8 Tdo 233/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 233/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 4. 2025 Spisová značka:8 Tdo 233/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.233.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vrácení věci státnímu zástupci k došetření Dotčené předpisy:§ 260 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:29. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 233/2025-1016 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2025 o dovolání obviněné L. H. proti unesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2024, sp. zn. 7 To 129/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 92 T 141/2015, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2024, sp. zn. 92 T 141/2015, a unesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2024, sp. zn. 7 To 129/2024. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se věc vrací k došetření Městskému státnímu zastupitelství v Brně. O d ů v o d n ě n í : I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2024 sp. zn. 92 T 141/2015, byla obviněná L. H. uznána vinnou přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se dopustila skutkem popsaným tak, že v průběhu let 2010 - 2012 v Brně si postupně půjčila od pěti osob finanční částky v celkové výši 1.670.000 Kč s úmyslem je nevrátit, a už vůbec ne ve sjednaných termínech splacení, sjednané termíny splacení půjček nedodržela, poškozeným peníze doposud nevrátila, přičemž při rozsahu svých závazků si musela být vědoma, že nebude schopna půjčky splatit v dohodnutých termínech a v celé výši, své věřitele vědomě pravdivě neseznámila se svou aktuální finanční situací a stavem své podnikatelské činnosti v celém rozsahu, uváděla jen dílčí informace, že sice má nějaké finanční potíže, ale zároveň s tím vždy tvrdila, že právě půjčená finanční částka jí pomůže tento problém vyřešit, tedy poškozené uváděla v omyl a na jejich úkor se obohatila a způsobila tak celkovou škodu ve výši 967.000 Kč, a tohoto jednání se dopustila tím, že 1) dne 21. 10. 2010 si v Brně půjčila od V. Z. finanční částku ve výši 450.000 Kč s termínem splatnosti dne 15. 11. 2010, sjednaný termín splacení půjčky nedodržela, vypůjčené finanční prostředky doposud nevrátila, až po uplynutí lhůty splatnosti uhradila poškozené finanční částku ve výši 322.000 Kč, čímž V. Z. způsobila škodu ve výši 128.000 Kč, 2) v blíže nezjištěné době na konci roku 2011 si v Brně půjčila od J. V. finanční částku ve výši 200.000 Kč s termínem splatnosti do dvou měsíců od vypůjčení předmětné finanční částky, sjednaný termín splacení půjčky nedodržela, až po uplynutí lhůty splatnosti uhradila poškozenému částku ve výši 165.000 Kč, čímž J. V. způsobila škodu ve výši 35.000 Kč, 3) nejméně ve třech případech si v Brně půjčila od F. S. různé finanční částky, a to dne 7. 1. 2012 částku 170.000 Kč, dne 10. 2. 2012 částku 150.000 Kč a dne 16. 2. 2012 částku 80.000 Kč, následně dne 16. 2. 2012 uzavřela s F. S. smlouvu o půjčce znějící na celkovou vypůjčenou částku 400.000 Kč s termínem splatnosti do 15. 5. 2012, sjednaný termín splatnosti půjčky nedodržela, až po uplynutí této lhůty uhradila Z. S. částku ve výši 101.000 Kč, čímž mu způsobila škodu ve výši 299.000 Kč, 4) v blíže nezjištěné době měsíce srpna 2012 si v Brně půjčila od Z. O. celkovou finanční částku 320.000 Kč s termínem splatnosti do 31. 10. 2012, sjednaný termín nedodržela, tyto vypůjčené finanční prostředky doposud nevrátila, čímž Z. O. způsobila škodu ve výši 320.000 Kč, 5) dne 21. 11. 2012 si v Brně půjčila od V. P. finanční částku 300.000 Kč s termínem splatnosti do 31. 12. 2012, sjednaný termín nedodržela, až po uplynutí lhůty splatnosti uhradila tomuto poškozenému částku 100.000 Kč, čímž V. P. způsobila škodu ve výši 200.000 Kč. 2. Za tento přečin byla obviněná odsouzena podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jedenácti měsíců a jedenácti dnů, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody. 3. Obviněná byla též podle § 226 písm. b) tr. ř., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, zproštěna pro dílčí útoky [původně uvedené pod body 1) a 4) obžaloby Městského státního zastupitelství v Brně sp. zn. 3 ZT 43/2015] spočívající, stručně uvedeno, v tom, že si v bodě 1) v období od 11. 