8 Tdo 1292/2016 – Nejvyšší soud

8 Tdo 1292/2016-64ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 16. 11. 2016 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Jana Bláhy a JUDr. Věry Kůrkové o dovoláních obviněné Mgr. V. P. a nejvyššího státního zástupce v neprospěch obviněné, podaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 55 To 50/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 T 32/2015, takto: I. Dovolání obviněné Mgr. V. P. se podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. o d m í t á . II. Z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce se podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky § 265p odst. 1 tr. ř. z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 55 To 50/2016, ve výroku o úrocích z prodlení a o odkázání poškozené se zbytkem nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Současně se podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušují všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se v rozsahu tohoto zrušení znovu rozhoduje tak, že obviněná Mgr. V. P. je podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinna zaplatit poškozené Ing. L. K., zastoupené zmocněncem JUDr. Karlem Vítkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Dobrovského č. p. 25, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1.123.000 Kč od 10. 8. 2011 do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 70.000 Kč od 16. 4. 2011 do zaplacení. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. se poškozená Ing. L. K. se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. Odůvodnění: A. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 1. 2016, sp. zn. 5 T 32/2015, byla obviněná V. P. uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b), d) tr. zákoníku a byla odsouzena podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let a šesti měsíců za současného vyslovení dohledu nad obviněnou. Podle § 85 odst. 2 tr zákoníku byla obviněné uložena povinnost, aby ve zkušební lhůtě podmíněného odsouzení podle svých sil uhradila škodu, kterou trestným činem způsobila. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody tak, že obviněné byla podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozené Ing. L. K. částku 1.193.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně, a to - z částky 50.000 Kč od 1. 1. 2011 do 4. 7. 2011, - z částky 50.000 Kč od 26. 2. 2011 do 4. 7. 2011, - z částky 50.000 Kč od 26. 2. 2011 do 12. 8. 2011, - z částky 50.000 Kč od 10. 3. 2011 do 12. 8. 2011, - z částky 30.000 Kč od 10. 3. 2011 do 29. 8. 2011, - z částky 20.000 Kč od 10. 3. 2011 do 17. 10. 2011, - z částky 100.000 Kč od 26. 3. 2011 do 17. 10. 2011, - z částky 100.000 Kč od 5. 5. 2011 do 17. 10. 2011, - z částky 80.000 Kč od 5. 5. 2011 do 17. 10. 2011, - z částky 20.000 Kč od 5. 5. 2011 do 30. 11. 2011, - z částky 80.000 Kč od 19. 5. 2011 do 30. 11. 2011, - z částky 20.000 Kč od 19. 5. 2011 do zaplacení, - z částky 100.000 Kč od 24. 5. 2011 do zaplacení, - z částky 100.000 Kč od 27. 5. 2011 do zaplacení, - z částky 100.000 Kč od 7. 6. 2011 do zaplacení, - z částky 100.000 Kč od 11. 6. 2011 do zaplacení, - z částky 100.000 Kč od 23. 6. 2011 do zaplacení, - z částky 100.000 Kč od 1. 7. 2011 do zaplacení, - z částky 104.000 Kč od 20. 7. 2011 do zaplacení, - z částky 96.000 Kč od 20. 7. 2011 do zaplacení, - z částky 203.000 Kč od 9. 8. 2011 do zaplacení, - a dále s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 70.000 Kč od 25. 1. 2011 do zaplacení. 2. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 55 To 50/2016, z podnětu odvolání podaného obviněnou zrušil podle § 258 odst. 1, písm. b), c), f) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. obviněnou uznal vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b), d) tr. zákoníku a skutek nově vymezil tak, že poté, co jako advokátka zapsaná v seznamu České advokátní komory pod č. 10832, převzala na základě plné moci ze dne 9. 9. 2010 právní zastoupení poškozené Ing. L. K. k vymáhání pohledávky od dlužníka poškozené obchodní společnosti Genoservis – výživa, a. s., se sídlem Grygov, Komenského č. p. 367 (dále „společnost Genoservis“), byla takto mimo jiné oprávněna přijímat plnění od jmenovaného dlužníka v období od 30. 