8 Tdo 1560/2017 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1560/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 2. 2018 Spisová značka:8 Tdo 1560/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.1560.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Subsidiarita trestní represe Trest Týrání osoby žijící ve společném obydlí Zákaz reformace in peius Dotčené předpisy:§ 199 odst. 1,2 písm. d) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 259 odst. 3 tr. ř. § 39 tr. zákoníku § 58 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 5. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1560/2017-31 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 2. 2018 o dovolání obviněného J. M., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 13. 6. 2017, sp. zn. 55 To 109/2016, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 32 T 57/2013, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. 32 T 57/2013, byl obviněný J. M. uznán vinným trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 5. 2004 (dále „tr. zák.“), a zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku. Za trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. byl podle § 235 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl podle § 35 odst. 2 tr. zák. ve výroku o trestu zrušen rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. 31 T 80/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 55 To 429/2010, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl ve výroku o trestu zrušen rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 1. 2014, č. j. 32 T 57/2013-183, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. 55 To 229/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Proti označenému rozsudku prvního stupně podal obviněný odvolání směřující proti všem jeho výrokům. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 55 To 109/2016, byl podle § 258 odst. 1 písm. a), d) tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušen a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný J. M. byl uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, za což byl podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl ve výroku o trestu zrušen rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 1. 2014, č. j. 32 T 57/2013-183, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 8. 2014, č. j. 55 To 229/2014-205, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 8 Tdo 301/2017, byl z podnětu dovolání obviněného rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 55 To 109/2016, podle § 256k odst. 1, 2 tr. ř. zrušen; současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 4. V řízení po zrušení věci dovolacím soudem Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 13. 6. 2017, sp. zn. 55 To 109/2016, podle § 258 odst. 1 písm. a), d) tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku a podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku, § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 1. 2014, č. j. 32 T 57/2013-183, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 8. 2014, č. j. 55 To 229/2014-205, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 5. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněný zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku dopustil tím, že od 6. 1. 2005 do 18. 5. 2011 ve společných domácnostech na adresách O. a O. v Č. L. opakovaně psychicky a fyzicky napadal svoji družku J. P., a to tak, že mu musela uprostřed noci, když se vracel opilý, chodit otevírat vchodové dveře, když přišel domů sám, stahoval ji prudce za nohy z postele, aby mu ohřála jídlo a dělala společnost, kdy nesměla od stolu odejít, násilím ji opakovaně nutil k sexu, když odmítla, bil ji pěstmi do hlavy, což vedlo situaci, že se sexu nedobrovolně podrobovala, aby nebyla bita, nutil ji před ním masturbovat, u čehož se sám ukájel, splachoval jí antikoncepci, bil ji, když odmítala plnit jeho příkazy, například odnášet cenné věci z domácnosti do zastavárny, při jednom z útoků jí zlomil přední horní zub, vyhrožoval, že ji píchne jehlou od injekční stříkačky, nutil ji chodit po čtyřech a štěkat jako pes, u některých z útoků byla přítomna jejich nezletilá dcera XXXXX*), vodil si do bytu ženské známosti z restaurace a poškozené nakazoval, aby je nerušila, přičemž měla poškozená po fyzickém napadání modřiny po celém těle, které v obličeji zakrývala make-upem, ale nevyhledala lékařské ošetření. 6. Pro úplnost je vhodné doplnit, že soudy nerozhodovaly v této věci poprvé. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 1. 2014, sp. zn. 32 T 57/2013, byl obviněný uznán vinným pod bodem 1. zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. a), d) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit skutkem popsaným v podstatě ve shodě s obžalobou (a též shodně právně kvalifikovaným) v přesně nezjištěné době od října 2001 do 19. 5. 2011, pod bodem 2. přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku (skutek časově zařazený do přesně nezjištěné doby od 18. 1. 2012 do 19. 7. 2012) a pod body 3. a 4. přečinem zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na čtyřicet dva měsíce, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. K odvolání obviněného byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. 55 To 229/2014, podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku o vině pod bodem 1. a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla v rozsahu zrušení věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Podle § 258 odst. 2 tr. ř. byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo rozhodnuto tak, že obviněnému byl za přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku a přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, které zůstaly pod body 2., 3., 4. nedotčeny, podle § 196 odst. 1, § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody na osm měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Jinak zůstal