Nejvyšší soud 7 Tdo 144/2026 – Přečin krádeže
Nejvyšší soud · 4. 3. 2026
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 9. 2025.
Předmět: trestní věc – obviněný byl soudy nižších stupňů uznán vinným přečinem krádeže.
O co šlo: Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 7. 2025, sp. zn. 8 T 92/2025, byla obviněná S. K. uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku (ve znění účinném do 30. 12. 2025) a odsouzena k trestu odnětí svobody na deset měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.
Výsledek: Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněné S. K. odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání bylo opožděné.)
Význam: Podání přišlo po lhůtě, soud se jím proto věcně nezabýval – rozhodnutí ukazuje význam dodržení lhůty. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 36 TR (Nutná obhajoba).
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 3. 2026 o dovolání obviněné S. K., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Nové Sedlo, podaném proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 9. 2025, sp. zn. 50 To 241/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 8 T 92/2025 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněné S. K. odmítá.
Odůvodnění
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 7. 2025, sp. zn. 8 T 92/2025, byla obviněná S. K. uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku (ve znění účinném do 30. 12. 2025) a odsouzena k trestu odnětí svobody na deset měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Odvolání obviněné bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 9. 2025, sp. zn. 50 To 241/2025, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněná podala dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni. S odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. a s námitkou, že nebylo respektováno její právo mít po celou dobu řízení obhájce s ohledem na ustanovení § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., se domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání sice je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněnou jako oprávněnou osobou prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak bylo podáno opožděně.
Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno později.
Z obsahu spisu je patrno, že napadené usnesení Krajského soudu v Plzni bylo doručeno obviněné dne 1. 10. 2025 (prostřednictvím provozovatele poštovních služeb) a jejímu obhájci dne 30. 9. 2025 (do jeho datové schránky). Za tohoto stavu konec lhůty k podání dovolání připadl podle § 60 odst. 2 tr. ř. na pondělí 1. 12. 2025. Podání, jehož obsahem bylo dovolání, došlo Okresnímu soudu Plzeň-město dne 2. 12. 2025 tak, že bylo ve 13:35 hodin dodáno do datové schránky soudu, přičemž v témže čase bylo odesláno z datové schránky obhájce. Dovolání tak bylo podáno po uplynutí zákonné lhůty, tedy opožděně.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 3. 2026
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu