Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 1. 2021 o dovolání obviněného V. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 4. 2020, sp. zn. 3 To 189/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 4 T 48/2019, takt…
8 Tdo 18/2021-166
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 1. 2021 o dovolání obviněného V. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 4. 2020, sp. zn. 3 To 189/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 4 T 48/2019, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. M. odmítá.
Odůvodnění:
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 1. 2020, sp. zn. 4 T 48/2019, byl obviněný V. M. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že
dne 24. 9. 2019 v době okolo 00.10 hodin v XY v XY ulici, před domem č. XY, bez použití násilí odcizil o zeď domu volně opřené dámské jízdní kolo zn. Madison, fialové barvy, výrobní číslo XY, čímž dosud neustanovené osobě způsobil odcizením škodu ve výši nejméně 1.000 Kč, a takto konal přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 28. 1. 2019, sp. zn. 1 T 232/2018, který nabyl právní moci dne 12. 3. 2019, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. l písm. a) tr. zákoníku k souhrnnému peněžitému trestu ve výši sto denních sazeb po 100 Kč, tedy 10.000 Kč, který do současné doby neuhradil, a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání tři roky.
2. Za uvedený přečin byl obviněný odsouzen § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
3. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 27. 4. 2020, sp. zn. 3 To 189/2020, odvolání obviněného proti shora citovanému rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
II. Dovolání obviněného
4. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájkyně z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. dovolání, neboť soudy založily svůj závěr o jeho vině přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku především na úvaze, že i když se nepodařilo zjistit majitele předmětného jízdního kola zn. Madison, nejedná se o věc opuštěnou. Obviněný soudům vytýkal, že uvedené skutkové zjištění nemá dostatečný podklad ve výsledcích provedeného dokazování, protože neexistuje žádný přímý důkaz, který by jej usvědčoval z toho, že se kola zmocnil s tím, že jde o cizí věc. Naopak soudy tento závěr postavily na svědecké výpovědi F. V. a na výpovědi obviněného, avšak neposuzovaly je objektivně. Zejména se nevěnovaly doznání obviněného spolu s tvrzením, že vzhledem k okolnostem, za nichž k činu došlo, je třeba brát v potaz, že kdyby dané kolo mělo svého vlastníka, nenechal by je volně ležet neuzamčené přes noc, tj. přes poměrně dlouhý časový úsek z celého dne. Přestože sám nalézací soud výslovně připustil, že kolo mohlo, ale i nemuselo mít svého vlastníka, svá skutková zjištění založil na tom, že jízdní kolo majitele má, aniž by tato skutečnost byla v řízení před soudy prokázána. Vadný procesní postup soudu prvního stupně vedl k chybným právním závěrům i nesprávným úvahám odvolacího soudu.
5. Skutkové závěry nalézacího soudu, jimž přisvědčil i odvolací soud, jsou podle obviněného v extrémním nesouladu s výsledky provedeného dokazování, protože soud prvního stupně důkazy nesprávně posoudil, a odvolací soud tuto vadu nenapravil. Dokazování tak svědčí o svévolném hodnocení důkazů, při němž soudy zcela jednostranně bez vazby na další okolnosti a důkazy považovaly za prokázané, že doličné jízdní kolo má vlastníka a že se ho obviněný zmocnil. Soudy vůbec nezohlednily okolnosti svědčící ve prospěch obviněného a paušálně a nepřípadně odmítly jeho verzi s tím, že je nepravdivá.
6. S poukazem na takto vytknuté vady obviněný v závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil jak dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 4. 2020, sp. zn. 3 To 189/2020, tak i jemu předcházejí rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 1. 2020, sp. zn. 4 T 48/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změnám, k nimž zrušením došlo, pozbyla zákonného podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
III. Z vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství
7. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, jíž bylo dovolání obviněného v opise doručeno (§ 265h odst. 2 tr. ř.), upozornila, že z obsahu dovolání je zřejmá dosavadní obhajoba obviněného založená na tvrzení, že dámské jízdní kolo, na kterém byl zastaven policejní hlídkou, je věcí opuštěnou, a tudíž nesplňující znak věci cizí ve smyslu přečinu podle § 205 tr. zákoníku. Jím uplatněné námitky se tedy týkají pouze procesních postupů při provádění a hodnocení důkazů a směřují k revizi skutkových zjištění, ze kterých soudy vycházely. Těmito námitkami dovolatel požadoval pouze přehodnocení soudy učiněných skutkových zjištění na základě výhrady domáhající se nedostatků z hlediska spravedlivého procesu, založených na extrémním rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Státní zástupkyně však dospěla na podkladě dostupného spisového materiálu k závěru, že vina dovolatele byla na základě zjištěného skutkového stavu věci bez důvodných pochybností prokázána (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.).
8. Pro úplnost zmínila, že o opuštěnou věc nešlo s ohledem na právní vymezení v ustanovení § 1051 obč. zák., podle kterého nalezená věc není opuštěná, a kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji. Ztotožnila se proto se závěry odvolacího soudu, který poukázal, že na místě, kde měl obviněný údajně kolo nalézt, bylo možné předpokládat větší výskyt lidí, a tím i jeho potenciálních vlastníků. Předmětné kolo bylo vybaveno zajišťovacím lankem přes řídítka, takže i to nasvědčuje, že mělo oprávněného vlastníka a bylo používáno. Tyto úvahy soudů shledala logickým a správným úsudkem založeným na výsledcích provedeného dokazování, v nichž není patrný svévolný přístup, na který obviněný poukazoval. Správnost úvah soudu podporuje i poukaz na technický stav kola, který umožňoval jízdu, byť za ztížených bezpečnostních podmínek z důvodu nefunkčního osvětlení.
9. Podle státní zástupkyně výsledky provedeného dokazování plně svědčí o správnosti skutkových i právních závěrů, že si obviněný ve smyslu naplnění znaků skutkové podstaty přečinu krádeže podle § 205 tr. zákoníku jízdní kolo jako věc cizí přisvojil tím, že se ho zmocnil, a proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného jako podané z jiného než zákonem vymezeného důvodu podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
10. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství bylo zasláno obhájkyni obviněného k případné replice, avšak obviněný tohoto svého práva do dne konání neveřejného zasedání nevyužil.
IV. Přípustnost a obecné podmínky dovolání
11. Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání je přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., obviněný je k jeho podání oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř., bylo podáno podle § 265e odst. 1, 2 tr. ř. v zákonné lhůtě a u soudu prvního stupně, který v této věci rozhodoval.
12. Dovolání lze podrobit věcnému přezkumu pouze v případě, že bylo uplatněno v souladu s označenými dovolacími důvody podle § 265b odst. 1, 2 tr. ř., a proto Nejvyšší soud posuzoval, zda v této věci, pokud bylo podáno z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. s jejich zákonným vymezením obsahově koresponduje.
13. Podle důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Z obsahu podaného dovolání, a též vzhledem k tomu, že odvolací soud napadený rozsudek ve smyslu § 254 odst. 1, 2 tr. ř. přezkoumal, je zřejmé, že obviněný použil uvedený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě, podle které za důvod dovolání, jenž byl dán v řízení předcházejícím vydání přezkoumávaného rozhodnutí, označil § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
14. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dovolání možné podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Ve vztahu ke zjištěnému skutku lze dovoláním vytýkat výlučně vady právní, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjiště