6 Tz 39/2024 – Nejvyšší soud

6 Tz 39/2024- ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 7. 2024 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila a Mgr. Martina Lýska o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. 21 PP 282/2020-112, takto: I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. 21 PP 282/2020-112, byl porušen zákon v ustanovení § 91 odst. 1 tr. zákoníku a v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a to v neprospěch obviněného L. K. II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. 21 PP 282/2020-112, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. 2 T 39/2020-48, byl obviněný L. K. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Daný rozsudek nabyl právní moci dne 31. 3. 2020. 2. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. 4 T 50/2020-66, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, č. j. 8 To 190/2020-83, byl obviněný uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Uvedeného skutku se přitom obviněný dopustil ve zkušební době předchozího odsouzení (viz bod 1. tohoto rozhodnutí), a proto Městský soud v Brně usnesením ze dne 15. 9. 2020, č. j. 2 T 39/2020-82, rozhodl, že obviněný podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku vykoná trest odnětí svobody z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. 2 T 39/2020-48, v trvání 8 měsíců. Pro výkon daného trestu byl obviněný podle § 83 odst. 5 a § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. V návaznosti na žádost obviněného Okresní soud v Břeclavi rozhodl usnesením ze dne 16. 2. 2021, č. j. 21 PP 282/2020-35, že se obviněný podle § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku podmíněně propouští z výkonu trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 4 T 50/2020, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 8 To 190/2020, a z výkonu trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 2 T 39/2020. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku mu stanovil zkušební dobu podmíněného propuštění v trvání 2 let. 4. Následně Nejvyšší soud (na podkladě stížnosti pro porušení zákona ze dne 10. 2. 2021, č. j. MSP-603/2020-ODKA-SPZ/4) rozhodl rozsudkem ze dne 16. 6. 2021, č. j. 3 Tz 6/2021-157, o tom, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 8 To 190/2020, a rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 4 T 50/2020 (viz bod 2. tohoto rozhodnutí), byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nejvyšší soud dále rozhodl, že napadené rozsudky se zrušují v celém rozsahu a současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Městskému soudu v Brně dále přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 5. Z výše uvedeného důvodu Městský soud v Brně znovu rozhodl rozsudkem ze dne 8. 12. 2021, č. j. 4 T 50/2020-217, a to tak, že obviněného uznal vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, za což ho odsoudil podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a 14 dní, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 9. 2022. Následně Městský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. 4 T 50/2020-274, mimo jiné tak, že se obviněnému podle § 92 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 334 odst. 1 tr. ř., do trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2021, č. j. 4 T 50/2020-217, započítává vazba od 2. 4. 2020 od 15:50 hodin do 7. 7. 2020 do 24:00 hodin. Usnesením ze dne 14. 9. 2020, č. j. 4 T 50/2020-271, dále rozhodl tak, že se obviněnému podle § 92 odst. 1, 2 tr. zákoníku, za použití § 334 odst. 1 tr. ř., do trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a 14 dnů, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2021, č. j. 4 T 50/2020-217, započítává vykonaný trest v době od 00:00 hodin dne 8. 7. 2020 do 15:25 hodin dne 16. 2. 2021. Uvedenými zápočty tak byl trest, který byl obviněnému uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2021, č. j. 4 T 50/2020-217, zcela vykonán. 6. V následující době byl obviněný uznán vinným ze spáchání několika dalších trestných činů. Trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 22. 6. 2022, č. j. 1 T 56/2022-78, byl uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, za což mu byl podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. a § 75 odst. 1, 7 tr. zákoníku, uložen trest zákazu pobytu na území města Havlíčkův Brod na dobu 2 let. Trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 10. 2022, č. j. 1 T 98/2022-41, byl obviněný uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř., odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2023, č. j. 4 T 48/2023-62, byl uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, za což byl podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Protože obviněný v průběhu zkušební doby, která mu byla stanovena v souvislosti s podmíněným odložením trestu odnětí svobody trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 10. 2022, č. j. 1 T 98/2022-41, spáchal další trestnou činnost, Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl usnesením ze dne 27. 7. 2023, č. j. 1 T 98/2022-55, podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku tak, že obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců uložený trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 10. 2022, č. j. 1 T 98/2022-41, a pro výkon uvedeného trestu jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. 7. Okresní soud v Břeclavi pak usnesením ze dne 21. 11. 2023, č. j. 21 PP 282/2020-112, pravomocným téhož dne, rozhodl, že obviněný podle § 91 odst. 1 tr. zákoníku vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 4 T 50/2020, a zbytek trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 2 T 39/2020, z jejichž výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. 2. 2021, č. j. 21 PP 282/2020-35, při stanovení zkušební doby v trvání 2 let, neboť se v této zkušební době neosvědčil. 8. Na místě je ještě dodat, že Městský soud v Brně usnesením ze dne 23. 1. 2024, č. j. 2 T 39/2020-117, znovu rozhodl podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku, že obviněný vykoná trest odnětí svobody z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. 2 T 39/2020-48, v trvání 8 měsíců, a pro jeho výkon jej podle § 83 odst. 5 a § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 9. Proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. 21 PP 282/2020-112, podal ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 91 odst. 1 tr. zákoníku a dále v § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. 10. Konkrétně stěžovatel vytkl, že usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. 21 PP 282/2020-112, došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného proto, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 3 Tz 6/2021-157, byl zrušen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 4