3. 2010 do 23. 4. 2012 půjčila od poškozené R. B. ve třinácti případech finanční částky (konkrétně uvedené s datem půjčení a termínem splatnosti), v bodě ad 2) [v obžalobě pod bodě 4)] od prosince 2011 do měsíce dubna 2013 si půjčila od L. K. postupně celkovou finanční částku ve výši 450.000 Kč, sjednané termíny splátek v obou případech nedodržela, až po uplynutí lhůty splatnosti částečně škodu uhradila. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 18. 7. 2024, sp. zn. 7 To 129/2024, z podnětu odvolání obviněné I. podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozenému J. V., pod bodem II. konstatoval, že jinak rozsudek ponechal nezměněn. II. Dovolání obviněné 5. Prostřednictvím obhájce obviněná podala proti tomuto usnesení odvolacího soudu s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolání, protože shledala extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními, skutečnostmi vyplývajícími z provedených důkazů a hmotněprávním posouzením, neboť z provedeného dokazování nelze učinit závěr, že se dopustila jednání popsaného v rozsudku soudu prvního stupně a že tím naplnila znaky přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, neboť z ničeho nevyplývá, že si půjčovala finanční prostředky s úmyslem je nevrátit a že zamlčela podstatné informace o své finanční situaci. Naopak svůj finanční stav osobám, od nichž si peníze půjčovala, sdělovala a poškození věděli, že měla závazky. 6. Podle obviněné se odvolací soud nedůvodně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že z provedeného dokazování, které opakovalo již dříve provedené důkazy, byla její trestná činnost řádně objasněna. Neztotožnila se s tím, že s výjimkou poškozeného J. V. nebyli ostatní poškození informováni o jejích dluzích, a pokud o tom informováni byli, finance by jí neposkytli. Způsob, jakým odvolací soud tyto závěry konstatoval, označila za formalistický, protože skutečnosti uváděné soudem prvního stupně jen bez dalšího převzal, resp. zopakoval. Závěry odvolacího soudu považovala za rozporuplné, neboť nejprve uváděl, že z výpovědí je zřejmé, že poškozeným naznačovala, že má nějaké finanční problémy, a následně tvrdil, že poškození z její strany informováni nebyli (viz bod 46. rozhodnutí odvolacího soudu). Z provedeného dokazování však takový závěr nevyplynul, naopak poškození uvedli, že si byli vědomi i závazků obviněné. Brojila i proti tomu, že nebylo ani objasněno, že si finanční prostředky půjčovala s úmyslem je nevrátit. 7. Obviněná zdůraznila výpověď poškozené V. Z. (bod 10. rozsudku), že „věděla, že celá rodina obviněné pracuje a splácí bance“. Podle obviněné soudy vadně dospěly k závěru, že této poškozené půjčila částku 450.000 Kč, když doklad ze dne 21. 10. 2010 svědčí o tom, že jí půjčila 100.000 Kč. Poukázala na obsah tohoto dokladu psaného v azbuce, ohledně něhož se o jeho překladu vedlo dokazování v rámci obnoveného řízení zaměřené k významu značky „€“ uvedené v jeho textu, k němuž soudní tlumočnice Ing. Bohuslava Holubová potvrdila ve shodě s tlumočnicí Annou Škrhovou, že v ukrajinštině jde o zkratku vyjadřující sloveso „mám“. V tomto smyslu obsah posuzovaného dokladu ze dne 21. 10. 2010, v němž poškozená V. Z. uvedený znak přeškrtla, dává smysl obhajobě obviněné, že poškozené zapůjčila částku 100.000 Kč. Pokud soud prvního stupně obsah listiny vyložil v neprospěch obviněné, nevycházel z výsledku tohoto dokazování. 8. K částkám týkajícím se poškozeného Z. O. obviněná zmínila jeho výpověď, v níž uvedl, že mu řekla, že má problémy s Bulhary, že jim má dát „prachy“, a že viděl deníček, do něhož si zapisovala „kolik kdo dostává procent z půjčených peněz“. Z uvedeného dovodila, že poškozený věděl, že má problémy s penězi, a je proto vyloučeno, aby získala finanční prostředky od tohoto poškozeného zamlčením rozhodných skutečností a uvedla ho v omyl. Obdobně je tomu u poškozeného V. P., jemuž peníze dosud splácí a svůj závazek vůči němu plní. 9. Podle