7 Tdo 1173/2006 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1173/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g,265b/1a Datum rozhodnutí:4. 10. 2006 Spisová značka:7 Tdo 1173/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.1173.2006.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1173/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 4. října 2006 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného P. K., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. 2 To 830/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 2 T 70/2004, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 9. 5. 2005, sp. zn. 2 T 70/2004, byl obviněný uznán vinným dvěma trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody za použití § 35 odst. 1 tr. zák. v trvání 4 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen také trest zákazu činnosti (řízení motorových vozidel) na dobu 1 roku. Uvedených dvou trestných činů se dopustil tím, že (stručně uvedeno) dne 24. 9. 2004 a dále 26. 11. 2004 řídil osobní motorové vozidlo, ačkoliv mu rozhodnutím Odboru dopravy Městského úřadu v R. p. R. ze dne 26. 1. 2004, pod sp. zn. OD-67/861/2003/PO, byl uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu 14 měsíců, počínaje dnem 23. 8. 2004, kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího orgánu. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. 2 To 830/2005, bylo odvolání obviněného proti rozsudku soudu I. stupně zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání, přičemž formálně uplatnil důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) a g) tr. ř. Existenci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný spatřuje v tom, že ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen. Konkrétně pak namítá, že odvolací soud nebyl náležitě obsazen, když senát nejednal ve stejném složení od počátku a na rozhodnutí se podílel předseda senátu (JUDr. Hendrych), který nebyl náhradním soudcem podle § 197 tr. ř., když předsedou senátu 2 To odvolacího soudu byl JUDr. Hudeček. V podrobnostech pak uvádí jednotlivé protokoly o veřejných zasedáních odvolacího soudu, kde jsou střídavě jako předsedové senátu uvedeni JUDr. Hendrych a JUDr. Hudeček. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení obviněný spatřuje v tom, že soudy ohledně právní moci daného rozhodnutí správního orgánu vycházely z data doručení tohoto rozhodnutí jeho právnímu zástupci. Obviněný ale poukazuje na část ustanovení § 25 odst. 3 zák. č. 71/1967 Sb. o správním řízení, účinného v době činu, podle kterého „má-li však účastník řízení osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu“. Protože správní orgán neučinil ani pokus doručit mu rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje o jeho odvolání (ze dne 19. 8. 2004, sp. zn. KUZL-3107/2004/DOP/Cha), je toho názoru, že toto rozhodnutí, zakládající vzhledem k jeho nerespektování skutkovou podstatu trestného činu podle § 171 tr. zák., v době spáchání skutků nebylo v právní moci, když správní orgány při doručování předmětného rozhodnutí nerespektovaly ustanovení § 24 zák. č. 71/1967 Sb. Obviněný totiž ve smyslu tohoto ustanovení správního řádu pokládá rozhodnutí odvolacího správního orgánu za důležitou písemnost, na základě které má účastník řízení osobně v řízení něco vykonat (zaplatit pokutu, zdržet se řízení motorových vozidel) a proto mělo být doručováno do jeho vlastních rukou. Otázku doručování rozhodnutí a jeho právní moc, že nelze nahradit ani výslechem právní zástupkyně JUDr. J. k okolnostem předání kopie rozhodnutí, a i soud měl pochybnosti o jeho právní moci, když tuto vyslýchal jako svědka. Podle obviněného tak není pravomocné předmětné rozhodnutí správního orgánu, resp. nebylo mu jako účastníkovi řízení relevantním způsobem doručeno, a nemohl proto svým jednáním po formální ani materiální stránce naplnit skutkovou podstatu trestného činu podle § 171 tr. zák. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i předcházející rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 9. 5. 2005, sp. zn. 2 T 70/2004, a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že veřejná zasedání odvolacího soudu byla ve věci obviněného opětovně odročována pro nesplnění podmínek jejich konání. Z přípisu místopředsedy Krajského soudu v Ostravě č. j. Spr. 3296/2006, ze dne 28. 8. 2006, přitom vyplývá, že podle rozvrhu práce tohoto soudu na rok 2005 byli do senátu 2 To na pobočce v Olomouci zařazeni jako předsedové senátu JUDr. Hudeček a JUDr. Bayer a soudci mj. JUDr. Bucheň a JUDr. Malátek. JUDr. Hendrych byl jedním ze zastupujících předsedů senátu a ke změnám ve složení senátu v osobě předsedy došlo z důvodu dočasné nepřítomnosti JUDr. Hudečka a JUDr. Bayera, tj. v souladu s rozvrhem práce soudu. Státní zástupce proto uvedl, že obsazování předsedy senátu 2 To nebylo založeno na svévoli vedení soudu či předsedů senátu, ve věci nerozhodoval soud, který by nebyl náležitě obsazen ve smyslu § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. a námitky obviněného proto nejsou důvodné. Ohledně uplatněného důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce uvedl, že obviněný namítá absenci subjektivní stránky daného trestného činu, protože nebyl srozuměn s tím, že předmětné správní rozhodnutí ukládající mu zákaz řízení motorových vozidel, nabylo ve spojení s rozhodnutím odvolacího orgánu právní moci. Státní zástupce nesouhlasí s námitkou obviněného, že podle § 25 odst. 3 zák. č. 71/1967 Sb. mělo být rozhodnutí správního orgánu doručeno i jemu a nenabylo proto právní moci. V daném případě, že šlo o doručování rozhodnutí ve věci samé, kterým bylo správní řízení ukončeno zamítnutím odvolání, uložené sankce nebyly součástí ukončeného správního řízení, ale naopak jejich realizace nastala až okamžikem právní moci rozhodnutí, kterými byly uloženy. Proto ve smyslu § 52 odst. 1 zák. č. 71/1967 Sb. bylo předmětné rozhodnutí správního orgánu pravomocné dnem 23. 8. 2004. Jednáním obviněného tak byly podle státního zástupce naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. z pohledu objektivní i subjektivní stránky, když jeho zavinění minimálně ve formě nepřímého úmyslu bylo spolehlivě zjištěno. Obviněný neměl žádné opodstatnění domnívat se, že by jeho kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu nebo žaloba u Krajského soudu v Brně odkládaly vykonatelnost pravomocného správního rozhodnutí a byl povinen respektovat zákaz řízení motorových vozidel. Státní zástupce proto navrhl, aby bylo dovolání obviněného odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, a to v neveřejném zasedání. Protože konkrétní námitky obviněného jsou způsobilé založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu v rámci uplatněných důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) a g) tr. ř., Nejvyšší soud se jimi zabýval a zjistil, že dovolání je zjevně neopodstatněné. Podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. Naplnění tohoto důvodu dovolání obviněný spatřuje v tom, že senát 2 To odvolacího soudu nebyl náležitě obsazen, když nejednal ve stejném složení od počátku a na rozhodnutí se podílel soudce (předseda senátu), který nebyl náhradním soudcem. Jak vyplývá z trestního spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 2 T 70/2004, ve věci odvolání obviněného odvolací soud nařídil první veřejné zasedání již 12. 9. 2005, ale pro nepřítomnost obviněného, kterému se nepodařilo doručit vyrozumění o konání veřejného zasedání, bylo veřejné zasedání vzápětí odročeno bez provádění jakýchkoliv úkonů v jeho průběhu. Tak tomu bylo i v následujících šesti případech, a to 5. 10. 2005 – odročeno na žádost obhájce a pro nemoc obviněného, 19. 10. 2005 – odročeno pro nedoručení vyrozumění obviněnému, 14. 11. 2005 odročeno pro nemoc obviněného, 6. 12. 2005 – odročeno pro nemoc obviněného, 2. 2. 2006 – odročeno pro nedoručen