8 Tdo 289/2025 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.289.2025.1
Datum: 2025-04-30
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2025 o dovolání obviněné A. R. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 6 To 117/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 5 T 21/2024, takto:…
8 Tdo 289/2025-596 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2025 o dovolání obviněné A. R. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 6 To 117/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 5 T 21/2024, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 6 To 117/2024. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 3. 2024 sp. zn. 5 T 21/2024 byla obviněná A. R. uznána vinnou přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, za který byla podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyřiceti osmi měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu čtyřiceti osmi měsíců. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě majetkové škody pojišťovně a nemajetkové škody pozůstalým po zemřelé poškozené. 2. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 6 To 117/2024 odvolání obviněné směřující proti shora uvedenému rozsudku jako podané osobou neoprávněnou podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl. II. Dovolání obviněné 3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala obviněná A. R. prostřednictvím obhájce s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. dovolání. 4. V jeho obsahu uvedla, že nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že by odvolání podala jako neoprávněná osoba, pokud bylo odůvodněno advokátem JUDr. Ivem Koulou ml. proto, že nedisponoval substitučním zmocněním, a které, jak tvrdí odvolací soud, vůbec neexistuje nebo nebylo ke dni rozhodnutí o odvolání obviněné předloženo orgánům činným v trestním řízení. Proto obviněná k dovolání připojila stejnopis žádosti o podmíněné zastavení trestního stíhání, jíž podala dne 10. 10. 2023 s detailem odeslané datové zprávy, s označením spisové značky KRPU-154818/TČ-2022-041072-MZ, jíž zaslal advokát JUDr. Ivo Koula ml. v substitučním zastoupení advokáta JUDr. Ivo Koula st. Okresnímu státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem, a to společně s přiloženou substituční plnou mocí k prokázání jeho oprávnění svého staršího kolegu v plném rozsahu v uvedené věci zastupovat. Tyto skutečnosti jsou snadno dohledatelné a prokazatelné archivem odeslaných a doručených datových zpráv včetně jejich elektronických dodejek. Rovněž poznamenala, že v přípravném řízení na její žádost o podmíněné zastavení státní zástupce věcně reagoval tím, že ji neakceptoval, avšak proti právnímu zastoupení obviněné výhrady nevznášel. Substituční zastoupení JUDr. Iva Kouly ml. nezpochybnil ani soud prvního stupně v průběhu hlavního líčení konaného dne 6. 3. 2024, a dokonce v přípisu ze dne 10. 4. 2024 soud tohoto substituta vyzýval k doplnění blanketního odvolání. Z uvedeného plyne, že až do konání odvolacího řízení nikdo nezpochybnil, že by právní zastoupení, byť v rámci substituce, nesplňovalo potřebné náležitosti. Pokud odvolací soud zjistil, že advokát v substitučním zastoupení nebyl oprávněn vykonávat obhajobu obviněné, jde o nepředvídatelné a absurdní rozhodnutí, a to tím spíše, že tak učinil až v rozhodnutí, bez toho, aby před tím obhájci své pochybnosti sdělil a žádal jejich odstranění nebo nápravu, obzvlášť, když jde ve věci obviněné o nutnou obhajobu podle § 36 odst. 3 tr. ř. 5. Podle obviněné uvedeným rozhodnutím odvolací soud pochybil, jestliže jí podané odvolání zamítl jako učiněné neoprávněnou osobou jen proto, že soud nabyl přesvědčení, že neobdržel substituční plnou moc, kterou však jiný orgán činný v trestním řízení nezaložil do trestního spisu. Shledala naplněným důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., a navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 6 To 117/2024, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. III. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství 6. Státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství shledal dovolání obviněné důvodným. Poukázal zejména na ustanovení § 37 tr. ř., podle něhož je obviněný oprávněn zvolit si obhájce. Účinky tohoto úkonu nastávají vůči příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, u kterého se toto trestní řízení vede, okamžikem, kdy mu obviněný nebo jím zvolený obhájce předložil plnou moc. S odkazem na § 26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále „zákon č. 85/1996 Sb.