8 Tdo 150/2025 – Nejvyšší soud

Tdo 150/2025-322 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 4. 2025 o dovolání obviněných J. B. a J. B. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 9. 2024, sp. zn. 3 To 319/2024, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 3 T 46/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných J. B. a J. B. odmítají. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 25. 4. 2024, sp. zn. 3 T 46/2024, byli obvinění J. B. a J. B. uznáni vinnými přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), d) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterého se dopustili tím, že v období nejméně od roku 2018 do září roku 2023, vždy od jara do podzimu, z domu č. p. XY v ulici XY ve XY a z přilehlé zahrady v souvislosti s dlouhodobými spory o průběh hranice sousedních pozemků, které vedou se svým sousedem S. N. ve společném úmyslu znepříjemnit jemu a jeho manželce K. N. užívání zahrady, která přiléhá k rodinnému domu č. p. XY, těmto dlouhodobě a soustavně vulgárně nadávali, hrubě je uráželi, vyhrožovali jim ublížením na zdraví i usmrcením, sledovali je přes vysoký betonový plot, k němuž si za tím účelem nainstalovali kamenný stupínek, nezjištěnou látkou poškozovali rostliny na jejich zahradě, včetně těch určených k přímé konzumaci, a dopouštěli se dalších schválností, když konkrétně obviněný J. B. osočoval K. N., že za ním měla lézt, že jej chtěla, volal na ni: „Ahoj puso!“, posílal jí vzdušný polibek, sledoval ji přes plot, pohvizdoval na ni, nadával jí slovy: „čubko, svině komediantská“, vyhrožoval jí, že ji propíchne vidlemi, v létě roku 2023 na ni plivnul, dále nadával S. N. slovy: „komediantská svině, čuráku“, vyhrožoval mu, že mu dá do huby, že si to s ním vyřídí, že všechno vystěhují, že na ně dojde, všechno proserou, zaplatí, že on chcípne, že na něj vezme vidle, že půjde do rakve, že si jej jednou podá a naváděl svého syna obviněného J. B., aby N. rovněž nadával, a obviněný J. B. nadával K. N. slovy: „komediantko jedna, vy máte chování řeznického psa, zajeďte, jděte si ošetřovat vašeho manžela, má úmrtní list v prdeli, jděte do prdele, čubko jedna, K., hovno mě tlačí, vy svině komediantské“, při práci na střeše svého domu jí vyhrožoval slovy: „zalezte, nebo vám něco přistane na palici“, a dále nadával S. N. slovy: „komediantská svině, zmrde, čuráku“, vyhrožoval mu slovy: „vaše rodina musí vychcípat, a já se ti o to postarám“ a dále tím, že ho propíchne vidlemi a že je jednou zabije, přičemž popsané jednání, s přihlédnutím k předešlým incidentům, vzbuzovalo ve S. N. a v K. N. důvodné obavy o jejich život, zdraví a o jejich majetek a omezovalo je podstatným způsobem v nerušeném užívání zahrady přiléhající k jejich rodinnému domu. 2. Za tento přečin byli obvinění odsouzeni podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon jim byl podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců za současného vyslovení dohledu. Podle § 85 odst. 3 a § 48 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku byla obviněnému J. B. uložena přiměřená povinnost podrobit se v průběhu zkušební doby vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy. Podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku ve spojení s § 48 odst. 3 tr. zákoníku byla každému z obviněných uložena přiměřená povinnost, aby v průběhu zkušební doby nahradil podle svých sil újmu způsobenou poškozeným. Podle § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku za použití § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl každému obviněnému uložen peněžitý trest v celkové výměře 40.000 Kč, a podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku jim bylo povoleno jej uhradit ve stanovených splátkách. Rovněž bylo rozhodnuto o povinnosti obviněných nahradit způsobenou škodu. 3. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 30. 9. 2024, sp. zn. 3 To 319/2024 odvolání obviněných směřující proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Prachaticích podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. II. Z dovolání obviněných 4. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích obvinění podali prostřednictvím obhájce s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. společné dovolání. Na podkladě důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítali vadné zjištění skutku kladeného jim za vinu. Poukazovali na to, že se soudy opíraly o svědecké výpovědi, které nebyly způsobilé objasnit subjektivní stránku ani období, po které se měli dopouštět protiprávního jednání, protože vyslechnutí svědci byli podjatí, neboť byli rodinnými příslušníky poškozených nebo šlo o osoby jim blízké či známé. Jejich výpovědi byly vykonstruované a nelze je považovat za objektivní a věrohodné. 