Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.…
8 Tdo 327/2008
citace
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:27. 3. 2008
Spisová značka:8 Tdo 327/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.327.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Zveřejněno na webu:31. 12. 2009
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
8 Tdo 327/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. března 2008 o dovolání obviněného mladistvého M. D., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, soudu pro mládež, ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 14 Tmo 13/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 15/2006, takto:
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j e usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, soudu pro mládež, ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 14 Tmo 13/2007.
Současně podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e z r u š u j í i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, soudu pro mládež, p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích, soudu pro mládež, ze dne 9. 3. 2007, sp. zn. 2 Tm 15/2006, byl obviněný mladistvý M. D. uznán vinným, že
„dne 15. 8. 2006 v době okolo 13:45 hod. v P. u objektu pekárny H. přistoupil k poškozenému S. H., kterého požádal o sdělení, kolik je hodin, na to poškozený vytáhl z kapsy mobilní telefon zn. Nokia 3410, který mu obviněný vytrhl z ruky, vyndal z něho SIM kartu, kterou hodil poškozenému a následně z místa utekl, čímž způsobil škodu ve výši 500,- Kč zákonnému zástupci poškozeného V. H.
dne 18. 5. 2006 v době od 15:00 hod. do 15:30 hod. v P. před více osobami na místě přítomnými fyzicky napadl poškozeného D. J., tím způsobem, že mu nejprve dal čtyři facky, a když poškozený chtěl z místa odejít, pokračoval v napadání tím způsobem, že ho několikrát kopl do oblasti žeber, žaludku a jednou též do hlavy, kdy poškozený z důvodu bolesti hlavy musel v ranních hodinách dne 19. 5. 2006 vyhledat lékařské ošetření v Krajské nemocnici P. – oddělení dětské chirurgie, kde byl hospitalizován do 21. 5. 2006, neboť při napadení utrpěl otřes mozku, v důsledku čehož byl omezen v obvyklém způsobu života bolestmi hlavy a zvracením“.
Takto zjištěné jednání obviněného mladistvého M. D. (dále převážně jen „mladistvý“) soud prvního stupně právně posoudil jako provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zák. a výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a podle § 202 odst. 1 tr. zák., s přihlédnutím k § 35 odst. 1 tr. zák., § 60a odst. 1 tr. zák. a § 31 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon č. 218/2003 Sb.“], mu uložil úhrnné trestní opatření odnětí svobody v délce čtyř měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu jednoho a půl roku za současného vyslovení dohledu s tím, že je povinen dostavit se k prvé schůzce s probačním úředníkem do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí, dostavovat se na schůzky s probačním úředníkem každý měsíc, při této příležitosti by měl předkládat doklad o prospěchu a nedopouštět se slovních a fyzických provokací vůči spolužákům a vyučujícím. [Stejným rozsudkem soud zároveň rozhodl o vině a trestu obviněného mladistvého M. H.]
Odsuzující rozsudek napadl včas podaným odvoláním obhájce obviněného mladistvého M. D. Mgr. M. D. K žádosti odvolacího soudu dopisem ze dne 24. 5. 2007 sdělil, že odvolání ze dne 19. 3. 2007 podal jménem mladistvého. Dále doplnil, že vzhledem k tomu, že je přesvědčen o důvodnosti odvolání, může být jeho postup hodnocen i tak, že odvolání podal vlastním jménem ve snaze jednat ve prospěch mladistvého.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, soud pro mládež, rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2007 usnesením pod sp. zn. 14 Tmo 13/2007 v bodě I. tak, že odvolání obviněného mladistvého M. D. podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl. Výrokem v bodě II. zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. také odvolání obhájce tohoto mladistvého. Z odůvodnění usnesení je zřejmé, že zatímco odvolání mladistvého vyhodnotil jako podané osobou, která se práva odvolání výslovně vzdala, odvolání podané obhájcem ve prospěch mladistvého zamítl jako podané opožděně, neboť obhájce až přípisem ze dne 24. 5. 2007 odvolacímu soudu sdělil, že by jeho podání mohlo být vnímáno jako podané jeho vlastním jménem (rozsudek soudu prvního stupně byl obhájci doručen dne 14. 3. 2007).
Citované usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně napadl obviněný mladistvý M. D. prostřednictvím obhájce Mgr. M. D. dovoláním. Uplatnil v něm dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť je přesvědčen, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Mladistvý nesouhlasil s tím, že měl v hlavním líčení po poučení o právu podat opravný prostředek proti odsuzujícímu rozsudku prohlásit, že se tohoto práva vzdává. Neučinil tak prý ani on ani jeho obhájce, který navíc výslovně prohlásil, že si ponechává lhůtu na rozmyšlenou a následně podal dne 19. 3. 2007 jeho jménem odvolání. Takový postup mladistvý označil za další logický krok obhajoby, která navrhovala zproštění obžaloby a nebyla ve své snaze úspěšná. Tvrdil, že svou obhajobu vždy konzultoval s obhájcem a bez jeho rady by se práva podat odvolání nevzdal, zároveň by také nedávalo smysl, aby obhájce podával odvolání, pokud by souhlasil s tím, že se má (mladistvý) práva odvolání vzdát. Namítal rovněž, že odvolací soud nemohl dojít k závěru, že se práva na podání odvolání vzdal, aniž by jej ohledně této skutečnosti vyslechl. Jiný postup by totiž zasáhl do jeho práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Vzhledem k uvedenému mladistvý navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení odvolacího soudu a dále aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Současně souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud projednal dovolání v neveřejném zasedání.
K podanému dovolání se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) a uvedl, že nesprávnost rozhodnutí o zamítnutí odvolání učiněného bez splnění stanovených procesních podmínek může být úspěšně namítána prostřednictvím dovolacího důvodu, který obviněný ve svém dovolání zvolil.
Státní zástupce v další části svého vyjádření shrnul dosavadní průběh řízení zejména před odvolacím soudem, který ve výsledku odmítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. výrokem I. odvolání mladistvého a výrokem II. také odvolání obhájce mladistvého. S názorem odvolacího soudu se neztotožnil a odkázal na rozhodnutí č. 7/1976 Sb. rozh. trest., kde se uvádí, že podle ustanovení § 247 odst. 2, posl. věty trestního řádu je obhájce mladistvého oprávněn podat za něj odvolání i proti jeho vůli, podobné oprávnění má i zákonný zástupce mladistvého. Obhájce mladistvého k uplatnění takového práva nepotřebuje souhlas ani mladistvého ani jeho zákonného zástupce. Tomuto oprávnění obhájce mladistvého nebrání okolnost, že se mladistvý práva odvolání výslovně vzdal. Oprávnění obhájce podle § 247 odst. 2, posl. věty trestního řádu trvá do doby, než mladistvý dovrší osmnáctý rok věku, pokud nenabyl dříve zletilosti uzavřením manželství.
Podle názoru státního zástupce odvolací soud nepostupoval správně, jestliže v posuzované věci shledal podmínky pro odmítnutí odvolání obhájce Mgr. M. D. ze dne 19. 3. 2007 podle § 253 odst. 1 tr. ř., protože z jeho podnětu měl přezkoumat podle § 254 tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně, samozřejmě až poté, co by zjistil, zda mladistvý nenabyl zletilosti uzavřením manželství.
V závěru svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 tr. ř. podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, soudu pro mládež, podle § 265k odst. 2 alinea 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikáza
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.