6 Tdo 960/2013 — Nejvyšší soud

6 Tdo 960/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 11. 2013 Spisová značka:6 Tdo 960/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:6.TDO.960.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Pokus trestného činu Dotčené předpisy:§ 21 odst. 1 tr. zákoníku § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 1. 2014 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.3.2014I.ÚS 908/14JUDr. Ludvík Davidodmítnuto7.10.2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 960/2013-40 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. listopadu 2013 o dovolání, které podal obviněný R. G., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2013, sp. zn. 4 To 80/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 13/2006, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. G. odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2012, sp. zn. 49 T 13/2006, byl obviněný R. G. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil způsobem popsaným v jeho výrokové části. Za uvedený zločin byl obviněný odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozené Jilská, s.r.o., škodu ve výši 4.046.082,- Kč. Se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byla poškozená organizace podle § 229 odst. 2, 3 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Na toto řízení byly podle § 229 odst. 1 tr. ř. s uplatněnými nároky odkázány i poškozené organizace Vltava 100, s.r.o. a Pulsatila, s.r.o. Zbývá dodat, že týmž rozsudkem byla obviněná E. S. podle § 226 písm. c) tr. ř. obžaloby zproštěna, neboť nebylo prokázáno, že spáchala skutek, kladený jí obžalobou za vinu. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 3. 2013, sp. zn. 4 To 80/2012, který podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), f), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného v celém rozsahu a znovu podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněného uznal vinným pokusem zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že 1. v době mezi prosincem 2001 až 15. květnem 2002 v P., bez vědomí tehdejších jednatelů poškozené Jilská, s.r.o., svědků G. St. a G. Sc., vytvořil antedatovanou mandátní smlouvu, v rozporu se skutečností datovanou 21. září 1995, uzavřenou mezi poškozenou Jilská, s.r.o. jako mandantem a EURO-DOMUS, s.r.o., jako mandatářem, jejímž předmětem bylo zajišťování servisní činnosti k zajištění běžného chodu společnosti Jilská, s.r.o. a zajištění činností, které jsou předmětem podnikání společnosti Jilská, s.r.o., kterou podepsal obžalovaný za obě smluvní strany, jakožto jednatel obou společností, přičemž EURO-DOMUS, s.r.o. měla vykonávat sjednanou činnost za úplatu 1.560.000,- Kč ročně (bez DPH), která byla splatná až pět let po podpisu smlouvy (stanoveno, že platba bude zaplacena nejpozději do 30. října 2000), byť smlouvou vymezené činnosti vykonával obžalovaný jménem své společnosti EURO-DOMUS, s.r.o. na základě ústní dohody se svědky St. a Sc. a od 1. září 2000 pak na základě „Smlouvy o správě, zajišťování údržby a oprav nemovitostí“ a byla mu za ni průběžně vyplácena odměna na základě faktur vydaných EURO-DOMUS pro Jilskou, s.r.o. během let 1995 až 2002, 2. dne 14. prosince 2001, event. později, zrealizoval uzavření smlouvy o nájmu domu (nemovitost specifikována v návětí tohoto výroku) mezi pronajímatelem – společností Volyňka, s.r.o., jejímž byl jednatelem a jako takový smlouvu podepsal, a mezi nájemcem – společností EURO-DOMUS, s.r.o., jejímž byl jediným společníkem, kterou na základě jeho pokynu za EURO-DOMUS, s.r.o. podepsala tehdejší zaměstnankyně EURO-DOMUS, s.r.o. a zároveň jednatelka EURO-DOMUS, s.r.o. E. S., přičemž uzavřená smlouva byla jednostranně nevýhodná pro pronajímatele (Volyňka, s.r.o.), když nájem byl sjednán na dvanáct let, nebyla