7 Tdo 865/2020 — Nejvyšší soud

7 Tdo 865/2020 citace  Právní věta:Sledování, Důkaz, Provádění důkazů, Právo na spravedlivé soudní řízení § 158d odst. 2, 3 a 10 tr. ř., čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod I. Ustanovení § 158d odst. 3 tr. ř. neupravuje zvláštní, speciální institut v podobě sledování uskutečněného na základě předchozího povolení soudce, ale pouze klade náročnější podmínky na povolovací proces sledování, při kterém mají být pořizovány záznamy ve smyslu § 158d odst. 2 tr. ř. v případech, kdy má být sledováním zasaženo do vyjmenovaných základních lidských práv a svobod (přičemž může jít o práva či svobody i jiné než sledované osoby). Účelem ustanovení § 158d odst. 10 tr. ř. není nic jiného než s odkazem na ustanovení § 158d odst. 2 tr. ř. zdůraznit, že v jiné věci lze použít za předpokladů zde uvedených jako důkazní prostředek záznam pořízený při sledování a připojený protokol. Záznamy o sledování osob a věcí uvedené v § 158d odst. 2 tr. ř. a připojené protokoly tedy lze použít jako důkazní prostředky i v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo povoleno sledování, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno (§ 158d odst. 10 tr. ř.). To platí jak v případech, kdy bylo sledování povoleno státním zástupcem (§ 158d odst. 2 tr. ř.), tak i tehdy, kdy bylo sledování povoleno soudcem (§ 158d odst. 3 tr. ř.). V případech sledování povoleného soudcem, při němž se zasahuje do nedotknutelnosti obydlí nebo jiných práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř., je však třeba přípustnost takového důkazního prostředku v jiné věci posuzovat s ohledem na zásadu proporcionality a s respektem k právu na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Přitom je nutno zejména přihlédnout k intenzitě zásahu do práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř. a k závažnosti trestného činu, o němž se vede řízení v jiné trestní věci. Právnická osoba, Zmocněnec, Opatrovník § 34 odst. 2, 4 a 5 t. o. p. o. II. Je-li jediná fyzická osoba, která je jinak oprávněna činit úkony za právnickou osobu v trestním řízení (§ 34 odst. 1 t. o. p. o.), vyloučena podle § 34 odst. 4 věty první t. o. p. o. z provádění těchto úkonů proto, že je ve stejné trestní věci obviněna, toto vyloučení se nevztahuje na volbu zmocněnce k vykonávání úkonů za právnickou osobu v trestním řízení podle § 34 odst. 2 t. o. p. o., jestliže zde není konkrétní riziko, že by taková volba byla učiněna proto, aby poškodila právnickou osobu či aby se na její úkor fyzická osoba zvýhodnila v trestním řízení. Institut opatrovníka právnické osoby v trestním řízení podle § 34 odst. 5 t. o. p. o. je subsidiární povahy a měl by být využíván jen jako krajní prostředek, neboť vždy představuje zásah do práva právnické osoby na obhajobu v trestním řízení a ten musí být proporcionální vzhledem k účelu, který sleduje. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:1. 9. 2020 Spisová značka:7 Tdo 865/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.865.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důkaz Opatrovník Právnická osoba Právo na spravedlivé soudní řízení Provádění důkazů Sledování Zmocněnec Dotčené předpisy:§ 158d odst. 2 tr. ř. § 158d odst. 3 tr. ř. § 158d odst. 10 tr. ř. čl. 7 předpisu č. 23/1991Sb. čl. 10 předpisu č. 23/1991Sb. § 34 odst. 2 předpisu č. 418/2011Sb. § 34 odst. 4 předpisu č. 418/2011Sb. § 34 odst. 5 předpisu č. 418/2011Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:8. 10. 2020 Publikováno ve sbírce pod číslem:1A / 2021 Anotace:Rozsudkem soudu I. stupně byli obvinění uznáni vinnými zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku Proti rozsudku soudu I. stupně podali obvinění a státní zástupkyně odvolání, o nichž odvolací soud rozhodl tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. ve vztahu k některým obviněným částečně zrušil a nově rozhodl o trestech a způsobu jejich výkonu. