8 Tdo 1333/2009 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1333/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 11. 2009 Spisová značka:8 Tdo 1333/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.1333.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1333/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. listopadu 2009 o dovolání obviněného J. Š., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 50 To 380/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 2 T 34/2000, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 6. 2009, sp. zn. 2 T 34/2000, bylo podle § 64 odst. 1 tr. zák. rozhodnuto, že obviněný J. Š. vykoná zbytek trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který mu byl uložen na dobu šesti let rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích, sp. zn. 2 T 102/96, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 12. 1999, sp. zn. 9 To 359/99, a usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 15. 2. 2000, sp. zn. 2 T 102/96, a na dobu čtyř let uložený rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 27. 9. 2000, sp. zn. 2 T 34/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 11. 2000, sp. zn. 7 To 499/2000, když od výkonu zbytku tohoto trestu bylo pravomocně podmíněně upuštěno usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. 2 T 34/2000. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 50 To 380/2009, stížnost obviněného podanou proti shora uvedenému rozhodnutí podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Obviněný proti tomuto usnesení krajského soudu podal prostřednictvím obhájkyně JUDr. M. W. s odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání. V jeho obsahu obviněný namítal, že za způsobení dopravní nehody a zjištěný alkohol v krvi byl již v rámci správního řízení potrestán pokutou ve výši 13.000,- Kč a zákazem činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců. Při rozhodování nebylo přihlédnuto k tomu, že daný přestupek byl spáchán cca dva měsíce před uplynutím zkušební lhůty, a že se obviněný choval po dlouhou dobu 46 měsíců řádně. Jednání, které zavdalo příčinu pro přeměnu trestu, nedosáhlo ani intenzity trestného činu, a ve zkušební době obviněný nebyl opětovně soudně trestán. Nebylo zohledněno, že obviněný od získání řidičského oprávnění v roce 1972 nebyl nikdy postižen za řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Při předmětné události si pak neuvědomil přítomnost alkoholu a ve snaze dokončit přípravy na fotbalový ples, usedl do vozidla a odjel pro věci uložené v D. Soud nezhodnotil všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení způsobu jeho života a neuvážil účel trestu, který by měl obviněný vykonat. Obviněný má za to, že dosud vykonaná část trestu zákazu činnosti je pro něho dostatečnou výstrahou a že účel trestu již byl splněn. Nesprávné hmotněprávní posouzení mělo podle jeho názoru vliv na konečné rozhodnutí soudu o výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. V závěru obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podle § 265k tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 50 To 380/2009 a podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k novému projednání a rozhodnutí, nebo ať sám shora uvedené rozhodnutí zruší a sám podle § 265m odst. 1 tr. ř. ve věci rozhodne. K dovolání se v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství, který poukázal na to, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V § 265a odst. 2 tr. ř. je pak pod písmeny a) až h) uveden taxativní výčet rozhodnutí, kterými se rozumí rozhodnutí ve věci samé. Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o tom, že má být vykonán zbytek trestu zákazu činnosti, od výkonu jehož zbytku bylo dříve podmíněně upuštěno, však mezi nimi není. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl z důvodů uvedených v § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., protože dovolání obviněného není přípustné. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejdříve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v § 265a tr. ř. Podle § 265a tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. uvádí taxativní výčet rozhodnutí, proti kterým je dovolání přípustné. Rozhodnutí uvedená v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. může učinit také soud prvního stupně, a taková rozhodnutí lze pak napadnout dovoláním jen prostřednictvím rozhodnutí soudu druhého stupně uvedeného v § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. Jiná rozhodnutí než ta, která jsou v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. takto vymezena, nelze pro účely dovolání za rozhodnutí ve věci samé považovat. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí podle § 64 odst. 1 tr. ř. o vykonání zbytku uloženého trestu, od kterého bylo dřívějším rozhodnutím podmíněně upuštěno, není v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. vyjmenováno, nejedná se o rozhodnutí ve věci samé. Z tohoto důvodu nelze usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 50 To 380/2009, kterým byla zamítnuta stížnost podaná proti usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 6. 2009, sp. zn. 2 T 34/2000, pokládat za rozhodnutí, proti němuž je ve smyslu § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. dovolání přípustné (přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. 3 Tdo 359/2002, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, roč. 2003, seš. 19, č. T - 452). Když bylo zjištěno, že obviněný podal dovolání proti rozhodnutí, které zákon nepovažuje za rozhodnutí ve věci samé, Nejvyšší soud toto dovolání jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 19. listopadu 2009 Předsedkyně senátu: JUDr. Milada Šámalová