sjednána možnost úpravy nájmu o případnou inflaci, pronajímatel mohl smlouvu vypovědět, jen pokud by nájemce neplatil nájem po dobu alespoň šesti měsíců, a pro případ ukončení smlouvy měl pronajímatel povinnost zaplatit nájemci 50.000,- EUR, přičemž o uzavření smlouvy obžalovaný, v rozporu se společenskou smlouvou společnosti Volyňka, s.r.o., neinformoval společníka, tedy společnost Colt Financial S.A., se sídlem v Lucembursku, ani svědky St. a Sc., o nichž věděl, že společnost Volyňka, s.r.o. skrze společnost Colt Financial, S.A., ovládají a nemají zájem předmětnou nemovitost pronajmout společnosti EURO-DOMUS, s.r.o., a až poté, co dne 27. března 2002 došlo k převodu (o plánu převést dům byl obžalovaný informován již v prosinci 2001) předmětné nemovitosti ze společnosti Volyňka, s.r.o. na společnost Jilská, s.r.o. (obě fakticky ovládané svědky St. a Sc.), dne 15. května 2002 obžalovaný svědkům St. a Sc. oznámil, že dne 14. prosince 2001 došlo k uzavření nájemní smlouvy na předmětný dům ve prospěch jeho společnosti EURO-DOMUS, s.r.o. jakožto nájemce, a že tedy bude dům užívat a posléze, když došlo na řešení platby za nájem nemovitosti, předstíral v létě 2002 vůči svědkům St. a Sc., v rozporu se skutečnými stavem věcí, že dne 21. září 1995 byla uzavřena mandátní smlouva (specifikována pod bodem 1. tohoto výroku), a že na základě této smlouvy vykonávala EURO-DOMUS, s.r.o. pro Jilskou, s.r.o. servisní činnost, a tak jí od okamžiku údajného uzavření smlouvy vznikla vůči Jilské, s.r.o. pohledávka za minimálně pět let služeb v celkové výši nejméně 7.800.000,- Kč, které společnost Jilská, s.r.o., jednající prostřednictvím svědků St. a Sc., odmítla vyplatit, na což obžalovaný zareagoval tak, že EURO-DOMUS, s.r.o. nebude platit nájemné v penězích, ale bude tak činit formou zápočtů na uvedenou fiktivní pohledávku za Jilskou, s.r.o. ve výši 7.800.000,- Kč, takže nájemné neplatil, ale započetl jednostranným a neoprávněným zápočtem přinejmenším částky: 530.920,70 Kč, jako tvrzenou odměnu mandatáře za období od 21. září 1995 do 21. ledna 1996 na nájemné od 1. 5. 2002 do 31. 10. 2002, 191.750,- Kč, jako tvrzenou odměnu mandatáře za období od 22. ledna 1996 do 6. března 1996 na nájemné od 1. 11. 2002 do 30. 4. 2003, 1.082.823,53 Kč jako tvrzenou odměnu mandatáře za období od 28. prosince 1996 do 28. srpna 1997 na nájemné od 1. 11. 2003 do 30. 4. 2004, 1.127.941,18 Kč jako tvrzenou odměnu mandatáře za období od 18. září 1997 do 8. června 1998 na nájemné od 1. 11. 2004 do 30. 4. 2005, a 1.112.647,06 Kč jako tvrzenou odměnu mandatáře za období od 3. června 1998 do 18. února 1999 na nájemné od 1. 5. 2005 do 31. 10. 2005, tedy celkem částku 4.046.082,- Kč, přičemž společnost Jilská, s.r.o. tak neplacením nájemného do 30. 4. 2004 způsobil škodu minimálně 1.805.494,20 Kč a vzhledem k tomu, že k uvedenému datu převedla společnost Jilská, s.r.o. nemovitost na společnost Pulsatila, s.r.o., které obžalovaný rovněž neplatil nájemné, po tomto datu způsobil této společnosti neplacením nájemného škodu minimálně 2.240.588,- Kč.“ Za uvedený zločin byl obviněný nově odsouzen podle § 209 odst. tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal soud poškozené společnosti Jilská, s.r.o., IČ: 639 81 297, se sídlem Praha 5, U kříže 1/611, Vltava 100, s.r.o., se sídlem Praha 5, U Kříže 1/611 a Pulsatila, s.r.o., se sídlem Praha 4, Podolí, Ve Svahu 5/482 s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl odvolací soud odvolání poškozené Volyňka, s.r.o., v likvidaci, IČ 250 74 393, se sídlem Praha 5, U Kříže 1/611 a podle § 256 tr. ř. zamítl rovněž odvolání poškozené Pulsatila, s.r.o., se sídlem Praha 4, Podolí, Ve Svahu 5/482. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Alana Korbela dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i soudu odv