7 Tz 56/2022 — Nejvyšší soud

7 Tz 56/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 5. 2022 Spisová značka:7 Tz 56/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:7.TZ.56.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Krádež Řízení o odvolání Dotčené předpisy:§ 205 odst. 4 písm. b) předpisu č. 40/2009 Sb. § 254 odst. 1, 2 předpisu č. 141/1961 Sb. § 256 předpisu č. 141/1961 Sb. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:10. 8. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tz 56/2022-995 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 25. 5. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph. D., stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněných 1. N. G., nar. XY v XY, bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, a 2. O. S., nar. XY v XY, bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 12 To 188/2020, a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 1 T 56/2020 a rozhodl takto: I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 12 To 188/2020, a v řízení mu předcházejícím byl porušen zákon v ustanovení § 256 tr. ř. a v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného N. G. a v ustanovení § 254 odst. 1, 2 tr. ř. a v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného O. S. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se tento rozsudek Krajského soudu v Praze v celém rozsahu a rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 1 T 56/2020, v odsuzující části týkající se obviněných N. G. a O. S. zrušují. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména též rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 9. 2021, sp. zn. 1 T 53/2021. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu Praha-západ přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Podle § 275 odst. 3 tr. ř. se obvinění N. G. a O. S. neberou do vazby. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 1 T 56/2020, byli obvinění N. G. a O. S. jako spolupachatelé podle § 23 tr. zákoníku uznáni vinnými zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a byl jim uložen každému podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na 12 měsíců s tím, že oba byli pro jeho výkon zařazeni do věznice s ostrahou. V návaznosti na výrok o vině byla podle § 228 odst. 1 tr. ř. oběma obviněným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit poškozenému M. Š. částku 50 Kč a podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený M. Š. se zbytkem nároku na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Části obžaloby byli obvinění N. G. a O. S. podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěni. Zprošťujícím výrokem podle § 226 písm. c) tr. ř. bylo rozhodnuto také ohledně obviněného J. K. Na zprošťující výrok navazoval výrok o náhradě škody podle § 229 odst. 3 tr. ř. 2. Jako zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku posoudil Okresní soud Praha-západ skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obvinění N. G. a O. S. po předchozí vzájemné domluvě společně dne 27. 3. 2020 v době od 22:38 hodin do 22:45 hodin v Horoměřicích, ul. XY, okres Praha-západ, nejprve páčili zámek vrat na pozemek rodinného domu, poté obviněný O. S. hlídal u vrat, obviněný N. G. přelezl kovové oplocení o výšce 180 cm, vnikl na pozemek domu, odcizil jízdní kolo značky Bulls v hodnotě 3 000 Kč, které přes oplocení podal obviněnému O. S., a po prohlédnutí kolo opřeli o oplocení, zanechali je na místě a odešli, čímž způsobili poškozenému M. Š. škodu odcizením ve výši 3 000 Kč a poškozením ve výši 50 Kč. Podle výroku o vině se uvedeného jednání dopustili poté, co byli odsouzeni (v trestních věcech ve výroku specifikovaných) pro přečiny krádeže k nepodmíněným trestům odnětí svobody, které vykonali – obviněný N. G. dne 27. 11. 2019 a obviněný O. S. dne 17. 6. 2018. V tzv. skutkové větě výroku rozsudku okresní soud opomenul zmínit, že obvinění se uvedeného jednání dopustili v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s pandemií koronaviru jakožto události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, ačkoli z této skutečnosti při právní kvalifikaci vycházel. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněný N. G. proti odsuzujícímu výroku o vině a dalším výrokům jeho se týkající odsuzující části rozsudku a státní zástupkyně v neprospěch obviněných N. G. a O. S. proti výrokům o jim uložených trestech. S ohledem na právní kvalifikaci podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, které odpovídá zákonná sazba trestu odnětí svobody od dvou do osmi let, s přihlédnutím k závažnosti jednání obviněných, kterého se dopustili v době vyhlášeného nouzového stavu, považovala uložené tresty za nepřiměřeně mírné. O odvoláních bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 12 To 188/2020. Z podnětu odvolání státní zástupkyně byl rozsudek Okresního soudu Praha-západ podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušen ohledně obviněných N. G. a O. S. ve výrocích o trestech a podle § 259 odst. 3 tr. ř. byli nově odsouzeni podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnným nepodmíněným trestům odnětí svobody – obviněný N. G. na 32 měsíců a obviněný O. S. na 24 měsíců, přičemž oba byli pro výkon trestu zařazeni do věznice s ostrahou. Odvolání obviněného N. G. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Krajský soud se ztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně pokud jde o odůvodnění aplikace kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a uzavřel, že odsuzující výrok o vině mohl jako celek obstát. 4. Výrok o trestu, který byl uložen obviněnému N. G., byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 9. 2021, sp. zn. 1 T 53/2021, jímž byl obviněný na podkladě soudem schválené dohody o vině a trestu, uzavřené mezi státním zástupcem a obviněným, odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody na 3 léta a 3 měsíce se zařazením do věznice s ostrahou a k trestu zákazu pobytu na území hlavního města Prahy na 18 měsíců, a to za trestné činy, jimiž byl uznán vinným tímto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, a za trestné činy, jimiž byl uznán vinným ve věci Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 1 T 56/2020. 5. Ministr spravedlnosti podal dne 8. 4. 2022 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněných N. G. a O. S. stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 12 To 188/2020, a proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 1 T 56/2020. Namítl, že skutek, jímž byli obvinění uznáni vinnými, byl nesprávně posouzen jako zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Poukázal na to, že ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo aplikováno jen z toho důvodu, že skutek byl spáchán v době nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu. Uvedl, že mezi jednáním obviněných a výskytem koronaviru jako události, která jinak vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, chybí jakákoli věcná souvislost. Z toho i s poukazem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, vyvodil, že k použití ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku nebylo důvodu a že skutek měl být správně posouzen jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v ustanoveních § 254 odst. 1 tr. ř., § 256 tr. ř. v neprospěch obviněného N. G. rozsudkem Krajského soudu v Praze a v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněných N. G. a O. S. rozsudkem Krajského soudu v Praze a předcházejícím rozsudkem Okresního soudu Praha-západ, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. v celém rozsahu zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze a rozsudek Okre