný soudům vytýká, že „neustálily skutkový děj do podoby, o níž nebudou rozumné či důvodné pochybnosti, dopouštěly se spekulativních úvah a důkazy nevyčerpaly co do úplnosti ani co do jejich obsahu“ a že se uchylovaly k jednostrannosti hodnocení důkazů, a to zásadně v jeho neprospěch. Namítá, že měl být oslyšen důkazní návrh obhajoby na vypracování psychologického znaleckého posudku, a za nesprávné považuje i to, že soud odmítá návrh obhajoby na vypracování nového znaleckého posudku farmakologického ve spojení se znaleckým posudkem soudně-lékařským. Poukazem na přílohu dovolání (zprávu generovanou umělou inteligencí) dovolatel usuzuje, že na jejím podkladě by mělo dojít k vypracování nového znaleckého posudku, nejspíše již ústavního. Navrhuje, aby po případném úspěchu v dovolacím řízení byl odvolací soud zavázán k provedení zmíněných důkazů. 9. V další části se dovolatel zaobírá výpovědí svědkyně R. L. (bod 14., 15.), poukazuje na to, že na těle poškozené nebylo nalezeno jakékoli poranění (bod 16.), zaobírá se otázkou obalů od léků (bod 17.) a soudům vytýká, že bez důkazního základu velmi záhy opustily verzi o sebevražedném jednání poškozené (bod 18.). V další části (bod 19.) se vymezuje vůči posouzení absence jeho výpovědi soudy. 10. Závěrem obviněný s poukazem na naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil dovoláním napadené usnesení Vrchního soudu v Praze a tomuto soudu podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc znovu v odvolacím řízení v potřebném rozsahu projednal a rozhodl, a to při současném zavázání „k povinnosti přibrat znalce z oboru psychologie, jakož i znalce, případně znalecký ústav, k zodpovězení otázek v dovolání uvedených z oboru soudního lékařství, farmakologie a toxikologie“. 11. V rámci tohoto dovolání učinil obviněný podnět, aby předseda senátu rozhodujícího o jeho dovolání ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř. přerušil výkon trestu, který na podkladě dovoláním napadených rozhodnutí vykonává. 12. Obviněný též v samostatném podání sdělil, že souhlasí s projednáním dovolání Nejvyšším soudem v neveřejném zasedání. 13. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) se k dovolání obviněného (oběma podáním jeho obhájců) písemně vyjádřil. 14. K dovolání vyhotovenému JUDr. Lucií Kýčkovou uvedl, že v něm obviněný opakuje obhajobu uplatněnou před soudem prvního stupně a shrnutou i v odvolání proti jeho odsuzujícímu rozsudku. Podle státního zástupce se s těmito námitkami vypořádaly oba soudy v odůvodnění svých rozhodnutí. Krajský soud tak učinil v bodech 74. (odmítnutí důkazního návrhu opatřit další znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví farmakologie a toxikologie), 77. (význam odmítnutí dovolatele vypovídat), 78. – 97. (prokázání skutku a vyvrácení obhajoby) odůvodnění svého rozsudku. Odvolací soud se s námitkami dovolatele vypořádal v bodech 22. a 61. (odmítnutí důkazního návrhu opatřit znalecký posudek z oboru psychologie), 34. – 46. (význ