5. Obvinění konstatovali některé pasáže z výpovědí svědků. U J. G. vytýkali, že nepopsal žádné konkrétní protiprávní jednání, kterého se měli obvinění dopustit, protože vypověděl pouze o jednom případu, ve kterém však nadávky podle svědka nebyly směřovány konkrétním osobám. Z jejího obsahu nelze dovodit, že by se dlouhodobě dopouštěli posuzovaného protiprávního jednání. U svědecké výpovědi P. K., kterou rovněž považovali za „podjatou a vykonstruovanou“, neshledali popis žádného konkrétního incidentu, protože svědek nic přesného nepopsal a nepodal žádný časový úsek, kdy se měly údajné incidenty vůči poškozeným odehrát. Rovněž svědkyni M. S. shledali obvinění „podjatou“ a její výpověď neobjektivní s tím, že se její výpovědi týkají pouze jedné události z léta roku 2023, kdy popsala jednání obviněného J. B., k němuž se doznal, ale žádnou jinou invektivu na adresu poškozené nikdy neuvedl. Uvedli rovněž, že její tvrzení v přípravném řízení jsou strohá a stručná, kdežto v hlavním líčení se vyjadřovala rozsáhle, což je známka vykonstruovanosti popisovaných skutečností. Ani ona však nepotvrdila konkrétní jednání a nepopsala, mezi kým by se měly nesváry odehrát, co bylo přesně obsahem incidentů, v jakých časových obdobích k nim mělo docházet, a už vůbec její výpověď neprokázala dlouhodobost vytýkaného chování obviněných. Svědek S. N. ml. jako syn poškozených rovněž vypovídal neobjektivně a ve prospěch poškozených, navíc i on popsal jen jeden incident s obviněným J. B., k němuž došlo před mnoha lety. 6. Obvinění popírají, že by obviněný J. B. poškozenou K. N. častoval nadávkami „čubko“ nebo „svině komediantská“. Tvrdil, že za dlouhodobý stav nelze považovat jednorázový skutek, ke kterému se sám přiznal, kdy na poškozenou pokřikoval „K, K., hovno mě tlačí“, a že by oba obvinění na adresu poškozených uváděli další urážky, jaké jim jsou připisované, protože nemají oporu v provedeném dokazování a nejsou verifikovány jinými nestrannými důkazy. Dodali, že jde o „smyšlenky vykonstruované pro soudní řízení“ bez opory ve výsledcích provedeného dokazování, a že soud nesprávně posoudil odchod obviněného J. B. z jednací síně při hlavním líčení dne 25. 4. 2024, kdy nebral do úvahy, že je kardiak a trpí cukrovkou a pod vlivem soudního jednání se u něj dne 25. 4. 2024 natolik zhoršil zdravotní stav, že mu nezbylo než odejít ze soudní síně, což soudu avizoval. 7. Na podkladě důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obvinění toliko vytkli, že v důsledku zásadních vad ve skutkovém zjištění došlo k nesprávnému právnímu posouzení jejich trestní věci, protože nebyla prokázána subjektivní stránka a rovněž ani objektivní stránka přečinu nebezpečného pronásledování, konkrétně dlouhodobost údajného protiprávního jednání obviněných. 8. Vzhledem k tomu, že mají za to, že se přečinu kladeného jim za vinu nedopustili, a vadně zjištěný skutkový stav věci z podnětu jejich odvolání neodstranil ani odvolací soud, v závěru dovolání navrhli, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 9. 2024, sp. zn. 3 To 319/2024, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 25. 4. 2024, sp. zn. 3 T 46/2024, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Prachaticích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. III. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství 9. Státní zástupce (§ 265h odst. 2 tr. ř.) působící u Nejvyššího státního zastupitelství (dále „státní zástupce“) se s dovoláním obviněných neztotožnil, protože jimi vytýkané vady v řízení předcházejícím vydání napadených rozhodnutí neshledal. Naopak podle jejich obsahu má za to, že obvinění byli usvědčeni výpověďmi poškozených, které nebyly osamoceny, nýbrž podpořeny jinými ve věci provedenými důkazy. Poukázal na nevhodné označení svědků jako podjatých osob, neboť trestní řád pojem podjatosti (viz § 30 tr. ř.) se svědky nespojuje, obvinění však měli v tomto ohledu na mysli nevěrohodnost uvedených svědků, jíž se v odůvodnění svého usnesení zabýval i odvolací soud, jenž vyložil, z jakého důvodu je za nevěrohodné nepovažoval. Státní zástupce uvedenou argumentaci odvolacího soudu označil za p