12. 2010 do 5. 8. 2011 na základě své výzvy učiněné k uhrazení předmětné pohledávky na svůj podnikatelský účet vedený u UniCredit Bank, a. s., zaslané celkem v osmnácti splátkách a připsaných na tento účet v době od 31. 12. 2010 do 8. 8. 2011 v celkové částce 1.753.000 Kč náležející poškozené, a dále dne 25. 1. 2011 si nechala na svůj účet vedený u Československé obchodní banky, a. s., zaslat od poškozené částku ve výši 70.000 Kč, která jí byla připsána na tento účet dne 26. 1. 2011, určenou na úhradu soudního poplatku ve věci vymáhání dluhu po společnosti Genoservis, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 20 C 1/2011, který však byl rozhodnutím soudu ze dne 13. 4. 2011, jí oznámeným následující den, prominut, o čemž poškozenou ani jí zmocněného zetě Mgr. M. K. řádně neinformovala, tyto finanční prostředky na různých místech, a to i v O., postupně svévolně vybrala z obou účtů, avšak s výjimkou tří vkladů v hotovosti na účet příbuzného poškozené Mgr. M. K. vložených dne 4. 7. 2011 ve výši 100.000 Kč, dne 12. 8. 2011 ve výši 100.000 Kč a dne 29. 8. 2011 ve výši 30.000 Kč, vybrané finanční prostředky náležející poškozené této nepředala ani nevyúčtovala, ale ponechala si je pro svou potřebu, čímž způsobila poškozené Ing. L. K. škodu 1.593.000 Kč, následně, na základě opakovaných urgencí poškozené, prostřednictvím svých rodičů uhradila ve dnech 17. 10. 2011 a 30. 11. 2011 celkem částku 400.000 Kč, přičemž zbývající celkovou dlužnou částku finančních prostředků 1.193.000 Kč do současné doby poškozené nepředala ani nevyúčtovala, a jednala tak v rozporu s ustanovením § 16 odst. 1, 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále „zák. č. 85/1996 Sb.“), podle kterého je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny a dále při výkonu advokacie jednat čestně a svědomitě, využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. 3. Za tento zločin obviněnou odsoudil podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let a šesti měsíců za současného vyslovení dohledu nad obviněnou. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku obviněné uložil povinnost, aby ve zkušební lhůtě podmíněného odsouzení s dohledem podle svých sil uhradila škodu, kterou trestným činem způsobila. 4. Odvolací soud obviněné rovněž uložil povinnost, aby podle § 228 odst. 1 tr. ř. zaplatila na náhradě škody poškozené Ing. L. K. částku 1.123.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 10. 8. 2011 do 28. 6. 2012, ve výši 7,50 % od 29. 6. 2012 do 30. 9. 2012, ve výši 7,25 % od 1. 10. 2012 do 1. 11. 2012 a ve výši 7,05 % od 2. 11. 2012 do zaplacení, a dále částku ve výši 70.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 16. 4. 2011 do 28. 6. 2012, ve výši 7,50 % od 29. 6. 2012 do 30. 9. 2012, ve výši 7,25 % od 1. 10. 2012 do 1. 11. 2012 a ve výši 7,05 % od 2. 11. 2012 do zaplacení. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozenou se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. B. Dovolání obviněné a nejvyššího státního zástupce a reakce na ně 5. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali dovolání jednak obviněná V. P. prostřednictvím obhájce proti všem výrokům rozsudku odvolacího soudu, a jednak nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nároku poškozené Ing. L. K. na náhradu škody. Oba dovolatelelé tak učinili podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněná navíc i na základě důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. 6. Obviněná namítala nesprávné právní posouzení věci, protože napadený rozsudek neodpovídá tomu, že u zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b), d) tr. zákoníku je na základě svěření nejprve pachatel oprávněným držitelem věci, avšak od určitého okamžiku se oprávněná držba změní v nezákonné přisvojení si cizí věci. Právě pro určení tohoto okamžiku je podstatný přesný popis skutku ve skutkové větě výroku o vině, aby rozsudek bylo možno považovat za odpovídající ustanovení § 120 odst. 3 tr. ř., podle kterého výrok mimo jiné musí obsahovat přesné uvedení času a způsobu spáchání trestného