6 Tdo 980/2021 — Nejvyšší soud

6 Tdo 980/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 9. 2021 Spisová značka:6 Tdo 980/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.980.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pomoc k trestnému činu Poškození cizí věci Subsidiarita trestní represe Ultima ratio Dotčené předpisy:§ 12 odst. 2 tr. zákoníku § 228 odst. 2 tr. zákoníku § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 1. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 980/2021-140 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 9. 2021 o dovolání, které podal obviněný J. Č., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. 9 To 56/2021-105, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 39 T 34/2020, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. 9 To 56/2021-105, a jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. 1. 2021, č. j. 39 T 34/2020-89, ohledně obviněného J. Č. II. Podle § 265k odst. 2 věta třetí tr. ř. se za přiměřeného užití § 261 tr. ř. zrušuje rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. 1. 2021, č. j. 39 T 34/2020-89, ohledně obviněné D. K. III. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. IV. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 7 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. 1. 2021, č. j. 39 T 34/2020-89, byl obviněný J. Č. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že dne 4. 3. 2020 v 13:43 hodin v XY, v galerii XY, obžalovaný Č. za užití malířského válečku a tří malířských barev značky Prolux v odstínech červená, modrá a bílá přemaloval svislými pruhy vyobrazujícími národní trikoloru text ve znění „JSEM ČESKEJ SRAB, KTEREJ ČUMĚL KDYŽ NAKLÁDALI ŽIDY, HAJLOVAL NÁCKŮM, MÁVAL KOMUNISTŮM A PAK CHTĚL JISTOTU DESETINÁSOBKU – PODE BAL“ o rozměrech 105 x 120 centimetrů v českém i anglickém jazyce a obžalovaná K. podporovala obžalovaného Č. v jeho jednání, které rovněž natáčela na jeho videokameru za účelem zveřejnění. 2. Obviněný byl za tento přečin odsouzen podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Dále mu byl podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to věcí jmenovaných ve výroku rozsudku. 3. Obviněná D. K. byla uznána vinnou pomocí k přečinu poškození cizí věci podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 228 odst. 2 tr. zákoníku a byl jí podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu dvanácti měsíců. 4. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 3. 2021, č. j. 9 To 56/2021-105, jímž ho podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Milana Kestla dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. 6. Dovolatel pokládá skutková zjištění nalézacího soudu za správná, namítá však, že jeho úmysl nesměřoval prioritně ke zničení či poškození cizí věci nebo k jejímu učinění neupotřebitelnou, nýbrž k tomu, aby bylo zabráněno dalšímu vystavování nápisu v umělecké galerii. Má za to, že taková místa by měla podporovat patriotismus a národní hrdost. Nesouhlasí s odůvodněním odvolacího soudu stran informací o stížnostech dalších občanů či argumentací, že se staví do pozice jediného oprávněného k posouzení, zda by měl být nápis předmětem prověřování. Jak předpokládá čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), využil svého práva na svobodu projevu a vyjádření svého názoru. 7. Soud podle jeho hodnocení k věci přistupoval necitlivě a striktně, když se uchýlil k nejtvrdší formě trestněprávní represe. Nezabýval se možností aplikace § 12 odst. 2 tr. zákoníku, a to tím spíše, když znehodnocený nápis bylo možné bez větších obtíží vrátit do původního stavu. Otázce způsobené škody se soud věnoval jen zcela okrajově. Odsouzení k trestu odnětí svobody považuje za příliš tvrdé, a především nekorespondující se zásadou subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku či čl. 39 Listiny, když by s ohledem na společenskou škodlivost postačovalo použití jiných, mírnějších prostředků. 8. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, sp. zn. 9 To 56/2021, a taktéž řízení mu předcházející. 9. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který předeslal, že z obsahu dovolání je patrno, že důvod podle písm. g) se má vztahovat k odsuzujícímu rozsudku soudu nalézacího, a že usnesení odvolacího soudu chtěl obviněný patrně dovolatel napadnout podle písm. l) § 265b odst. 1 tr. ř. 10. Státní zástupce poukázal, že soud nalézací dovodil konkrétní škodlivost pro společnost ze škodlivosti typové, nikoliv ze škodlivosti konkrétního skutku. Takový náhled je ve zjevném rozporu s úmyslem zákonodárce vyjádřeným v § 12 odst. 2 tr. zákoníku a následně vyloženým i ve stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013 sp. zn. Tpjn 301/2012. Soud odvolací na námitku ohledně škodlivosti činu pro společnost vůbec nereagoval. 11. Úvodem státní zástupce připomenul, že aplikace platného práva na skutky, které se sice formálně jeví jako trestné, avšak jejich trestání se z důvodů mimotrestních nejeví jako spravedlivé, je mnohem obtížnější. Jde o jednání, která se sice navenek jeví jako soudně trestná, k jejich porozumění je však zapotřebí příliš podrobně se zabývat historickými, náboženskými, ideologickými a politickými souvislostmi. Tak jak se jimi nakonec zabýval i odvolací soud v závěru odstavce 18 odůvodnění svého usnesení, kde vyslovil svůj náhled na výklad české historie z pohledu napadeného nápisu. 12. Pro posouzení škodlivosti jednání dovolatele pro společnost z pohledu § 12 odst. 2 tr. zákoníku je podstatné vyhodnocení velmi specifického účelu napadeného nápisu. Připomenul proto poslání galerie XY, kterým není pouhé „předvádění“ hotových uměleckých děl, ale společenská interakce, kterou si nelze představit bez střetávání názorů. Autorem napadeného nápisu byla skupina XY, která pracuje s širokým spektrem přístupů od performancí a pseudoreklamních kampaní, k politickému aktivismu. Napadený nápis je zjevně provokací „našeho špatného národního svědomí“. Záměrně kusým, expresivním, vědomě nekorektním a nespravedlivě paušálním způsobem popisuje špatný charakter Čechů od třicátých do devadesátých let dvacátého století. Dílem jde o tvrzení pravdivá. Obecně ovšem použitelná na všechny národy – evropské i světové. 13. Nápis tedy neměl doslovně „hlásat“ něco konečného, mělo se jednat o diskusi a společenskou interakci. Autoři jistě předpokládali odpor. Ten nakonec vyjádřil dovolatel stejnou technikou, jakou byl nápis vytvořen. Dovolatel tak z formy této diskuse v podstatě nevybočil, pokud nápis přímo na zdi zamaloval. Nakonec, celkový výsledek by bylo možno považovat za dílo ještě působivější a více naplňující smysl daného prostoru, neboť na rozdíl od původní podoby zobrazuje právě onu diskusi – kontroverzním nápisem prosvítajícím pod českou trikolorou. Což je počin vlastníkem galerie proklamovaný a tedy spíše zamýšlený, než aby někoho z autorů či vlastníků poškozoval. Tomu odpovídá i přístup poškozeného k trestnímu stíhání. Majitel galerie reagoval na své vyrozumění o hlavním líčení tak, že ve věci poškození svého majetku se „nechce dále angažovat“ a že považuje věc „za uzavřenou a nemá zájem o další řešení věci“. 14. Státní zástupce dále zmínil smysl obdobných projektů jmenované skupiny XY, např. umístění napodobeniny busty prezidenta Beneše, jenž má na čele namalovanou českou vlajku. Autoři zjevně nijak neprotestovali, pokud bylo toto dílo