8 Tdo 126/2026 — Nejvyšší soud

8 Tdo 126/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 2. 2026 Spisová značka:8 Tdo 126/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:8.TDO.126.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Výtržnictví Vydírání Trest Dotčené předpisy:§ 358 odst. 1 tr. zákoníku § 175 odst. 1, 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:20. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 126/2026-152 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 2. 2026 o dovolání obviněného L. N., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. 10. 2025, č. j. 13 To 263/2025-133, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 13 T 53/2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: 1. Obviněný L. N. (dále zpravidla jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) byl rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 8. 7. 2025, č. j. 13 T 53/2025-102, uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy (jednání popsané ve výrokové části citovaného rozsudku) byl podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dva) roky, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dva) roky. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 48 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku mu byla dále uložena přiměřená povinnost, a to podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest propadnutí věci, a to samonabíjecí pistole značky Taurus GX 4 1GA80586, ráže 9 mm Luger, černé barvy, 11 ranného zásobníku, černé barvy, prázdného, a osmi kusů nábojnic, ráže 9 mm Luger. 2. Proti shora uvedenému rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě podal obviněný odvolání, z jehož podnětu Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 7. 10. 2025, č. j. 13 To 263/2025-133, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o uložené povinnosti podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn. I. Dovolání a vyjádření k němu 3. Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. 10. 2025, č. j. 13 To 263/2025-133, dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. i). m), n) tr. ř. V tomto mimořádném opravném prostředku poukázal na to, že od počátku trestního řízení prohlašoval vinu a měl zájem o dohodu se státním zástupcem. V této souvislosti tak uvedl, že s ohledem na intenzitu jednání, osobu pachatele, okolnosti případu a skutečnost, že se jednalo o ojedinělý exces v jeho životě je společenská škodlivost jeho jednání nižší. Obviněný má také za to, že byly nepochybně splněny podmínky § 178a tr. ř. a podmínky pro užití § 58 tr. zákoníku, což nebylo odvolacím soudem reflektováno. Poukázal také na to, že v době řízení existovaly již pokyny k tomu, aby byly v maximální možné míře využívány peněžité tresty, přičemž uvedl, že právě peněžitý trest by byl pro něj i pro stát výhodnější, a to s ohledem na jeho životní situaci a možnosti vrátit se do normálního života. Vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. 4. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který po stručném shrnutí dosavadního průběhu trestního řízení a obsahu dovolání poukázal na teoretická a judikatorní východiska stran přípustnosti dovolání, přezkumu rozhodnutí Nejvyšším soudem a dovolacích důvodů. Státní zástupce tak má za to, že obviněným přednesené výhrady proti výroku o trestu nelze pod jím uplatněný ani žádný jiný dovolací důvod podřadit. V této souvislosti také uvedl, že tresty uložené obviněnému nejsou extrémně přísné, zjevně nespravedlivé a zasahující ve svém důsledku do základních práv a svobod obviněného. Tresty uložené obviněnému byly oběma soudy odůvodněny řádně, s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem. Byla zohledněna osoba obviněného, jeho bezúhonnost, prohlášení viny, ale také vysoká závažnost činu daná především jeho spácháním, jakož i okolnost ukládání trestu za více trestných činů, přičemž odvolací soud také přiléhavě zdůvodnil, proč neukládal a nemohl uložit peněžitý trest. Státní zástupce má také za to, že aplikace § 58 tr. zákoníku je fakultativním postupem soudu, který není povinen využít, a ani státní zástupce v dané věci, v okolnostech činu a v osobě obviněného a jeho poměrech žádnou specifickou a výjimečnou okolnost, která by odůvodňovala potřebu postupu podle § 58 tr. zákoníku, neshledává. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, přičemž současně vyjádřil souhlas s tím, aby bylo o dovolání rozhodováno ve smyslu § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání. II. Přípustnost dovolání 5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. 6. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 7. Podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. 8. Nejvyšší soud k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. uvádí, že tento dovolací důvod v sobě zahrnuje dvě alternativy. První z nich je dána, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v § 253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle § 254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle § 256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle § 254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným. 9. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. n) tr. ř. lze uvést, že tento nabude účinnosti až od 1. 1. 2027 na základě novely trestního řádu provedené zákonem č. 270/2025 Sb., přičemž obsahově bude odpovídat dosavadnímu dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., který obviněný taktéž uplatnil. Nejvyššímu soudu tak není zřejmé, a to ani z obsahu dovolání, proč byl dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. n) tr. ř. obviněným uplatněn. 10. Nejvyšší soud musí rovněž zdůraznit, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a z