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda lze záznamy o sledování osob a věcí uvedené v § 158d odst. 2 tr. ř. a připojené protokoly použít jako důkazní prostředky i v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo povoleno sledování a otázkou vyloučení fyzické osoby, která je jinak oprávněna činit úkony za právnickou osobu v trestním řízení z provádění těchto úkonů proto, že je ve stejné trestní věci obviněna. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 865/2020-2408 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 1. 9. 2020 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného M. G., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 4 To 253/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 32 T 80/2019 takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 4 To 253/2020. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích (nalézací soud, soud prvního stupně) ze dne 20. 2. 2020, č. j. 32 T 80/2019-2346, byl obviněný M. G. v bodě 1 uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku (oběma ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku), v bodě 2 přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku) a v bodě 3 přečiny zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy mu byl uložen úhrnný peněžitý trest ve výměře sto denních sazeb po 1 000 Kč, tedy celkem 100 000 Kč. Současně mu bylo povoleno hradit peněžitý trest v měsíčních splátkách po 4 000 Kč. Pro případ nevykonání peněžitého trestu ve stanovené lhůtě byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Poškozený M. R. byl s nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Trestné činnosti se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný tím, že 1) dne 14. 4. 2018, nejméně od 15:03 do 18:11 hodin, v kanceláři v areálu K. ř. p. J. k. v XY jako příslušník Policie České republiky v době výkonu služby v rámci trestního řízení při postupu dle § 158 odst. 3 tr. ř. při objasňování a prověřování trestné činnosti podezřelého M. R., nar. XY, ve vzájemné součinnosti s příslušníkem Policie České republiky V. L., nar. XY, se záměrem vynutit si doznání M. R., zadrženého jako podezřelého dle § 76 odst. 1 tr. ř. a opatřit tak důkazní materiál k zahájení trestního stíhání i pro trestnou činnost, ze které nebyl M. R. usvědčován jinými důkazy, v průběhu jeho výslechu, poté, co M. R. opakovaně popřel spáchání části trestné činnosti, z níž byl podezříván, a V. L. tomuto vyhrožoval slovy „nezkoušej na mě tyhlety kecy, že ne, nebo vyhrabu od ledna všechno, co je tady stejným způsobem a dostaneš tam všechno“, s tím, že pokud chce jít domů, má se podle toho chovat, „tohle tady vůbec nezkoušej, nebo rovnou pudeš“, „v případě že to neřekneš, tak tě nepustíme“, „radim ti dobře, vole, neblbni“, „máš tady poslední šanci, já ti říkám, že tě pustíme, jestli ne, tak tě nechám zavřít“, „nech toho, normálně do píči mluv!“, dále „ale tady jsi měl i třetí odstavec, ty vole, za co? Ty se chceš u nás dostat, vole, na takovou mrdu?“, a na negativní odpověď poškozeného uvedl „No tak neblbni, nebo ti to tam šlehneme“, čímž vyjádřil, že pokud se poškozený nedozná, bude mu kladeno za vinu i spáchání jednání, ze kterých podezřelým není, čímž dojde ke zpřísnění právní kvalifikace u trestného činu krádeže, a dále jestli chce, tak nechají napsat do sdělovačky, že je nebezpečným pachatelem, takže má s nimi raději spolupracovat, což je pro něj jediná šance, neboť pokud mu potom někde vyleze na stopy, tak ho zastřelí, přičemž M. G., vědom si tohoto nátlaku V. L. na poškozeného M. R., v úmyslu v tomto pokračovat, na jmenovaného dále naléhal slovy „upozorňuju tě na jednu věc, jestli se budem s tebou crcat ještě zejtra, tak to už ale nepudeš domu“, čímž poškozenému, stejně jako krátce předtím V.