7 Tdo 88/2024 — Nejvyšší soud

7 Tdo 88/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 4. 2024 Spisová značka:7 Tdo 88/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.88.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Zneužití pravomoci úřední osoby Dotčené předpisy:§ 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:18. 6. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 06.06.2024IV.ÚS 1599/24 Milan Hulmák odmítnuto pro nepřípustnost6. 2. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 88/2024-975 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 4. 2024 o dovolání obviněné M. B. podaném proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2023, sp. zn. 6 To 273/2022, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 T 43/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné M. B. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 5. 2022, č. j. 1 T 43/2021-763, byla obviněná M. B. uznána vinnou pod bodem 1) přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a pod bodem 2) přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto přečiny byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku jí byla jako podmínka osvědčení ve zkušební době uložena povinnost uhradit způsobenou škodu. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v uzavírání smluv, na jejichž základě dochází k plnění z majetku obce a veškerých činností spojených s nakládáním majetku obce, včetně finančních prostředků na dobu třiceti šesti měsíců. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu obviněné Danuše Němcové. Dále bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. 2. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 9. 2023, č. j. 6 To 273/2022-913, zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněných M. B. a Danuše Němcové napadený rozsudek v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněná M. B. byla uznána vinnou pod bodem 1) přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a pod bodem 2) přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto přečiny byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku jí byla jako podmínka osvědčení ve zkušební době uložena povinnost podle svých sil uhradit způsobenou škodu. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v uzavírání smluv, na jejichž základě dochází k plnění z majetku obce a veškerých činností spojených s nakládáním majetku obce, včetně finančních prostředků na dobu tří let. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu obviněné Danuše Němcové. Dále bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. 3. Uvedených přečinů se podle zjištění soudů obviněná dopustila v podstatě tím, že jako starostka obce XY, okr. XY, s vědomím, že podle § 103 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce, a podle § 83 odst. 1 tohoto zákona je povinna hájit zájmy občanů obce, a podle směrnice obce k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, vycházejíce ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je povinna při zadávání zakázky malého rozsahu v rozmezí 50 000 Kč do 200 000 Kč (vše bez DPH) zakázku projednat a spolupodepsat s místostarostou a pořídit o projednání stručný zápis, toto neučinila, a v úmyslu opatřit neoprávněně finanční prostředky obviněné Danuši Němcové, jednatelce společnosti AGROKRAS, s. r. o., která nechala vystavit faktury, ze kterých měla finanční prospěch, a takto si počínaly: 1) v období od 5. 6. 2017 do 18. 9. 2017, kdy obviněná M. B., nechala společnosti AGROKRAS, s. r. o., proplatit faktury vystavené obviněnou Danuší Němcovou, - č. 2017FV030 ze dne 5. 6. 2017 za mulčování (29 hodin) ve výši 18 850 Kč + DPH 3 958,50 Kč, - č. 2017FV040 ze dne 4. 7. 2017 za mulčování (58 hodin) ve výši 49 300 Kč + DPH 10 353 Kč, - č. 2017FV043 ze dne 7. 8. 2017 za kosení trávy (65 hodin) ve výši 55 250 Kč + DPH 11 602,50 Kč, - č. 2017FV049 ze dne 4. 9. 2017 za mulčování (97 hodin) ve výši 82 450 Kč + DPH 17 314,50 Kč, - č. 2017FV056 ze dne 18. 9. 2017 za mulčování (61 hodin) ve výši 51 850 Kč + DPH 10 888,50 Kč, přičemž tyto práce společností AGROKRAS, s. r. o., nebyly provedeny v uvedeném rozsahu, o čemž obviněná M. B. věděla, neboť mulčování a kosení v obci v dostatečném rozsahu zajišťovala firma SLUŽBY OBCE XY, s. r. o., a kosení Správa silnic Moravskoslezského kraje, čímž způsobily obci XY v roce 2017 škodu ve výši 311 817 Kč, 2) v období od 29. 5. 2018 do 16. 7. 2018, kdy obviněná M. B., nechala společnosti AGROKRAS, s. r. o., proplatit faktury vystavené obviněnou Danuší Němcovou, - č. 18FV027 ze dne 29. 5. 2018 za mulčování (51 hodin) ve výši 43 350 Kč + DPH 9 103,50 Kč, - č. 18FV035 ze dne 16. 7. 2018 za kosení (41 hodin) ve výši 34 850 Kč + DPH 7 318,50 Kč, přičemž tyto práce společností AGROKRAS, s. r. o., nebyly provedeny v uvedeném rozsahu, o čemž obviněná M. B. věděla, neboť mulčování a kosení v obci v dostatečném rozsahu zajišťovala firma SLUŽBY OBCE XY, s. r. o., a Správa silnic Moravskoslezského kraje, čímž způsobily obci XY v roce 2018 škodu ve výši 94 622 Kč. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, a o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Předně argumentovala tím, že nalézací soud dospěl k závěru, že byly vystavovány fiktivní faktury společnosti AGROKRAS, s. r. o., na práce, které nebyly provedeny, ačkoli 12 svědků dosvědčilo, že vidělo techniku této společnosti zeleň udržovat a zaměstnanci společnosti AGROKRAS, s. r. o., vypověděli, že osobně údržbu zeleně a další práce objednané obviněnou realizovali. Odvolací soud pak uzavřel, že tato společnost skutečně práce prováděla, nicméně ne ve fakturovaném rozsahu. Přesto konstatoval, že veškeré vystavené faktury byly fiktivní a rozsahem toho, co bylo či nebylo provedeno, se již nezabýval a k tíži obou obviněných jim uložil nahradit škodu v plném rozsahu. Rozsudek odvolacího soudu tak označila za vnitřně rozporný. Konečně oba soudy konstatovaly, že obviněná mohla podle interní směrnice zadávat samostatně zakázky do 50 000 Kč, nicméně ve všech případech šlo o opakující se činnosti a jednorázové zakázky, které nikdy nepřekročily uvedenou částku (i faktury vystavené na měsíční bázi byly souhrnem dílčích objednávek v daném měsíci). Soudy se pak nezabývaly svědeckými výpověďmi zastupitelů, kteří konstatovali, že dovolatelka dopředně práce se zastupitelstvem projednávala, jakož ani svědeckou výpovědí místostarosty obce, že veškeré objednávané práce dopředně schvaloval, byť o tom není písemný zápis. Odsouzení obviněné je tak v rozporu se základními trestněprávními zásadami (např. in dubio pro reo či subsidiaritou trestního řízení). Soud navíc podle jejího přesvědčení postupoval v rozporu s povinností nehodnotit důkazy selektivně, ale v jejich vzájemné souvislosti. 6. Obviněná vznesla výhrady vůči skutkovým zjištěním, neboť soudy zcela deformovaly význam a obsah jednotlivých provedených důkazů. Byly pak ignorovány obviněnými navržené důkazy, které byly provedeny pouze formálně, ale nebyly z nich vyvozeny relevantní skutková zjištění, ačkoli vinu obviněných vyvracejí. Odsouzení je pak postaveno především na svědecké výpovědi spekulativního charakteru, která byla vyvrácena výpovědí 12 dalších sv