6 Tdo 995/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 995/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 12. 2025 Spisová značka:6 Tdo 995/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.995.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příprava k trestnému činu Vydírání Zbavení osobní svobody Dotčené předpisy:§ 20 odst. 1, § 170 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku § 20 odst. 1. § 175 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 1. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1110/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 995/2025-1664 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 12. 2025 o dovolání, které podal obviněný V. N., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Karviná, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2025, č. j. 20 To 10/2025-1449, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 53 T 10/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále též „soud prvního stupně“ nebo jen „soud“) ze dne 24. 1. 2025, č. j. 53 T 10/2024-1364, byl obviněný V. N. (dále též jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) shledán vinným jednak přípravou zločinu zbavení osobní svobody podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, § 170 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a jednak přípravou zločinu vydírání podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že v přesně nezjištěné době nejméně od měsíce dubna 2023 až do svého zadržení policejním orgánem dne 21. 3. 2024, za účelem zisku finančních prostředků činil kroky směřující k únosu blíže nezjištěné movité osoby žijící ve Středočeském kraji a následnému donucení uneseného k vyplacení výkupného v řádech několika desítek milionů korun, přibližně osmdesáti milionů, které spočívaly zejména ve vytipování vhodné oběti; zjišťování jejích majetkových poměrů a míst, kde se zdržuje; vyhledávání a kontaktování osob, které by se na jeho plánu za úplatu podílely; precizaci samotného plánu, včetně prostředků nezbytných k úspěšnosti jeho realizace a rozdělení úloh mezi zúčastněné osoby. Vědom si svého handicapu v podobě omezené mobility z důvodu svého zdravotního stavu na sebe atrahoval řídící roli a konečné jednání s poškozeným, jehož výsledkem měl být převod jím požadovaných finančních prostředků na bankovní účty předem založenými obžalovaným Z. R. a rozhodnutí o dalším osudu poškozeného, když poté, co obžalovaného Z. R. požádal, aby na pobočkách tuzemských bank založil bankovní účty, na které měl poškozený jím požadovanou finanční hotovost převést, obžalovaný Z. R. dne 21. 4. 2023 na pobočce Air Bank a.s. v Brně, ul. XY XY, založil běžný účet č. XY a vkladový účet č. XY, dne 26. 4. 2023 na pobočce Fio banka, a.s., v XY, ul. XY XY, založil běžný účet č. XY a dne 26. 4. 2023 na pobočce UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., v XY, ul. XY založil další dva běžné účty č. XY a č. XY, smlouvy dokládající jejich založení zaslal obžalovanému V. N. do místa jeho tehdejšího bydliště v penzionu pro seniory XY v ul. XY XY v Liberci a nejméně od 7. března 2024 telefonicky V. N. aktivně nabízel a k žádostem obžalovaného V. N. sděloval kontakty na další v úvahu přicházející a vhodné spolupachatele především z řad kriminálně závadových osob, resp. bývalých spoluvězňů, nebo osob zaměřených na vymáhání pohledávek, či si vzájemně sdělovali, jak s finančními prostředky naloží. Po převodu prostředků poškozeným na zřízené účty měl obžalovaný Z. R. finanční prostředky z účtů vybrat a předat obžalovanému V. N., který by je jako odměnu rozdělil i mezi další osoby, které by na únosu poškozeného participovaly. Obžalovaný V. N. dále v přesně nezjištěné době od podzimu 2023 rovněž při osobních schůzkách nebo prostřednictvím telefonických hovorů požadoval za příslib finanční odměny v řádech několika milionů korun nejméně po T. H., nar. XY, S. Č., nar. XY a V. J., nar. XY, aby se na realizaci jeho plánu sami aktivně podíleli, případně zajistili jiné zkušené osoby, přičemž dne 4. 12. 2023 inicioval schůzku s T. H., která se uskutečnila u liberecké restaurace XY, kde mu nastínil svůj plán, který ze zdravotních důvodů nebyl schopen sám zrealizovat, následně intenzivně naléhal na uskutečnění další schůzky a současně u T. H. poptával spřízněnou osobu. Na další schůzce dne 2. 1. 2024 v liberecké restauraci XY již za přítomnosti S. Č. popsal svůj plán spočívající v únosu movitého developera z Prahy, který sám nebo s manželkou provozuje ranč za XY, kde se měl být již v létě podívat, přičemž po nich žádal, aby se co nejdříve jeli na místo podívat, neboť nebyl sám schopen řídit motorové vozidlo, s tím, že jejich úkolem při činu by mělo být zatarasení příjezdové cesty, zadržení poškozeného, jeho umístění do dodávky a následné předání obžalovanému V. N., který by ho bez ohledu na čas a prostředky donutil k převedení finančních prostředků ve výši několika desítek milionů korun na již založené bankovní účty. Následně měly být finanční prostředky vybrány z bankovních účtů na brněnských pobočkách bank. Na poslední schůzce dne 5. 1. 2024 se S. Č. v centru Liberce pak hovořil nejméně o movitém majiteli nemovitostí a o osobě na Moravě, na kterou má založené bankovní účty, o finančním zisku v řádech desítek milionů korun a o svém zdravotním stavu, kvůli kterému byl nucen do svého plánu zasvětit i další osoby. Když T. H. a S. Č. z obav oddalovali další osobní setkání, vědomi si trestněprávní minulosti obžalovaného, obžalovaný je opakovaně i několikrát denně telefonicky kontaktoval, zejména T. H., po němž mimo jiné požadoval, aby v zastavárně koupil mobilní telefony, hovořil o nutnosti pořídit zbraně s tím, že se sám postará. Poté co T. H. a S. Č. byli dne 27. 2. 2024 zadrženi policejním orgánem v souvislosti s majetkovou trestnou činností, obžalovaný se po marných pokusech o telefonický kontakt s nimi obrátil na V. J., jemuž rovněž sdělil svůj úmysl unést bohatého podnikatele z Prahy nebo jeho manželky, žádal jej o zprostředkování kontaktu na osoby schopné zadržení poškozeného zrealizovat, hovořil s ním o technických prostředcích zvyšujících úspěšnost plánu, slíbil mu odměnu v řádech několika milionů korun a zmínil před ním osobu, která již na Moravě založila bankovní účty, ze kterých měla finanční prostředky po úspěšné realizaci činu vybrat. 2. Za to byl obviněný V. N. odsouzen podle § 170 odst. 3 tr. zákoníku s užitím § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto též o spoluobviněném Z. R., který byl [ad 2) výroku rozsudku] shledán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a naopak byl podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby ve zbývající části, tj. ohledně skutku (popsaného v žalobním návrhu pod bodem 1.) kvalifikovaného obžalobou jako příprava zločinu zbavení osobní svobody podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, § 170 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a příprava zločinu vydírání podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. 3. O odvoláních obviněného V. N. a státního zástupce podaného v neprospěch obviněného Z. R. proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 15. 5. 2025, č. j. 20 To 2025-1449, jímž podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku, kterým byl obviněný Z. R. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby a v rozsahu zrušení věc podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrátil soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odvolání obviněného V. N. zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Nikoly Čutta Vavruškové dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Podle obviněného došlo ze strany soudu k nesprávným skutkovým zjištěním, která jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Podle jeho názoru nebyl skutkový stav zjištěn bez důvodných pochybností a mělo být postupováno