“) uvedl, že se advokát může dát na základě tzv. substituční plné moci v rámci svého pověření zastoupit jiným advokátem. V rámci daného pověření je tato zákonem předpokládaná možnost neomezená (viz nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. II. ÚS 289/2022). Uvedené vyplývá rovněž z § 35 odst. 1 věta třetí tr. ř. s tím, že substituci nelze udělit advokátnímu koncipientovi. 7. Z obsahu spisu státní zástupce poukázal na to, že v něm je založena plná moc datovaná dne 13. 10. 2022, udělená obhájci JUDr. Ivu Koulovi st. v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, např. k podávání opravných prostředků řádných i mimořádných. Z jejího obsahu nevyplývá, že by si obviněná substituci nepřála. Státní zástupce v souladu s obsahem dovolání obviněné potvrdil, že spis obsahuje jí podanou žádost o podmíněné zastavení trestního stíhání, k níž je mimo jiné připojena i substituční plná moc pro JUDr. Iva Koulu ml. udělená v rozsahu odpovídajícím plné moci dané JUDr. Ivu Koulovi st., která se však přes procesní návrh obviněné nestala součástí spisu, jenž byl předložen soudu. Z tohoto důvodu státní zástupce považuje tvrzení odvolacího soudu, že „žádnému z orgánů postupně činných v trestním řízení v této věci nebyla případná existence zmocnění nějakého jiného, resp. dalšího advokáta oznámena“, za neodpovídající podle obsahu spisu zřejmých skutečností, a je zjevné, že vycházel pro svůj závěr jen ze své domněnky, aniž si ji v obsahu spisu ověřil. Rovněž potvrdil sdělení obviněné, že o oprávněnosti ji zastupovat prostřednictvím JUDr. Iva Kouly ml. nevznikly pochybnosti v přípravném řízení, a ani když bylo konáno hlavní líčení, jehož se tento substituent zúčastnil. Pokud by se tak stalo, byly by orgány činné v trestním řízení povinny vyzvat obviněnou nebo jejího právního zástupce k tomu, aby potřebné podklady předložili (viz nález Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2024, sp. zn. IV. ÚS 272/2005). 8. Státní zástupce k argumentaci odvolacího soudu v přezkoumávaném usnesení uvedl, že jím tvrzené nezařazení plné moci pro JUDr. Ivo Koulu ml. do trestního spisu nebylo pro posuzovanou věc vůbec rozhodné, protože jde pouze o administrativní úkon nemající žádný význam z hlediska účinků udělené plné moci, které v trestním řízení nastávají jejím předložením kterémukoliv orgánu činnému v konkrétní trestní věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2009, sp. zn. 4 Tz 41/2009). Jestliže státní zástupce opomněl substituční plnou moc do trestního spisu zařadit, a soudy si její existenci již neověřily, nemění tato skutečnosti nic na tom, že plnou moc obviněná udělila JUDr. Ivu Koulovi st., k němuž byly písemnosti v rámci plurality obhájců směřovány, avšak úkony v rámci substitučního pověření realizoval JUDr. Ivo Koula ml. 9. Z uvedených důvodů státní zástupce přisvědčil obviněné, že v daném případě byl naplněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., protože odvolací soud nepostupoval správně, jestliže její odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř jako podané osobou neoprávněnou zamítl, protože tím porušil práva obviněné na spravedlivý proces ve smyslu § 37 odst. 2 Listiny. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 6 To 117/20024 zrušil, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil též další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené usnesení, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 10. Obhájce obviněné na toto vyjádření, které mu bylo zasláno, do dne konání neveřejného zasedání písemně nereagoval. IV. Přípustnost dovolání 11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). V. Důvodnost dovolání 12. Pro rozsah přezkumné povinnosti je Nejvyšší soud vázán dovolacími důvody a jejich o

Citovaná ustanovení

§ 246 (141/1961 Sb.)§ 253 (141/1961 Sb.)§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265c (141/1961 Sb.)§ 265f (141/1961 Sb.)§ 265i (141/1961 Sb.)§ 265k (141/1961 Sb.)§ 265l (141/1961 Sb.)§ 265n (141/1961 Sb.)§ 265s (141/1961 Sb.)§ 35 (141/1961 Sb.)§ 36 (141/1961 Sb.)