7 Tdo 735/2025 — Nejvyšší soud

7 Tdo 735/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 9. 2025 Spisová značka:7 Tdo 735/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:7.TDO.735.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvody dovolání Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. h,i) předpisu č. 141/1961 Sb. § 3028 odst. 3 předpisu č. 89/2012 Sb. § 3036 předpisu č. 89/2012 Sb. § 100 odst. 1,2 předpisu č. 40/1964 Sb. § 101 předpisu č. 40/1964 Sb. § 106 odst. 1,2 předpisu č. 40/1964 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 735/2025-3635 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 9. 2025 o dovolání obviněného E. P. podaném proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 2. 2025, sp. zn. 13 To 346/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 23/2023 takto: I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 2. 2025, sp. zn. 13 To 346/2024, a to jednak v části, v níž byla obviněnému uložena povinnost podle § 228 odst. 1 tr. ř. zaplatit na náhradu škody poškozené Kooperativě pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, částku 236 000 Kč, z toho částku 147 000 Kč společně a nerozdílně s již odsouzeným M. P., a se zbytkem nároku byla tato pojišťovna odkázána podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních, jednak v části, v níž zůstal nedotčen výrok o náhradě škody z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ve vztahu k poškozené MAXIMA pojišťovně, a. s., a dále se zrušuje rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 12. 9. 2024, sp. zn. 2 T 23/2023, a to v části, v níž byla obviněnému uložena povinnost podle § 228 odst. 1 tr. ř. zaplatit na náhradu škody poškozené MAXIMA pojišťovně, a. s., částku 21 000 Kč. II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265m odst. 2 tr. ř., § 265 tr. ř. a § 229 odst. 1 tr. ř. se poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO: 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, a MAXIMA pojišťovna, a. s., IČO: 61328464, se sídlem Praha 2 – Vinohrady, Italská 1583/24, odkazují se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odůvodnění: Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 12. 9. 2024, č. j. 2 T 23/2023-3419, byl obviněný E. P. ml. (dále také jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným pod body I a II dvěma přečiny pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, 4 tr. zákoníku a pod bodem III přečinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, 4 tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ukončeným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 210 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu tří let. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku mu byla uložena povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Dále mu byl podle § 210 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb po 1 750 Kč, celkem tedy 700 000 Kč. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného zaplatit na náhradu škody poškozené Generali České pojišťovně, a. s., částku 59 500 Kč, poškozené Kooperativě pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, částku 683 400 Kč, z toho částku 147 000 Kč společně a nerozdílně s již odsouzeným M. P., poškozené ČSOB Pojišťovně, a. s., členu holdingu ČSOB, částku 184 200 Kč a poškozené MAXIMA pojišťovně, a. s., částku 21 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, odkázána se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle zjištění soudu prvního stupně se obviněný E. P. dopustil uvedených přečinů v podstatě tím, že postupně u Generali Pojišťovny, a. s., ČSOB Pojišťovny, a. s., Pojišťovny České spořitelny, a. s., Kooperativy pojišťovny, a. s., a MAXIMA pojišťovny, a. s., v případě jednání pod bodem I v období od 31. 5. 2010 do 4. 5. 2011, pod bodem II v období od 6. 9. 2012 do 7. 9. 2012 a pod bodem III v období od 7. 3. 2014 do 22. 7. 2014 na základě uzavřených pojistných smluv uplatnil nároky na výplatu pojistného plnění za celkem šest fiktivních úrazů, ačkoli v době bezprostředně následující po údajném úrazu se nijak neléčil a chodil do zaměstnání, kde pracoval manuálně, a v některých případech byl rovněž nasazen jako asistent rozhodčího na fotbalová utkání, tedy úmyslně předstíral událost, s níž bylo spojeno právo na plnění z pojistných smluv, a pojišťovnám předložil nepravdivá hlášení o úrazu, k nimž doložil i lékařské zprávy, přičemž vyplacením pojistného plnění vznikla pojišťovnám škoda v případě jednání pod bodem I v celkové výši 691 100 Kč, v případě jednání pod bodem II v celkové výši 110 000 Kč a v případě jednání pod bodem III v celkové výši 147 000 Kč a pokusil se způsobit škodu v celkové výši 110 800 Kč. 3. O odvolání obviněného směřujícím proti všem výrokům rozsudku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích dne 18. 2. 2025 rozsudkem č. j. 13 To 346/2024-3500 tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o nárocích poškozených Generali České pojišťovny, a. s., Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group a ČSOB Pojišťovny, a. s., na náhradu škody. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. v rozsahu zrušení nově rozhodl tak, že obviněnému uložil povinnost podle § 228 odst. 1 tr. ř. zaplatit na náhradu škody poškozené Kooperativě pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, částku 236 000 Kč, z toho částku 147 000 Kč společně a nerozdílně s již odsouzeným M. P., nar. XY, a podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal tuto poškozenou se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozené společnosti Generali Českou pojišťovnu, a. s., a ČSOB Pojišťovnu, a. s., člena holdingu ČSOB, s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále vyslovil, že v ostatních výrocích zůstává napadený rozsudek nezměněn. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích. Odkázal na dovolací důvody § 265b odst. 1 písm. i), h) tr. ř. Namítl nepřiměřenost uloženého peněžitého trestu ve výši 700 000 Kč, který podle něj představuje extrémní disproporci ve vztahu ke konkrétním skutkovým okolnostem případu a porušuje tak ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tj. právo na spravedlivý proces. Soudům vytkl nedostatečné odůvodnění ve vztahu k výroku o trestu, nezohlednění délky řízení, časového odstupu od spáchání posuzovaných skutků a majetkových poměrů obviněného, jakož i rozdílný přístup oproti „vedlejším větvím“ téže trestní kauzy. Dále namítl promlčení nároku na náhradu škody, což opřel o dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Vyjádřil přesvědčení, že nejpozději v roce 2018 měly poškozené pojišťovny vědomost o tom, že škoda byla způsobena, v jaké výši a kdo ji způsobil. To dovodil ze skutečnosti, že to byly právě poškozené, kdo podával trestní oznámení. Pokud své nároky vznesly až v roce 2022, stalo se tak až po marném uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. Odkázal na případ jiného obviněného z téže trestní kauzy, kde Okresní soud v Liberci dospěl k závěru, že poškozená pojišťovna měla vědomost o škodě i osobě škůdce již v roce 2014. Odvolací soud neměl ze spisového materiálu na jisto postaveno, kdy počala běžet promlčecí doba. Poškozená byla v řízení pasivní, rezignovala na průběh celého dokazování. Podle dovolatele nebyly splněny podmínky pro to, aby soud rozhodl v rámci adhezního řízení o přiznání nároku poškozených na náhradu škody; správně měl poškozené s jejich nároky odkázat na občanskoprávní řízení. 5. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil oba rozsudky nižších soudů a všechna na ně navazující rozhodnutí a věc přikázal Okresnímu soudu v Pardubicích k novému projednání a rozhodnutí, případně aby Nejvyšší soud sám ve věci rozhodl rozsudkem. 6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání konstatoval, že námitky stran zákonnosti výroku o uložení p