7 Tdo 17/2024 — Nejvyšší soud

7 Tdo 17/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 2. 2024 Spisová značka:7 Tdo 17/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.17.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 140 odst. 2 předpisu č. 40/2009 Sb. § 141 předpisu č. 40/2009 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 17/2024-588 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 2. 2024 o dovolání obviněné M. Č. podaném proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 8 To 82/2023, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 2/2023 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné M. Č. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2023, č. j. 3 T 2/2023-456, byla obviněná uznána vinnou zločinem zabití podle § 141 odst. 1 tr. zákoníku, za který jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let za současného vyslovení dohledu nad obviněnou. Dále bylo rozhodnuto o zabrání věci, a to blíže specifikovaného nože. 2. Zločinu zabití se obviněná podle zjištění vyjádřených ve výroku rozsudku dopustila v podstatě tím, že dne 22. 10. 2022 přibližně ve 23:30 h v Praze 8 v ulici XY v bytě ve druhém patře domu v prostoru kuchyně spojené s obývacím pokojem si připravila nůž o celkové délce 27 cm s černou střenkou a čepelí o délce 16,5 cm a šíří 2 cm a umístila si jej za pas legín, nůž však u ní našla svědkyně K. Č., která nůž vyndala zpoza legín a položila na stůl v kuchyni spojené s obývacím pokojem, následně došlo mezi obviněnou a poškozeným J. M., nar. XY, k hádce, jejímž předmětem bylo další společné bydlení poškozeného, K. Č., obviněné a A. D., a pak k potyčce spočívající v tom, že obviněná udeřila poškozeného otevřenou dlaní do obličeje, čímž ho vyprovokovala k tomu, že jí úder vrátil, a když se pak do takto vyhroceného incidentu v úmyslu ochránit obviněnou zapojil i její přítel A. D., využila obviněná situace, kdy se A. D. s poškozeným přetahovali, vzala nůž ze stolu a bodla poškozeného jednou ranou vedenou velkou silou do oblasti pravého nadbřišku v úrovni 7. žebra, a to tak, že nůž zůstal zabodnut v ráně v hloubce 4 cm, a tímto bodnutím došlo k závažným zraněním ve výroku popsaným, na jejichž následky poškozený v průběhu několika minut zemřel. Jeho smrti nebylo možno zabránit žádným způsobem. Přitom obviněná podle výroku rozsudku o poškozeném věděla, že byl v minulosti již dvakrát soudně trestán pro násilnou trestnou činnost, za kterou byl odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 25 T 5/2021, který nabyl právní moci 4. 6. 2021, pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců s podmíněným odkladem na dobu třiceti měsíců, dále rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 5 T 114/2011, který nabyl právní moci 11. 4. 2012, pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb. v souběhu s trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání jednoho roku, dále byl na základě rozhodnutí policejního orgánu ze dne 22. 7. 2022 z uvedeného bytu v ulici XY v Praze 8 vykázán na dobu deseti dnů z důvodu fyzické agrese vůči K. Č., které byl přítomen syn jmenované AAAAA (pseudonym), a rovněž jí bylo známo, že poškozený v blíže nezjištěné době napadl a bodl nožem K. Č., přičemž věc nebyla policií vyšetřována, jelikož ji nikdo nenahlásil. V důsledku vědomosti o těchto skutečnostech měla obviněná podle zjištění nalézacího soudu z poškozeného strach. 3. K odvolání státního zástupce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 8 To 82/2023-523, podle § 258 odst. 1 písm. c) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a nově obviněnou uznal vinnou zločinem vraždy podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku, za který jí uložil trest odnětí svobody v trvání dvanácti let, pro jehož výkon ji zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Odvolání obviněné podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Skutek vymezil odvolací soud ve svém rozhodnutí v zásadě shodně jako soud prvního stupně, pouze vypustil pasáž o tom, že nůž obviněné odebrala svědkyně K. Č., a místo toho uvedl „který u ní viděla svědkyně K. Č., nůž poté zůstal ležet na stole“, a dále vypustil závěrečnou pasáž popisující vědomí obviněné o odsouzeních a vykázání poškozeného. 5. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala obviněná dovolání, kterým je napadla v celém rozsahu a odkázala na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. Namítla, že právní závěry Vrchního soudu v Praze i Městského soudu v Praze porušují její základní lidská práva upravená v čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle obviněné nebylo prokázáno, že skutek označený v obžalobě spáchala ona. Poškozeného mohla bodnout jiná osoba nebo se mohlo jednat o nešťastnou náhodu. S pochybnostmi v tomto smyslu se orgány činné v trestním řízení nevypořádaly, ale spolehly se na to, že se obviněná k jednání přiznala. Z tohoto důvodu došlo k pochybením již na samém počátku prověřování, kdy bylo třeba činit neodkladné a neopakovatelné úkony. Policie věnovala pozornost pouze obviněné, a nikoli A. D. jako dalšímu aktivnímu účastníkovi incidentu. Prověřeny nebyly ani světelné podmínky, za kterých mělo k činu dojít. Samotné bodnutí nožem žádný ze svědků ve skutečnosti neviděl. Uvedl to pouze nezletilý BBBBB (pseudonym), jehož výpověď je však zcela nevěrohodná a vykazuje znaky fantazijního popisu událostí. Ani sama obviněná nedokáže potvrdit, zda skutečně poškozeného bodla. Podle znalce mohl být poškozený bodnut nožem zepředu z různých směrů nebo i zezadu. Obviněná uvedla, že nožem máchala před sebou v obývacím pokoji, pokud by tedy skutečně poškozeného zasáhla, nemohlo k tomu dojít v kuchyni. Podle její výpovědi pak dále pokračoval souboj mezi poškozeným a svědkem A. D. v kuchyni, kde se poškozený následně zhroutil, a svědek jej odtáhl do obývacího pokoje, kde poškozený zemřel. Také svědek A. D. uvedl, že se poškozený zhroutil v kuchyni, odkud jej odtáhl do obývacího pokoje. Podle znaleckého posudku se však poškozený musel zhroutit během několika sekund po bodnutí. Bodnutí tedy zřejmě nastalo v kuchyni, kde se obviněná incidentu neúčastnila. Rekonstrukce činu na místě přitom nebyla provedena. Pochybnost vyvstává podle obviněné i o tom, zda byl poškozený schopen si sám z rány vytáhnout nůž a zda byl schopen pronést větu „ona mne bodla“, jak vypověděl jmenovaný svědek. Pro nadbytečnost nebyl odborně zkoumán ani předmětný nůž např. z toho hlediska, zda na něm nechybí některé otisky prstů. Obviněná dále nesouhlasí ani s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který doplnil dokazování jejím výslechem, z něhož zjistil, že není schopna přesně specifikovat konkrétní odsouzení poškozeného, a to ani co do právních kvalifikací. Obviněná je však právním laikem. Podle ní stačí její vědomí o tom, že se poškozený v minulosti choval násilně, týral svědkyni K. Č., kterou mimo jiné bodl nožem, a její děti. S ohledem na to měla obviněná z poškozeného důvodný strach. Závěrem dovolání navrhla, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil a věc tomuto soudu přikázal k novému projednání a rozhodnutí. 6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněná opět uplatnila argumentaci známou z její dosavadní obhajoby. Provedeným dokazováním však bylo zjištěno, že si připravila nůž, vyprovokovala hádku s poškozeným, fyzicky jej napadla a využila situace, kdy se jí zastal její druh, který se potýkal s poškozeným, a poškozeného bodla velkou silou, čímž mu způsobila smrt. Správně podle státní zástupkyně odvolací soud uvedl, že pokud by se obviněná poškozeného bála, vůbec by jej neprovokovala a nenapadla. K ukončení hádky byla vyzývána poškozeným i svědkyní K. Č. Tyto skutkové závěry jsou podle státní zástupkyně náležitě podepřeny výsledky provedeného dokazování a soud skutek správně zastřešil příslušnými ustanoveními hmotného práva trestního. Závěrem svého vyjádření státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné. 7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno obviněnou jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prost